Reportáž

Španělské Elche: palmový ráj pro každého

15 / 05 / 2018

„Všechno zničte, ale palmový háj zachovejte!“ řekl prý Jakub I. Dobyvatel, když v roce 1265 získal Elche zpět z rukou Maurů. Dodnes je tu nejrozsáhlejší palmový háj v Evropě a zdejší stromy opylovává profesionální „palmerero“ – údržbář palem.

„Všechno zničte, ale palmový háj zachovejte!“ řekl prý Jakub I. Dobyvatel, když v roce 1265 získal Elche zpět z rukou Maurů. Dodnes je tu nejrozsáhlejší palmový háj v Evropě a zdejší stromy opylovává profesionální „palmerero“ – údržbář palem.

Z věže Chrámu Panny Marie se rozhlížím do všech stran. Tenhle výhled uklidňuje. Ačkoli jsem v centru města, kde za arabské éry stála hlavní mešita, okolo převládá zelená plocha největšího palmového háje v Evropě. Palem je tu zhruba 200–300 tisíc, některé přesnější odhady uvádějí 230 tisíc.

Palmový háj „Palmeral“ tvoří celkem 93 zahrad. Jsou buď soukromé, nebo patří městu a za pár eur se do nich můžete podívat a nakoupit čerstvé datle, likér nebo třeba „datlový chleba“ – plody palem slisované s mandlemi do sladké placky.

Huerto del Cura, v překladu Knězova zahrada, je pojmenovaná po místním faráři, jemuž patřila před více než sto lety. Zdejší mikroklima umožňuje pěstovat stromy a keře z celého světa. Palmy chrání ovocné stromy před větrem a přímým sluncem, proto se jim zde daří lépe než na otevřeném prostranství. 

K vidění je například i černý bambus, typický pro Japonsko, rostou tu citronovníky, pomerančovníky či granátovníky. Z kaktusů zaujme „tchýnina židle“. Vypadá jako zakulacené štokrle a výklad praví: pokud vás tchýně naštve, posaďte ji na něj.

 

Údržbář palem

Palmy do Elche údajně přinesli Féničané, rostly tu tedy už zhruba před dvěma a půl tisíci lety. Systém pěstování a zalévání však k dokonalosti dotáhli Arabové, díky nimž v parcích zurčí nenápadné levády – korýtka s vodou.

Palmy vidíte po celém Španělsku, proč je jich zrovna v Elche nejvíc? „Z hor sem řekou Vinalopo teče dostatek vody, která je jemně slaná, protože protéká přes slané sloje. Maurové tuhle nekvalitní vodu dokázali využít. Palmy jsou totiž odolné a nevadí jim to,“ říká David Matía, jehož profesí je pečovat o palmy. Ve španělštině se mu říká „palmerero“, zkrátka údržbář palem.

5af02bd09c40f7ef1f0c116f MEDIA_ITEM image
Údržbář palem, palmerero, využívá ke šplhání na stromy sedák.

Většinou osekává staré větve, které už znovu nevyrostou. Proto kmen takto udržované palmy tvoří jakési schůdky. Zatímco v přírodě palmy opyluje hmyz, tady se na jaře provádí „kontrolované opylování“: palmerero vyleze na strom, odřízne květ ze samčí palmy, sleze, vyleze na samičí palmu a květem ji opiluje. S touhle „čmeláčí“ prací začíná zhruba v polovině dubna.

Palmerero využívá sedák, mně ale půjčí tradiční závěs. Je to placatý provázek spletený do copánku a uzavřený uzlem. Nejdříve jej zachytím za zbytek po ořízlém listu v kmenu a zavěšená vystoupám pár krůčků vzhůru. Pak se od provazu odlepím, popruh vyhodím o kousek výš a zase stoupám dál. Je nutné dávat pozor, abych nevypadla z oválu ven a nežuchla na zem.

„V Paříži každý turista leze na Eiffelovku, v Elche by měl  vyšplhat na palmu,“ směje se David. Jeho práce je pěkná dřina, však na sobě nemá ani gram přebytečného tuku. S tímhle zaměstnáním rozhodně nemusí do fitka, říkám si.

 

Životnost: 300 let

Jasně tady převládá palma datlová. „Prvních deset let palmy rostou do šířky a vytvářejí listy. Pak začnou růst do výšky a poprvé kvést. Až pak je možné zjistit, zda je rostlina samčí nebo samičí. Samičí plodí datle, tradičně jich proto pěstujeme deset na jednu samčí, stejně jako v afrických oázách,“ vysvětluje David.

