Chceš konečně dospět? Nakup spoustu lega

Martin Neckář neměl s legem nic společného téměř do svých třiceti. Stavebnice nedostával ani si je nekupoval. Jak sám říká, na tak drahé hračky jednoduše neměli ani rodiče, ani on. Posledních pět let nemohlo být odlišnějších. Metráky kostiček, tisíce hodin hrabání a stavění. „Může za to krize a můj bývalý zaměstnavatel,“ říká. „Vyhodili těsně před důchodem kolegyni, která tam pracovala celý život. Úplně jsem viděl, že tak jednou skončím taky,“ vypráví. Přes noc přemýšlel, co bude dělat a v čem by mohl začít podnikat.

Tehdy si koupil první stavebnici za pět set korun a dal ji na váhu. Celá krabice vážila 450 gramů, uvnitř bylo jen patnáct deka kostek. „Tolik peněz za tak málo plastu. Tomu říkám parádní kšeft. Pochopil jsem, proč všichni v tu dobu prodělávali, jen Lego vykazovalo čím dál větší zisky,“ vzpomíná. A bylo rozhodnuto − bude obchodovat s legem na kusy, gramy i kila. Před pěti lety se z něj stal obchodník, stavitel i sběratel použitých kostek.

Se svým partnerem začal kupovat použité lego, kde se dalo. Na aukčním serveru eBay, vozit z Německa, objednávat z Británie. Použitým kostkám kupovaným na kila jen podle fotek, tedy modelu kupovanému jako zajíc v pytli, se v komunitě kostkařů říká kiloware. Za tři sta až čtyři sta za kilo koupíte neroztříděné díly, které zůstaly rodinám nebo jiným stavitelům. A pak začíná práce, před kterou by i mravenci smekli: třídění podle typu, tvaru a barvy, občas i praní. To se vloží do cíchy a strčí do pračky.

Jako fénix

Existuje deset až padesát tisíc různých dílků podle toho, co kdo rozumí jedinečným kusem. Všechny jsou kompatibilní s původní patentovanou kostičkou z roku 1958. Dva dílky do sebe jemně zajedou, pevně drží a přitom jdou zase rozpojit. Díky tomu vydrželo lego tak dlouho. Jen před deseti lety hrozil dánské skupině Lego Group bankrot. Od té doby však slaví fenomenální návrat, který analyzují studenti na kurzech MBA. Založený je na oprášení složitějších stavebnic, filmových tématech a přesunu výroby do levných zemí. Za deset let se celosvětové tržby Lego Group zpětinásobily. Stejná je situace i v Česku, kde velké řetězce loni odebraly od hlavního distributora Lego Trading stavebnice za téměř 900 milionů.

Společnost chrlí v čím dál větším počtu a širším sortimentu nové stavebnice (sety) s desítkami miliard kostek uvnitř ročně, ale jednotlivé kusy prodává jen zcela výjimečně. K dostání jsou pouze ve spřízněných Legolandech, v omezeném sortimentu v oficiálním e-shopu, jednou ročně mají šanci nakoupit větší množství kostek stavitelé z lega. To vytvořilo příležitosti pro obchod s jednotlivými dílky. Zákon rychle rostoucí poptávky a omezené nabídky kostek funguje bezchybně. Ziskový je díky tomu i nákup nových stavebnic a jejich rozprodej po dílcích. „Pokud koupíte stavebnici levně, na ceně dílů vyděláte rovnou padesát až sto procent. Ale je to neuvěřitelná drbárna, část dílků se vám taky bude hromadit,“ varuje Radovan Pekárek, který je styčným důstojníkem mezi největší českou komunitou kostkařů okolo serveru kostky.org a dánskou centrálou v Billundu.