Hvězdy české filantropie

23. května 2017

Sošky pro vítěze od Františka Skály.

Anna Šolcová

Oslavou české polistopadové filantropie se stal včerejší ceremoniál v centru Pražská křižovatka. Nadace Via zde vyhlásila čtyři nejsilnější příběhy z uplynulých dvaceti ročníků Ceny Via Bona. Ta tradičně oceňuje jednotlivce i firmy za inspirativní počiny na poli dobročinnosti.

Celkem 122 filantropů již Nadace Via ocenila od roku 1998, kdy začala s udílením trofejí pro ty, kteří se snaží dělat něco pro druhé a pro své okolí, v konečném důsledku tedy i pro sebe. Letošní jubilejní, dvacátý ročník, se však organizátoři rozhodli pojmout slavnostněji a symboličtěji: ohlédnutím zpět, do dvacetileté historie této unikátní hitparády českých srdcí.

Jen v minulém roce vybíraly odborné poroty ze 149 nominací. A zdaleka nejde jen o finanční dary. Kupříkladu studenti mohou zorganizovat benefici ve prospěch svého hendikepovaného spolužáka – třeba prostřednictvím sportovního utkání. Filantropické úsilí starších lidí může spočívat v předávání životních a profesních znalostí a dovedností, přispívají tudíž svým časem a zkušenostmi. Firmy posílají peníze na účet dobročinných projektů, ale mohou také rozjet vlastní charitu a případně do ní zapojit své zaměstnance.

O letošních vítězích rozhodovala veřejnost prostřednictvím on-line hlasování, které probíhalo po dobu dvou měsíců až do minulého týdne. Na výběr bylo dvacet příběhů, které názorně ilustrují pestrost a bohatost toho, co se skrývá pod slovem filantropie či dobročinnost. A které dokazují, že ochota pomáhat se stává přirozenou součástí společenského života Čechů a Češek.

Aplaus pro vítěze

Cenu za individuální filantropii získala Zdenka Wasserbauerová

Zdenka Wasserbauerová, Otrokovice

Anna Šolcová

Když bylo jejímu vnukovi sedm let, onemocněl leukémií. Vyléčil se, ale tříletý chlapec, který ležel na vedlejší posteli, zemřel. Pro účetní v otrokovické továrně na pneumatiky to byl zlomový moment. Věděla, že kdyby se našel vhodný dárce kostní dřeně, dítě by přežilo. Zjistila rovněž, že v českém registru těchto dárců je mnohonásobně méně lidí než třeba v Německu. Svou životní energii proto začala investovat do osvěty. Již dvacet letech objíždí školy, přesvědčuje učně i dělníky v továrnách, iniciovala kampaň Jedu na dřeň. Vysvětluje zejména mladým lidem, že můžou zachraňovat životy. Podle odhadů národního registru dárců díky paní Wasserbauerové nabídlo svou kostní dřeň již téměř deset tisíc lidí.

Podpořte Reportér sdílením článku