Medová šance Kamerunu

„Když čínský vůdce Mao Ce-tung nařídil rozmach včelařství, pořídila si miliarda Číňanů úly. Jenomže co najednou s takovou spoustou medu?“ řeční kamerunský včelař Heribert Lukong před obyvateli vesnice Dom v severozápadním cípu země. Vzápětí si odpovídá: „V Bibli se opakuje, že země zaslíbená oplývá strdím. I proto se hlavním odběratelem čínského medu stal Izrael, kde panuje po medu obrovská poptávka.“ Nakonec včelař hřímá: „Také naše budoucnost může být podobně sladká, když vsadíme na včelí úly!“

Heribert Lukong má pravdu v tom, že med by mohl hrát v životech běžných Afričanů důležitější roli než dnes. Shromáždění svolala organizace ANCO (Apiculture and Nature Conservation Organisation), sešlo se asi třicet farmářů. A má obvyklý průběh: nejdříve společná modlitba, potom dlouhé proslovy plné zdvořilostních frází prokládané písněmi – v tomto případě oslavujícími les a veškerenstvo. Jeden z mužů předzpívává, ostatní verš za úderů bubnů opakují.

Vesnice vypadá jako tisícovky dalších v Kamerunu. Kolem prašné cesty jsou rozesety přízemní domky z červenohnědých hliněných cihel, je tu i několik obchodů, před kterými chlapi popíjejí předražené pivo jediné značky, ke koupi jsou i plastové pytlíky naplněné levným rumem pochybné kvality. Mezitím proudí sem tam ženy v dlouhých barevných šatech s objemnými náklady na hlavách a školáci v modrých uniformách. Všude se potuluje spousta domácích zvířat, hlavně ovcí a koz.

Výjimečná je kamerunská vesnice Dom tím, že k ní patří „komunitní les“. Co přesně to znamená? „Místní lidé mohou jeho prostřednictvím přímo rozhodovat, jak bude nakládáno s jejich bezprostředním okolím, což má na jejich životy zásadní vliv. A vydělá na tom i jedinečný biotop, který vesnici obklopuje: tropický les, který se nachází v nadmořských výškách 1 500 – 2 000 metrů. Ten zdejší navíc obývá celá řada endemických druhů, tedy takových, které nelze najít nikde jinde na světě,“ vysvětluje místní botanik Kenneth Tah.

Konečně peníze!

Druhová skladba kamerunského pohoří Bamenda je natolik bohatá, že jej Světový fond na ochranu přírody (WWF) zařadil mezi dvě stovky přírodně nejvýznamnějších oblastí světa. „Bohužel, Kamerun o své přírodní bohatství velmi rychle přichází, vedle pytláctví je je největší hrozbou odlesňování. Zdejší půda není příliš úrodná, farmáři proto zakládají nová a nová pole a hledají další a další pastviny. Aby pro ně vytvořili místo, vypalují a kácejí nejbližší lesy,“ říká Kenneth Tah. Během posledního půlstoletí tak přišlo pohoří Bamenda o 90 procent zalesněného území, celý proces ještě urychluje populační exploze.