Vysokým palmám v tomhle háji je okolo sto padesáti let. Nejvyšší a nejstarší mají ke třiceti metrům a rostou tu už po tři staletí. Zhruba v tomhle věku, někdy i o sto let dřív, však přestávají kvést, plodit a začnou pozvolna odumírat. „Ostříhané listy se dřív hodně využívaly buď k rozdělání ohně na svícení, nebo na ploty kolem zahrad. Uprostřed listu můžete vidět kmínek, který po vysušení zůstane úplně tvrdý,“ ukazuje palmerero. Další části palmových listů se používaly na střechy nebo na košťata, na polích sloužila palmová vlákna třeba k přivazování rajčatových keříků.

„Kmeny se využívají dodnes, máme tu z nich dřevěné lavice, dělají se z nich krovy a trámy,“ ukazuje David na dům uprostřed zahrady Huerto del Cura, jehož klenba je podepřena palmovými kmeny. „Kvalitní datle byly pro lidi, zatímco ty nepovedené se dodnes dávají zvířatům – hlavně kozám, které datle naprosto zbožňují,“ vysvětluje.

 

Ozdoba pro papeže

Kromě pěstování datlí se palmy využívají na výrobu různých ozdob. K tomu jsou potřeba bílé listy. Aby se nezbarvily dozelena, je nutné korunu svázat a zakrýt černou látkou nebo igelitem. K listům tak nemůže světlo a zůstávají bílé – podobně se pěstuje třeba bílý chřest.

Conchi Rodrigo je expertka na práci s bílými listy palmy. Nejdřív je musí namočit, pak pro nás během několika minut zhotoví růžičky, rybky, koníky. Na květnou neděli vyrábí velké ozdoby pro slečny do procesí. Ten nejhezčí posílá z Elche do Vatikánu a na květnou neděli jej nese přímo papež.

„Vyrábíme ze zdejších palem i klobouky, zatímco košíky se dělají z palem, které rostou výš v horách – jejich list má větší výdrž a nepopraská,“ říká paní Rodrigo, k níž se můžete přihlásit do kurzů výroby ozdob z palmového listí. Patnáct dospělých žáků přichází dopoledne, patnáct odpoledne.  

5af02beb9c40380b8b81a96b MEDIA_ITEM image
Palmové dřevo se využívalo a využívá i v architektuře.

Na kmenu některých stromů jsou připevněny cedulky se jmény významných osobností, které zahradu v minulosti navštívily. Svou palmu tady má španělský král a královna, klavírista Arthur Rubinstein nebo nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Severo Ochoa de Albornoz.

Nejpopulárnější je ale Císařská palma. Vyrostla do výšky zhruba dvou metrů a pak se začala větvit, z hlavního kmene roste sedm dalších. Je jí asi sto devadesát let a váží přes osm tun. Kněz Castaňo ji věnoval rakousko-uherské císařovně Sissi, když zahradu v roce 1894 navštívila.

Na světě existuje asi 2800 druhů palem. Kromě těch datlových najdete v zahradě Huerto del Cura palmu karibskou, himalájskou, africkou, kanárskou… Ve španělském Elche se tak můžete proletět po celé planetě. A přitom si hovíte ve stínu palem, na lavičce vyrobené z kmenu palmy. 

 

Letadlem z Pardubic
Elche leží ve Valencijské oblasti a má 240 tisíc obyvatel. Na seznamu světového dědictví UNESCO je zdejší palmový háj i kulturní slavnost Tajemství z Elche, která se koná v polovině srpna v Chrámu sv. Panny Marie. Zpívané liturgické drama Misteri d‘Elx o zázraku nanebevzetí Panny Marie bylo ve středověku jediné, jež se s papežovým souhlasem mohlo hrát v katolickém kostele. 
V roce 1897 zde byla nalezena iberská busta, slavná Dáma z Elche. Originál je umístěn v Národním archeologickém muzeu v Madridu, ve městě je řada kopií. 
Roste tu i spousta palem volně v zahradách, z nichž některé lze navštívit – otevřeno bývá 9 – 12 a od 15 – 18 hodin kromě pondělí, vstupné od 0,50 – 5 eur, v neděli zdarma. Přímo v palmovém háji jsou dva hotely, k moři je to zhruba patnáct kilometrů. Nedaleko odtud je město Alicante, odkud do Elche jezdí autobus i vlak, a do kterého létají nízkonákladové aerolinky Ryanair z Pardubic.
Galerie (13) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat