Z onoho světa XVI.

Jesličky. Dítě. Maria a Josef. Betlémská hvězda. Tři králové a lid s dary. Zvířectvo od volka s kravkou až po velbloudy. Stromeček, řetězy, koule. Svíčky, prskavky, purpura, františek. Koledy ve všech jazycích Páně. A k tomu pohádka všech pohádek, že nám, náám nááródíil se… Křesťanské Vánoce, jak je po celém světě civilně slaví i nevěřící. Po celém? Hodně přehnané!

Suchá řeč statistiků uvádí, že křesťanů žijí na planetě asi dvě miliardy, půldruhou miliardu tvoří muslimové a další miliarda lidí vyznává hinduismus a buddhismus. Podtrženo a sečteno z toho plyne, že křesťané tvoří zhruba třetinu současného lidstva. Více než jeho třetinu vyznavači jiných věr a méně než třetinu neznabozi.

Patřím do jejich čeledi vychované křesťanstvím, kterou od znabohů odlišuje přesvědčení, že jako mají v demokraciích stejná práva bezpartijní, musí mít na křesťanství právo i bezcírkevní. To vyplývá z úvahy, že to, co nás lidi přesahuje, pro křesťany tedy Bůh, není pod výlučnou správou sebelepší instituce, jež se prohlásí za jeho zmocněnku, ale je tu pro každého, kdo byť po svém věří ve zvláštní smysl lidské existence.

Ani vděk, jaký cítí i neznaboh k úsilí křesťanských církví o nápravu civilizace, jež by se bez víry ve vyšší princip odlidštila v planetu robotů, nemůže vymazat, že ony to byly, kdo cestou do novověku zahubily statisíce lidských životů, když pozdějším válkám o uhlí a ocel předcházely jejich krvavé války o Boha.

To vše dávno odstřihly od temné minulosti reformační procesy od Viklefa přes Husa a Luthera po Druhý vatikánský koncil, jejichž příklad dává naději i o staletí mladšímu islámu. Ten je na počátku podobného vývoje, jímž křesťanství prochází dvě tisíciletí. Náš Bůh má silnou konkurenci, v první lize náboženství ji vedle Mohameda tvoří i Višnu & Šiva a Buddha. V Ježíška nevěří dvě třetiny lidstva, a v té naší jsou miliony neznabohů, ale i většina z nich něžně miluje Betlém.

••