Poslední nosorožci. Co bude dál?

Nosorožec tuponosý severní, známější jako nosorožec bílý severní, je nejohroženějším savcem na zeměkouli. Po smrti posledního samce jsou dvě samice jedinými exempláři tohoto druhu nosorožce. 

Obrovští nosorožci nemají ve volné přírodě přirozené nepřítele. Jediným predátorem je člověk, který je téměř vyhubil. Ještě v roce 1960 jich žilo více než dva tisíce kusů. Pytláci tato majestátní zvířata ale zabíjeli pro jejich rohy (na černém trhu lze získat až 130 tisíc dolarů za kilogram), takže v roce 1980 jich bylo napočítáno již jen patnáct. 

Ještě před několika bylo severních bílých nosorožců na světě alespoň sedm, v roce 2014 ale uhynuli dva samci. První z nich, Suni, zemřel stářím v rezervaci Ol Pejeta. Druhý, Angalifu, podlehl rakovině v zoologické zahradě v San Diegu. V roce 2015 zahynuly dvě samice: v české ZOO ve Dvoře Králové zemřela Nabiré, poslední nosorožec tohoto druhu v Evropě, a také Nola ze San Diega. Nyní je po smrti i Sudán. V posledních týdnech už nebyl schopen se postavit na nohy, veterinární tým proto rozhodl neprodlužovat jeho utrpení a přistoupil k eutanázii.

Druhý typ nosorožce tuponosého, jižní, byl před sto lety také na pokraji vyhynutí. Dnes je přitom jedním z nejrozšířenějších druhů nosorožců. Šance na záchranu nosorožců tudíž stále existuje. Výzkumníci možná ještě letos odeberou vajíčka posledním dvěma žijícím samicím.

Plán na záchranu nosorožců publikoval vloni časopis ZOO Biology, letos v březnu se vědci setkali ve Dvoře Králové. Kdyby nebylo právě této české ZOO, tento druh nosorožce by již pravděpodobně vyhynul – právě zde se jej totiž podařilo několikrát rozmnožit.

Poslední tři žijící nosorožci severní bílí byli do svého nynějšího domova, rezervace Ol Pejeta v Keni, převezeni v roce 2009 právě ze Dvora Králové. Očekávání, že ve volné přírodě budou mít dvě samice a samec lepší podmínky k rozmnožování, se však nenaplnilo. 

Ve volné přírodě se dvoutunová zvířata již nejsou schopna samovolně rozmnožovat. Loňská konference ve Dvoře Králové však konstatovala, že by mohlo dojít k odběru vajíček posledních dvou žijících samic. Sudánovi vědci odebrali vzorky spermatu již dříve.

Sedmačtyřicetiletý Sudán, poslední samec na světě, prožil většinu svého života ve Dvoře Králové. V roce 2009 byl převezen do Keni. Po smrti posledního samce svého druhu narozeného ve volné přírodě žije v rezervaci Ol Pejeta ještě samice Nájin s dcerou Fatu.

Nosorožec Sudán měl svůj profil v seznamovací aplikaci Tinder, která uzavřela dohodu s keňskou rezervací, kde tento poslední samec žije. Veřejnost zde může přispívat na výzkum plodnosti nosorožců a umělé reprodukce. Genetická výbava posledních žijících nosorožců je však velmi limitovaná, protože obě žijící samice severního druhu – Nájin i Fatu – jsou Sudánovými potomky.

Dobrá zpráva je, že ve volné přírodě dále žijí tisíce samic jižního druhu a ty by potenciálně mohly odnosit potomky severních samců. Nosorožci tuponosí severní a jižní se totiž mohou křížit. Podrobnosti o životě Sudána, jeho příbuzných i o možnostech reprodukce pomocí buněčných technologií si můžete přečíst zde.