Tři důvody, proč milovat svého hatera

Report

Hitem českého internetu jsou letos trollové a hateři. Obvykle se na ně nadává, jen málokdo si ale uvědomuje, že mohou být i užiteční.

Hitem českého internetu jsou letos trollové a hateři. Obvykle se na ně nadává, jen málokdo si ale uvědomuje, že mohou být i užiteční.

Povědomí o trollingu se dostává do internetového mainstreamu a jeho definice se značně rozvolňuje. Nově si trolling říká kdejaká lumpárna, nálepku troll dostane každý, kdo vstupuje do diskuse nekonstruktivním způsobem. Mezi trollem a haterem je ale podstatný rozdíl, který určuje různé přístupy, které je k práci s nimi potřeba volit.

Jak je poznáte

Troll vstupuje do debaty s cílem narušit možnost diskutování jako takovou. O to usiluje zpravidla tím, že na sebe strhne pozornost, odkloní hlavní téma, atakuje ostatní účastníky a snaží se je dostat do polohy, ve které budou reagovat jen na něj. A to pokud možno hodně emotivně a tak, aby se ztrapnili a zesměšnili před ostatními. Ne náhodou dostali internetoví trollové jméno podle přitroublého obra, který v severských bájích škodí a trápí nevinné pocestné.

Příbuzný tvor jménem hater (čti [hejtr], podle anglického „hate“, čili nenávidět) do diskuse vstupuje s velmi vyhraněným názorem a snaží se co nejostřeji vymezit proti ostatním. Dělá to často politicky nekorektně, vulgárně, agresivně. Vnímat hatery jako „obtížný hmyz“ ale znamená připravit se o velký potenciál, který v konfrontaci s nimi dřímá.

Dobrý troll může rozložit skoro jakoukoliv diskusi a nemusí mít velké povědomí, jaké je zrovna téma hovoru. Naproti tomu hater je zpravidla fixovaný na konkrétní, obvykle aktuální téma – islám, uprchlíky, ekologii, Romy, zákaz kouření v restauracích nebo třeba cyklodopravu. Mívá hodně načteno (obvykle dost selektivně) a umí rychle používat Google.

Zatímco troll chce diskusi rozložit (vyplácí se nepřistoupit na jeho hru, označit ho jako trolla a nenechat se vyprovokovat), hater chce názorově vyhrát, rozmetat protivníky a rozsekat každý jejich argument. Není to partner pro dialog, pokoušet se o to by bylo podobné jako domlouvat psovi, který na vás zuřivě štěká. Firmy, politici či neziskovky se střetů s hatery obvykle bojí. Zbytečně. Diskutovat s názorovými oponenty je skvělé a jsou pro to minimálně tři důvody.

  1. Ujasníte si svoje pozice

Připusťme možnost, že alespoň v něčem má váš soupeř pravdu. Je to trochu idealistické doporučení, ale pokud skálopevně věříte, že pravda je jen na vaší straně, moc se od svého protivníka nelišíte. Sám jsem v různých rolích, projektech a iniciativách strávil na internetu stovky hodin diskusemi s lidmi, kteří mě osobně nebo mojí věci rozhodně nefandí. A odnesl jsem si z toho ponaučení: když příliš dlouho čelíte anonymům a agresivním šílencům, snižuje se vaše schopnost rozpoznat člověka, který se jen ptá, případně nesouhlasí s jednotlivostí, ale vlastně je vaším příznivcem. Nehledě na to, že hodně internetových diskusí začíná agresivním výkřikem, ale když na něj dobře zareagujete, následuje často příjemné překvapení. Pokud komentář hatera umožňuje víc interpretací, je proto dobré předpokládat v diskutujících rovnocenné partnery, kteří si prostě chtějí něco ujasnit.

  1. Reklamní prostor k nezaplacení

Není lepší reklamní formát než hádka. Přínosem úspěšné diskuse s haterem není hater na vaší straně. To se nestane asi nikdy, takže se tím nemusíte trápit. Opravdový přínos spočívá v zástupech lidí, kteří se otočí, jakmile se dva začnou prát. Pěkně je to vidět na Facebooku: množství lidí, kterým se zobrazují vaše příspěvky, není dáno tolik počtem fanoušků, jako spíš tím, jak je na příslušné stránce živo. Diskuse s hatery je tak regulérním reklamním formátem, protože zviditelňuje vaše názory a vaše postoje v míře, kterou byste jinak museli platit formou inzerce. Lidé jsou také jinak otevření informacím, které dostávají různými komunikačními kanály. To je mimochodem důvod, proč jsou třeba PR články tak hodnotné: tváří se jako novinářská práce a čtenáři jsou vůči informacím v něm obsaženým obezřetní mnohem méně než vůči celostránkové reklamě. S přesvědčováním lidí je to stejné a jak už jsme řekli: když se dva začnou hádat, všichni trochu zpozorní. Tím dostáváte luxusní prostor, ve kterém můžete ukázat, že jste schopní argumentovat, jednat slušně a věcně, obstát i proti onomu zuřivě štěkajícímu psovi.

  1. Ukážete, že to fakt umíte

Hádka je šance něco ovlivnit. Pokud prosazujete názor, s kterým všichni souhlasí, je otázka, děláte-li vůbec užitečnou práci. Pokud prosazujete postoj, který má oponenty, ale vy se obklopujete jen fanoušky a příznivci, je to něco podobného. Střílet ostré argumenty bez někoho, kdo by vám oponoval, je jako cvičit taneční figury doma před zrcadlem. Tančit ve dvou, stejně jako diskutovat s oponenty, je nejen větší zábava, ale rovněž příležitost ukázat, že to fakt umíte a dokážete reagovat na to, co udělá váš partner. Že umíte vést a nepošlapete svého partnera, ani lidi okolo. „Lehko na cvičišti, těžko na bojišti“ je přesný popis rozdílu mezi tím, když si na svůj web vyvěšujete jeden článek za druhým, a momentem, kdy se někde na sítích strhne opravdový názorový střet. V tu chvíli je dobré si uvědomit, že jste mezi lidmi, s nimiž je potřeba diskutovat. Však oni taky možná dosud trénovali jen doma před zrcadlem.


Pokud vás to dosud míjelo:

Jak byl vytrolen Jiří Vyvadil a jeho snaha blokovat konvoj NATO

S čím se setkala Olga Lounová, organizátorka semináře Jak uspět v umění 

Provokace v diskusi pod svoláváním na neonacistický průvod v Brně

Autor pracuje v organizaci Lékaři bez hranic a píše pro web Kliktivisti.cz

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama