Děti islámu

15. března 2015

Let od mešity ke svobodě. Na západě Teheránu ve čtvrti jménem Ekbatan, se denně scházejí takzvaní parkuristé. Skáčou přes překážky, dělají salta, hezky se na ně dívá. Parkur je v Íránu legální.

foto David Těšínský.

David Těšínský se rád baví. Když jezdí tento čtyřiadvacetiletý fotograf po světě, neomylně si nachází přátele, kteří jsou svobodomyslní jako on. A teď ho zajímá: Najdu tyhle týpky taky v přísně muslimské zemi? Nasedá do letadla mířícího na Teherán. Tam ho čeká šok.

Když mu internetový vyhledávač sdělil, že je v Íránu přísná prohibice, s Davidem Těšínským málem šlehlo − na pivu je takříkajíc závislý.

Ale možná to nebude tak žhavé, uklidnil se, když začal shánět bezplatné ubytování přes web Couchsurfing.

Chodily mu příznivé odpovědi: „Neboj, pivo bude. Jestli chceš, nafotíš si život zdejších gayů. Nebo třeba hiphoperů. Je to tu sice přísný, ale zase ne tak přísný, abychom se přestali bavit. Hned jak přistaneš, čeká tě party…“

David tedy přistává s klidem v srdci − pod ním je smog a pod smogem devítimilionové hlavní město Íránu, ve kterém se devadesát procent obyvatel hlásí k menšinové šíitské větvi islámu. Z mešity před letištěm zve Davida muez­zinův zpěv k modlitbě, ale fotograf na nic takového nemá čas, čeká ho slíbený večírek.

Vchází do velkého domu, skoro paláce, kde teď může díky Couchsurfingu na pár dnů zadarmo bydlet. Otevírá mu třicátník, jmenuje se třeba Ali: „Vítej.“

Podpořte Reportér sdílením článku