Jak se dělá město

15. března 2015

Kadaň. Jedna ze studentských vizualizací.

O knize, která by pomohla radnicím – a při boji s developery.

Boj o podobu našich měst jako kdyby se v posledních letech smrsknul na hlídání obecních vývěsek s lejstry o zahájení stavebního řízení. Následuje panika, sepisování petic, burcování médií, ti nejagilnější „kverulanti“ si najmou právníka a snaží se kolem kácení stromů a nastartovaných buldozerů udělat co největší rámus.

Jenomže to nejdůležitější probíhá už dávno předtím. Developeři obešli místní politiky a úředníky ve snaze dosáhnout klíčového rozhodnutí: vytvoření takového územního plánu (případně dosažení jeho změny), který by vyhovoval jejich potřebám. Výsledkem sebevětšího občanského tlaku pak už jsou obvykle jen kosmetické úpravy, případně protahování úřednických procedur.

Jak dosáhnout toho, aby se města nerozlézala do krajiny jen proto, že to je pro developery nejjednodušší a nejlevnější způsob stavění? Jak uspokojit naše dopravní nároky, aniž bychom lili astronomické sumy z veřejných rozpočtů do chřtánů dvou tří firem? Jak dokázat chytře zahušťovat města tak, aby se z toho památkáři a staromilci všeho druhu nepominuli?

O tom, že se česká sídla mohou rozvíjet tak, aby se v nich dalo příjemně bydlet, pracovat, přemisťovat se i bavit, vypráví nová kniha Jak se dělá město architektů Jana Šépky a Mirky Tůmové. Na příkladu osmi konkrétních míst a desítek studentských prací ukazuje, že i taková nuda, jako je plánování, může strhnout publikum.

Doporučení Reportéra: na každou radnici jeden povinný výtisk!

Podpořte Reportér sdílením článku