Po berlínském útoku: Jaký je skutečný cíl Islámského státu?

Každý útok jako ten předvánoční v Berlíně spolehlivě vyvolá bezpočet hlasů, co by se mělo s „muslimským nebezpečím“ dělat. Pokud ovšem hledáme cesty, jak bojovat s islamistickými teroristy, musíme mít v první řadě na paměti, kvůli čemu svoje zvěrstva dělají. Zabíjet Evropany není hlavní cíl, nýbrž prostředek, který k němu má vést. Ano, nejde ani zdaleka o bůhvíjak objevnou skutečnost, ale přes její zásadní význam ji stále mnoho lidí z hlouposti či účelovosti ignoruje.

V loňském sedmém vydání magazínu Dabiq, který vydává Islámský stát, se uvádí: „V minulosti byla Evropa zasažena útoky, které zabily mnohem více nevěřících. (…) Proč je tedy reakce na nedávné útoky mnohem větší než tehdy? Je to mezinárodní atmosférou teroru, kterou vytváří existence Chálifátu [Islámského státu]. Jeho přítomnost zvyšuje politický, sociální, ekonomický a emocionální dopad jakékoliv operace podniknuté mudžáhedíny proti rozzuřeným křižákům. Tento zesílený dopad motivuje křižáky, aby sami aktivně ničili šedou zónu [obyčejných muslimů], ve které se ukrývá tolik pokrytců a zvrácených inovátorů na Západě. (…) Muslimové na Západě si brzy budou muset vybrat jednu z pouhých dvou možností: buď se vzdát víry a přijmout náboženství nevěřících, aby mohli žít mezi nevěřícími v klidu, nebo utéct před pronásledováním križáckými vládami a jejich občany k Islámskému státu.“

Teroristé sami nemají šanci tento cíl naplnit. Potřebují k tomu nás Evropany, potřebují nenávist většinové evropské společnosti proti obyčejným muslimům žijícím mezi námi, proti uprchlíkům utíkajícím často před těmi samými islamisty. I proto muslimští extremisté v listopadu bouřlivě oslavovali vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách.

Proti fundamentalistům sympatizujícím s teroristy je nezbytné postupovat s razancí a systematičností, jaká Evropě dosud chybí. Pokud však kvůli útokům jednotlivců začneme ostrakizovat i miliony jejich dosud umírněných souvěrců, prosadíme cíle Islámského státu lépe než jakýkoli fanatik s bombou nebo náklaďákem. Přístup, jaký prosazují Marine le Pen, Geert Wilders, Miloš Zeman a jim podobní, je pro Evropu větším rizikem než teroristé samotní. Sympatizanti protiislámských iniciativ si ke škodě nás všech neuvědomují, že islamofobie není zlem jen kvůli lidským právům – je to také nekonečně hloupý postup z hlediska bezpečnosti našeho kontinentu.

Stojí proti nám nelítostní, ale i dle frekvence útoků málo početní nepřátelé, kteří v průběhu let nedokázali zvýšit svoji podporu v muslimském světě, spíše naopak. Zoufale potřebují masovější podporu. Evropští islamofobové jsou v tomto směru jejich poslední, ale zároveň i největší naděje.

Autor je publicista a ředitel vývojářské firmy Blue M