Má země se rozpadla beze mě
12. února 2017
Reportér 2/2017 · Číslo 30
Zvětšit
Azíza se narodila tisíce kilometrů od Rudého náměstí, ale v Sovětský svaz věřila skálopevně. „Byla to má země. Jinou jsem neznala.“ Pak se ta země rozpadla, před pětadvaceti lety. A Azíza, tou dobou už dávno inženýrka, se to ani nedozvěděla. Snad proto, že zrovna lezla po skládce a hledala něco, co by se dalo prodat. Tohle je příběh z dalekého světa. Hlavně o tom, jak se taky (ne)dá žít.
Přesné datum si už Azíza Abdirasulova nepamatuje, jen si vybavuje, že to bylo „někdy ke konci dvaadevadesátého“, byla vlezlá zima a protivně fičelo.
Azíza, inženýrka ne s jedním, ale hned dvěma diplomy, ten den prostála na blátivém městském tržišti – jako koneckonců i většinu ostatních dní. Prodávala zrní: v kornoutech, které vyráběla z novin. „No a v jedněch těch novinách jsem narazila na stránku s kyrgyzskou vlajkou a obrovským titulkem ‚Éra kapitalismu‘. Krve by se ve mně nedořezal! Zbláznili se? říkala jsem si. Co to píšou? Vždyť za něco takového se u nás v SSSR zavírá!“
U nás v SSSR…
Jenže žádný SSSR už nebyl, skoro rok: rudá říše oficiálně přestala existovat v prosinci 1991.
„Ne, vážně jsem to nevěděla,“ dušuje se Azíza. „Z dnešního pohledu se zdá neuvěřitelné, že by se člověk nedozvěděl něco tak obrovsky důležitého. Ale tehdy… Nic jsme neměli, to zaprvé. Televizi ani rádio. Dokonce ani nádobí nebo povlečení jsme neměli, jen si to představte, všechno pryč. Byla šílená chudoba, nezaměstnanost a neustálý hlad. Obstarat chleba pro našich pět dětí, na tom jediném záleželo. A politika? Co je vám po ní, když hrozí, že vaše dítě nepřežije zimu?“
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je úplně nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.
VÝBĚR DNE
