Gastronomie: Staromák. Slabý střed se silnými paprsky

Report

Jedno z nejznámějších míst Prahy je až na jednu výjimku gastronomickou katastrofou. Depresivní obrázek Staroměstského náměstí vyvažují ulice, které se z něj rozbíhají: Dlouhá třída je hlavní pražskou kulinární avenue a zajímavá místa najdete i na dvou přilehlých náměstích. Právě tato oblast v centru Prahy je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů a čtvrtí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jedno z nejznámějších míst Prahy je až na jednu výjimku gastronomickou katastrofou. Depresivní obrázek Staroměstského náměstí vyvažují ulice, které se z něj rozbíhají: Dlouhá třída je hlavní pražskou kulinární avenue a zajímavá místa najdete i na dvou přilehlých náměstích. Právě tato oblast v centru Prahy je tématem pravidelného průvodce gastronomií tuzemských měst, regionů a čtvrtí.

S podniky nabízejícími na Staroměstském náměstí jídlo a pití je to podobné jako se svařeným vínem, které se na něm před Vánocemi prodává. Zatímco po čichu by člověk čekal něco, co mu stáhne ústa trpkostí, v kelímku většinou najdete ďábelsky sladkou tekutinu: cukr přebíjí skutečnou podstatu toho, co jste dostali. A také většina místních restaurací vypadá jinak než to, co ve skutečnosti nabízí; dostanete tam něco, co je patřičně drahé, ale zůstane po tom pachuť.

Pěknou ukázkou tohoto fenoménu je terasa hotelu U Prince (Staroměstské náměstí 29), která skýtá ohromující výhled na starobylou radnici, věže Týnského chrámu i panoráma Pražského hradu z neobvyklé perspektivy. Příjemné pocity zařídí v chladných měsících teplomety, které hřejí do zad.

Větrník tu prý mají domácí, s přirážkou za výhled stojí 139 Kč. Má solidní krém i odpalované těsto je chutné, leč někdo v kuchyni zapomněl na zákusek přidat typickou bílou fondánovou krustu – dezert je prostě holý jak čerstvě narozené děcko, potřísněný shora jen několika nesmělými proužky čehosi karamelového. Z lehkých pochyb, zda náhodou nejde o promyšlený experiment mistra cukráře, člověka rychle vytrhne ohavná tekutá hmota, jíž je talíř bohatě zastříknut. Tovární chuť „čokoládového“ topingu ukazuje na prosté lemplovství… Když potom při odchodu z honosné terasy vidíte mladou dámu, co vás kasírovala, jak se rozvaluje u jednoho z pěkně prostřených stolů a svačí jogurt, skoro se divíte, že pozdrav na rozloučenou nezní „těpic, kámo“.

Je vlastně trochu s podivem, že v době chytrých hodnotících aplikací můžou na Staroměstském náměstí ještě přežívat klasické pasti na turisty, ale na druhou stranu: dobrá adresa se nejspíš bude vždycky počítat. Navíc je zde faktor impulzivního rozhodnutí. Jste cizinec a najednou si prostě chcete dát oběd s výhledem na starodávný orloj.

Jak to funguje v praxi, jsem zažila v pizzerii San Nicola (Mikulášská 5), která je pár metrů od radnice a téměř naproti kostelu sv. Mikuláše. Lehce znuděnou servírku v prázdném lokále nejdřív šokoval host mluvící česky (rozuměj já), dál už jsme se nudily spolu. V kuchyni zatím připravovali noky tak průměrné, že byste za ně 230 Kč dali leda v případě, že by je někdo poprášil plátky lanýžů. Jinak bych jejich nákladovou cenu odhadla tak na čtyřicet korun včetně platu obsluhy, kuchaře a nájmu – přece jen brambory, rajčata a cibule nejsou zrovna luxusní suroviny.

Zničehonic do tohohle bezčasí vtrhla početná výprava Američanů, část se usadila i u vedlejšího stolu. „Tohle místo vám někdo doporučil?“ ptám se jedné z žen. „To ne, ale máme už hlad a oběd na tomhle krásném náměstí...“ pohyb její ruky zahrnul lehce omšelý inte­riér, chabou napodobeninu parmazánu na stole a nevelká okna, přes která se s trochou úsilí daly zahlédnout parkující kočáry a za nimi v dálce socha mistra Jana Husa.

Dva Kalinové

Na samotném Staroměstském náměstí se rozumné jídlo za přijatelnou cenu opravdu nehledá snadno. Snad proto zaznamenala raketový úspěch Mincovna (Staroměstské náměstí 7). Tým pod vedením Davida Kaliny tu během roku a půl vybudoval prostor, kam se na pivo i jídlo schází ponejvíce tuzemská klientela. Mincovna není nijak sofistikovaný koncept, staví na dobré tankové plzni, dostatečném množství stolů a na jídle vycházejícím hlavně z české kulinární tradice.

Guláš, svíčková či halušky se tu pohybují lehce pod dvěma stovkami za porci a ve všech případech je provedení naprosto přesvědčivé. David Kalina občas na menu zařadí nějakou fajnšmekrovinu, třeba dršťky na hořčici, jinak ale hosty častuje tím, co sami žádají: hovězími a vepřovými žebry, jehněčími kotletami a naprosto skvělými domácími polévkami včetně husté bramboračky ovoněné hříbky a silného vývaru s knedlíčky.

Mincovna jako by předznamenávala to, co se naplno rozjede v ulici Dlouhá, která začíná pár kroků za ní. Tato ulice je dnes totiž hlavní pražskou kulinární avenue.

Právě na ní, jen kousek od Mincovny, vaří další z pražských šéfkuchařů s příjmením Kalina, Miroslav (s Davidem z Mincovny se zná, příbuzní však nejsou). Restaurant Kalina (Dlouhá 12) patří k místům, kde potkáte šéfy největších tuzemských firem, bývalé i stávající politiky nebo špičkové právníky. Hosty sem táhne stručné menu postavené především na francouzských receptech, k vyhlášeným patří třeba zdejší brzlík nebo telecí tatarák. Nedílnou součástí konceptu Kalina je taky opulentní nabídka francouzských vín.

A poblíž obou Kalinů je už delší dobu spolehlivou adresou na snídaně Au Gourmand (Dlouhá 10). Jde o jedno z mála pražských míst, kde dělají vlastní a velmi povedené croissanty, ke kávě tu nabízejí i další francouzské dobroty jako makronky, briošky a nejrůznější koláče a zákusky.

Oba konce Dlouhé

O pár kroků dále se nachází jeden z novějších přírůstků do lokality, koncept tržnice Dlouhá 14, který v jednom prostoru nabízí pekařské a cukrářské výrobky, maso, středomořské lahůdky a také čerstvé ryby. Ty si můžete odnést domů nebo nechat vylovit z nádrže a za malý příplatek nechat upravit na místě podle svého gusta.

​​​​​​​

Další kulinární hnízdo se nachází na druhém konci ulice; Gurmet pasáž (Dlouhá 39) je starší než zmíněná čtrnáctka, a tak má o poznání víc štamgastů. A to dosti rozmanitých. Do MyRaw Café to táhne příznivce zdravé výživy a nevařeného jídla, naopak v ústí pasáže se nachází magnet přitahující masožravce, řeznictví a bufet Naše maso, který patří pod křídla Ambiente. Z původních prostor se díky zájmu zákazníků postupně rozšiřuje na chodbu, kde to tak voní čerstvě udělanými steaky a dalšími grilovanými chuťovkami, na jejichž přípravu dohlíží František Kšána mladší.

Součástí Gurmet pasáže v Dlouhé je rovněž obdobná rybárna jako u konkurence a potom ještě La Bottega Bistroteka Riccarda Lucqueho, která nabízí lehké italské obědy, nepřeberné množství nakládaných, sýrových a uzenářských delikates z Apeninského poloostrova a v neposlední řadě i úctyhodnou přehlídku sladkého. Zdejší těstoviny jsou v centru hlavního města jedny z mála, u nichž se rozhodně nespálíte.

Pasáže ovšem nejsou jediným lákadlem Dlouhé ulice. Milovníci milk shaků a amerických diningů najdou svoje v  James Dean, restauraci nad stejnojmenným klubem (V Kolkovně 1 – roh Dlouhé), britské chutě zas uspokojíte ve Fish and chips (Dlouhá 21), kde nabídka ryb s brambůrky začíná u obyčejné tresky a k dispozici jsou i všechny potřebné přílohy a dochucovadla jako hnědá omáčka, hrášek nebo ocet na hranolky.

Další smaženou institucí se v Dlouhé už před časem stal sýr dělaný na másle v Lokálu (Dlouhá 33). Krom něj v protáhlém retro interiéru můžete ochutnat české klasiky, jako je koprovka, rajská, taliány…

 

Tristní hustota

Při pohledu na ostatní ulice vedoucí ze Staroměstského náměstí to vypadá, jako by Dlouhá nasála to nejlepší, co je v gastronomickém okolí k mání, a zbytek zóny vyšel naprázdno. Není to tak úplně pravda: na módním bulváru Pařížská najdete třeba Les Moules (Pařížská 19). Za léta své existence si toto rohové místo vybudovalo pověst nejspolehlivější adresy na mušle, krevety a jiné mořské potvory. Zapíjí se zde širokou nabídkou belgických piv.

Směrem k Prašné bráně zase najdete oblíbené Grand Café Orient (Ovocný trh 19 – roh Celetné). Kubistické kulisy vysloveně vybízejí k upíjení kávy a ukusování z hranatého žloutkového věnečku. O kus dál se nachází asijské Zebra Express (Celetná 38), kde se převážně thajský personál stará o expedici autentických pokrmů čítajících několik druhů knedlíčků dim sum, jarních rolek a pestrého výběru japonských, čínských a thajských jídel založených především na nudlovém a rýžovém základu.

Nicméně s ohledem na délku ulic Celetná a Pařížská je hustota zajímavých podniků v těch místech dosti tristní. Vyplatí se proto raději zkusit zbývající směry ze Staroměstského náměstí: náměstí Franze Kafky a Malé náměstí.

Nuance a steaky

Přímo na Malém náměstí naleznete restaurant Nuance (Malé náměstí 4), jehož menu sice neoplývá nějakou obzvláštní invencí, ale v kuchyni se nejspíš nachází někdo, kdo svému řemeslu rozumí. Telecí brzlík, ale taky klasický vídeňský řízek tu dokážou udělat učebnicově, byť třeba svébytnému brzlíku by slušela tradičnější úprava, než je zdejší terina (masová směs podobná paštice).

Mexická Las Adelitas (Malé náměstí 13) je mladší sestrou stejnojmenného vinohradského podniku a stejně jako on má nabídku hutných středoamerických pokrmů od burritos, enchilad a tacos po vydatné dezerty ze stejné oblasti.

Jihoamerické chutě čekají hned ve­dle, v Restaurante Brasileiro (U Radnice 8) hned vedle náměstí Franze Kafky. Tam vsadili na koncept „rodízio“, kdy hosté zaplatí pevnou cenu za konzumaci a obsluha obchází stoly a odkrajuje jim, na co mají chuť a dokud mají chuť. Zdejší nabídka stojí hlavně na šťavnatých pečených masech, vytrávit vám pomůže grilovaný ananas.

Když přijde řeč na maso, za zmínku rozhodně stojí George Prime Steak (Platnéřská 19), nacházející se pár metrů od Brasileira. „The best steaks in Prague“ není v tomhle případě planá reklama, ale realita. Takhle skvěle udělané hovězí dostanete možná na dvou další adresách v hlavním městě. Příkladná péče je v George Prime věnována též rozličným omáčkám a přílohám, bohužel předkrmy jsou více než průměrné a obsluha také příliš neodpovídá vysokým cenám. Když mám někde za oběd pro dva nechat dva a půl tisíce, nečekám, že mi k tomu bude hlasitě vyhrávat jakési podivné disko, a od personálu bych ocenila méně laxnosti. Ovšem je pravda, že při prvním soustu šťavnatého hovězího přestanete obojí vnímat, takže výsledná škoda nakonec není tak velká.

Bude zajímavé sledovat, zda postupná invaze zajímavých až špičkových podniků, kterou okolí Staroměstského náměstí v posledních letech zaznamenalo, udělá něco i s kvalitou středu tohoto prstence. Bilance onoho centra je zatím věru nelichotivá. •

Autorka nedávno publikovala knihu Regionální kuchařka − Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska.


KAM JEŠTĚ ZAJÍT

Bake shop

roh Dlouhé, V Kolkovně a Kozí

Nabídka je křížencem anglosaské a francouzské kuchyně a sestává hlavně z lehkých jídel, jako jsou quiche, páje, saláty a polévky. Zdejší kváskové chleby patří k nejlepším ve městě (a také nejdražším).

Kunratická stodola

tržnice Dlouhá 14

Ovoce a zelenina od Jana Soukupa ze stejnojmenné provozovny v Kunraticích pocházejí hlavně z Německa a Francie. Dostanete tu i čerstvé bylinky a lesní houby.

Le Bourgin

Dlouhá 19

Ve zdejší nabídce francouzských a španělských vín najdete exkluzivní značky jako William Fèvre, Bouchard Père et Fils nebo M. Chapoutier.

Vinotéka U Mouřenína

Gurmet pasáž Dlouhá 39

Středomořská vína a francouzské koňaky od malých producentů, sklenice či dekantéry z českého křišťálu:  Mouřenín má vše pro milovníky vína.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama