Designová jízda pod Budapeští

Podobu nových stanic na lince M4 navrhlo pět ateliérů, za vzor si vzaly metro v Kodani a v Mnichově. Mezinárodní úspěch sklízí především stanice Fövám Tér a Szent Gellért Tér u břehu Dunaje, které pocházejí z dílny ateliéru Sporaarchitects. „Pokud chceme lidi přimět, aby používali hromadnou dopravu, musí být trendy a sexy,“ nechávají se slyšet tvůrci. Inspirovala je mimo jiné práce francouzského urbanisty maďarského původu Yony Friedmana, který se v šedesátých letech proslavil návrhy utopických měst.

„Nikdo nevěřil, že by tu něco takového mohlo vzniknout,“ říká Adam Hatvani ze studia Sporaarchitects. Stojíme u východu ze stanice Fövám Tér, který připomíná velké trojúhelníkovité origami z pohledového betonu. Jen o pár metrů vedle se nachází novorenesanční univerzita Corvinus, zapsaná do Světového dědictví UNESCO – ostré geometrické tvary a historická fasáda spolu působivě kontrastují. O chvíli později sjíždíme po eskalátorech pod náměstí Fövám. Nad našimi hlavami visí obrovské betonové skelety, které vyplňují bezmála třicetimetrový prostor a protínají se podobně jako cesty lidí, kteří tudy dennodenně projíždějí. Staly se jakýmsi symbolem nové linky M4. Ostré světlo zářivek rozehrává rafinovanou hru s tlumenými paprsky denního světla, které sem pronikají skrz gigantické skleněné průhledy. Originální řešení budí zájem cestujících, jen málokdo se tu věnuje displeji svého mobilu.

Vstup do stanice Szent Gellért Tér tvoří drsné betonové bloky, které se podél Dunaje kroutí jako polámaný had. Keramická mozaika hraje všemi barvami a navazuje na interiéry slavných lázní, které stojí hned u východu. Bílé geometrické lavice navrhl německý designér Konstantin Grcic pro italskou firmu Magis. „Navázali jsme na historii města, které má s jízdou pod zemí více než staleté zkušenosti, a nabízíme cestujícím ukázky špičkového současného designu,“ říká architekt Hatvani.

Čekání na Chucka Norrise

Budapešťská linka M1 zahájila provoz v roce 1896, bylo to vůbec první metro v kontinentální Evropě. V průběhu 20. století pak vznikly dvě další linky a od března 2014 je v provozu nejnovější trasa M4, která spojuje jihozápad a východ města.

První plány na linku M4 pocházejí ze 70. let, ale stavět se začalo až v roce 2006 – Budapešťané říkávali, že se metrem svezou až jejich vnoučata, nebo možná Chuck Norris. Deset nových stanic, mezi kterými uhánějí plně automatizované vlaky bez strojvedoucího, slavnostně otevíral premiér Viktor Orbán týden před parlamentními volbami. Přitom právě jeho první vláda z let 1998 – 2002 výstavbu nové linky dlouho brzdila, přičemž nejvíc bojovala právě proti jejich ambicióznímu architektonickému řešení.