Kolo má narozeniny

17. května 2017

Velociped, kolem roku 1870

Neznámý francouzský autor

Jízdní kolo, respektive jeho příznivci, mohou slavit: bicyklu je rovných 200 let! Jak to všechno začínalo? Velkolepou podívanou na čtrnáct historických bicyklů nabízí výletníkům nová expozice v zámku Čechy pod Kosířem.

O dvojici spojených kol uváděných v pohyb lidskou sílou snil už Leonardo da Vinci, nejvýznamnější osobnost italské renesance: v technických rukopisech z jeho pozůstalosti byla nalezena kresba zařízení, které můžeme označit za předobraz skutečného bicyklu. První stroj, na kterém bylo skutečně možné se pohybovat, však vznikl až tři sta let po jeho smrti.

I když první dřevěná odrážedla byla dosti nemotorná, záhy si získala první nadšence. Vynález jízdního kola se přisuzuje bádenskému svobodnému pánu a lesmistrovi Karlu Draisovi, česky a plným jménem Karlu Bedřichu Ludvíkovi Kristianu Draisbaronu von Draisovi. Za zmínku stojí, že vynalezl rovněž jakýsi předpotopní psací stroj (s klávesnicí pro pětadvacet písmen) či předchůdce sporáku s plotnou.

Velociped, kolem roku 1870

Neznámý francouzský autor

Jeho „běhací stroj“ byl poprvé představen na jaře 1817, dne 12. června 1817 na něm Drais absolvoval první veřejnou jízdu (z Mannheimu do Schweitzingenu). Jezdec sedící na stroji, pro který se vžil název draisina, se musel odrážet nohama od země. První draisiny měly ráfky opatřené pouze kováním, jízda na celodřevěných a neodpružených obručích byla tudíž značně nepohodlná. Jezdci proto ve městě využívali chodníky, kde nebyly „kočičí hlavy“; tím ovšem docházelo ke střetům s chodci a leckde se používání draisin dokonce zakazovalo (glosu o současných zákazech pro cyklisty si můžete přečíst zde).

Na draisinu v 60. letech 19. století navázal velocipéd Pierra Michauxe, poháněný klikami s pedály na předním kole. Právě takový stroj se šlapadly používal i frajer na snímku; ve fotografově ateliéru jej ale musel opřít o sloup, pohyb nebyl technicky možný. Ozdobný sloup byl opřený o zeď. Portrétovaný se posadil se založenýma rukama, jako kdyby naznačoval, že velociped jezdí i bez jeho přičinění.

Rychlost se zvýšila, když se zvětšil průměr předního kola. Bicykly se sedly vysoko nad zemí byly ovšem nebezpečné, o pády nebyla nouze. Další zlom nastal po roce 1885: šlapadel umístěná ve středu rámu přenášela sílu nohou řetězem na zadní kolo, místo tvrdých obručí se začaly využívat pneumatiky naplněné vzduchem. Jízdní kolo začalo dobývat svět.

Informace o výstavě historických bicyklů na zámku v Čechách pod Kosířem: http://www.zamekcechy.cz/

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku