Z onoho světa XVIII.

Kultura

Pravdu utlačují totalitní režimy tak, až se chová jako pára: uniká a mění se v opak vyhlašované lži, takže normální občan ví své. V demokracii se pravda skrývá sama, jelikož si ji každé médium upravuje dle svých potřeb či pokynů majitele. Když se na některé verzi shodne většina z nich, občané ji vášnivě přijmou za svou, ač nemají jiný důkaz než „masový ohlas“. To může odcizit i přátele.

Pravdu utlačují totalitní režimy tak, až se chová jako pára: uniká a mění se v opak vyhlašované lži, takže normální občan ví své. V demokracii se pravda skrývá sama, jelikož si ji každé médium upravuje dle svých potřeb či pokynů majitele. Když se na některé verzi shodne většina z nich, občané ji vášnivě přijmou za svou, ač nemají jiný důkaz než „masový ohlas“. To může odcizit i přátele.

Na silvestra jsem přišel hned o dva. Léta jej u nás slaví šestice párů, neboť ze střechy u Mánesa lze jako z věže ponorky vidět 360 stupňů obzoru, a tak jsme v oku uragánu občanského ohňostroje, jenž násobně předčí ty novoroční pořádané městem. Tématem předcházející debaty se stali, jak jinak? migranti. Kuriózně došlo ke střetu obou dvojic zahnaných Husákovou „abnormalizací“ do bavorského exilu, který se jim stal hlavním domovem. Zatímco pár hodnotící „vítání uprchlíků“ kriticky, si podržel konverzační tón, manželé držící jejich „pozvání“ kancléřkou Merkelovou za výraz ryzího humanismu se dostali do ráže. Jakožto hostitel jsem se sporu neúčastnil a zkoušel jej tlumit. Pak ale žena rozčileně obvinila přítomné a všechny Čechy vůbec z xenofobie a nelidskosti, k čemuž se přidal její muž tak razantně, že ani půlnoční přípitek nic nezachránil. Odjeli se vzkazem, že už nikdy nepřijdou.

••

Řeč však nebude o migrantech, nýbrž o přátelství. Ve věku, který je označován za biblický, při dobré kondici i vůli pozorovatele lze jako z družice planetu obhlédnout celý život, dost dlouhý, aby dovolil činit závěry neovlivněné náladou či emocemi. Jeho nesporně největším darem se jeví být láska. I tehdy, když měla různá jména, jak umírala a znovu se rodila s jinou podobou, byla v každém stadiu, šťastném i plném strasti, inspirací a pohonem k činům, jaké by se bez ní nikdy ani nedotkly mysli.

Láska má s ničím nesrovnatelnou dynamiku. Umí nečekaně propuknout na pověstný první pohled a stejně v dlouhém přátelském vztahu, který se bez výstrahy v okamžiku změní v milenecký. Ale jak se bleskově rodí provázena štěstím, tak většinou dlouho bolestně umírá. Podobá se to rakovině, která jistý čas bují nepozorovaně; když se projeví, je s ní veden urputný zápas a ten výjimečně končí vyléčením, po němž láska žije dál. V tom všem se jí ze všech citů podobá živelnou silou jen  nenávist.

Přátelství, přesněji vztah, který se jím může zvát, se naopak rodí pomalu, třeba i celá léta. Když jedinec na své pozemské cestě opustí bezpečný přístav domova, potkává se s nespočetnými lidmi, kterým kříží ty jejich. Je na něm, aby u jednoho každého člověka rozpoznal, může-li mu ublížit, či prospět, anebo ho jen míjí jako náhodný mimojdoucí, který s ním sice sedí roky v téže třídě či kanceláři, ale vysílací vlny obou se nikdy neprotnou. Když ano, je to živná půda pro vznik pouta, které na rozdíl od lásky nikoho neomezuje a dovede přetrvat i tu nejohnivější.

„Přátelství“, které si to vznešené označení nezaslouží, má několik základních podob. Nejrozšířenější je naprostá shoda mínění, jak to bytostně potřebují třeba fanoušci sportovního klubu nebo členové politické organizace či zájmového kroužku. Časté jsou vztahy podmíněné společnou intenzivní činností, třeba v hokejovém mužstvu nebo v uměleckém souboru, které odezní spolu s ní. Nejhorší podoba je účelová, když vztah slouží vzájemnému poskytování výhod, a proto logicky končí, když jedna strana schopnost protislužby ztrácí anebo ji přestane potřebovat. Ve všech obdobných podobách obě strany vzájemně očekávají respekt, který oslabí i nejmenší výtka, zatímco nesouhlas a dokonce kritika takový svazek obvykle zničí.

Přátelství bez uvozovek může pevně spojit kaž­dého s každým, když není založeno na vratkých základech souznění názorů, ale na pevném pilíři, jemuž se říká charakter. Pak je povinný souhlas vyloučen a vystřídá jej odlišným myšlením napájený střídavý proud s několikanásobně silnějším napětím. Ta intenzita může naplnit i nejnáročnější normu lidských vztahů, to když přítel přítele smí bez obav upozornit včas a otevřeně na jeho omyly – od nevhodného chování po špatné rozhodnutí. Pokud to neučiní, není pravý přítel. Pokud se varovaný urazí, nebyl skutečný přítel on! Jak pomalu se ryzí přátelství rodí, tak bleskově umí umřít.

(Důležitým svorníkem lidských vztahů, kdy ani různost povah, ani neshoda v názorech nehrají roli, je solidarita. Ta jej utvrzuje, obzvlášť když jde o zájem vyššího řádu. Česká společnost ji přímo ukázkově poznala v lednu onoho roku, kdy několik set žen a mužů bez ohledu na předchozí sympatie, antipatie i krajně rozdílné náhledy „na Boha i na svět“ bez váhání a s veškerým rizikem postihu podepsalo prohlášení občanů nazvané Charta 77.)

••

Nejběžnější příčinou běžných svárů je politika. Třetí rok je česká společnost rozpolcena mezi příznivce a odpůrce tehdejších finalistů přímé volby prezidenta a téměř rok ji rozdělují běženci. Přitom zatemňují skutečnost protichůdné dohady politiků i médií a také falešné informace z nedohledatelných zdrojů řízených v lepších případech fantazií, v horších úmyslem. Vytváření stavů strachu, nedůvěry nebo přímo agrese patří k výbavě psychologické diverze, kterou mají být otřeseny především nevyzrálé demokracie, k nimž patří naše. Čelit tomu může jen věcná diskuse, ne prchlivé emoce, když je zřejmé, že pravda o migrantech se dočasně skryla i mocné kancléřce Německa.

Paradoxně téže noci, když pod střechou domu u Mánesa vzplanuly vášně dvou účastníků silvestrovského večírku, rozjížděly se v Kolíně nad Rýnem mezi nádražím a dómem události, které vyvolaly zásadní obrat v azylové politice nejvstřícnějších evropských zemí. Právě Bavorsko se nejenergičtěji postavilo proti „otvírání náruče“ hrozícímu otřást základy západní civilizace a kultury. Německo a Švédsko zavřely dveře pro imigranty z krajin neohrožených válkou a rozhodly se jich desítky tisíc vypovědět.

Oba nesmiřitelní přišli současně o svou pravdu i o své přátele.  •

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama