Léčím vás frekvencemi. Že neexistujete? No a co?

Seznamte se. Stanislav Kroupa je sedmapadesátiletý invalidní důchodce z Prahy, kterému v důsledku autonehody amputovali podkolenní část pravé nohy. Od té doby pravidelně navštěvuje fakultní nemocnici na pražských Vinohradech, kde stále pokračuje v léčbě: výsledky se ovšem i přes značnou snahu lékařů dlouhodobě nedostavují a bolest operované části končetiny neustupuje. Stanislav Kroupa proto vyhledal pomoc Milana Dvořáka, který na webu Firmy.cz nabízel „služby léčitele a poradenství pro rozvoj osobnosti“. V inzerátu byl i telefonní kontakt a poštovní adresa.

Je zde ještě jedna věc, kterou o Stanislavovi musíte vědět, než si přečtete příběh jeho léčby. Stanislava Kroupu, jeho autonehodu i nefunkční léčbu jsme si vymysleli. Proč?

O Milanu Dvořákovi natočily před časem Seznam Zprávy reportáž, ve které jeden z jeho bývalých klientů popisuje velmi netradiční a v jeho případě také nefunkční léčebné metody. Ty podle praktické lékařky Evy Kuchařové s padesátiletou praxí, kterou jsme oslovili pro odborný posudek, nemají jakýkoli vědecký základ; obecně podle ní působení podobných léčitelů může v krajních případech ohrožovat zdraví klientů.

Milan Dvořák nicméně léčitelskou praxi – navzdory zmíněnému případu – dál provozuje. Prostřednictvím smyšleného pacienta jsme se proto rozhodli přesněji zjistit, jakým způsobem to dělá a k čemu to vede.

 

Léčební elementálové

Milana Dvořáka jsme oslovili – nejdříve přes facebookový Messenger, poté SMS zprávou. „Pošlete mi adresu a datum narození Vás a manželky.“ Tak zněly první instrukce, které neexistující Stanislav Kroupa od léčitele obdržel. Tyto informace měly prý stačit k přípravě programu léčby; ta ovšem musela být hned na začátku dvakrát odložena. Poprvé to bylo paradoxně kvůli Dvořákově vlastní nemoci: ač léčitel, nedokázal se sám rychle vyléčit z nachlazení. Podruhé byl – jak sdělil – důvodem odkladu strach, který prý na dálku z pa­­­cienta cítil: kvůli „toxickým emočním jedům“ útočícím na celý organismus nemohl léčebný proces zahájit.

Když o měsíc později Stanislav Kroupa poslal Milanu Dvořákovi zprávu, že na svém strachu zapracoval, léčitel sdělil, že něco takového v jeho auře opravdu pozoroval. Přišel tak první telefonický rozhovor. „Rozebírám člověka na pět set dílů. Léčím rezonančně. Nahrávám do člověka vlnové frekvence, takové programy, které jsou potřeba k obnově toho daného druhu buněk. Játra potřebujou třeba kolem 280 Hz, ledviny třeba kolem 460 Hz. Vy navíc bohužel nemáte jen tu nohu, ten váš stav je opravdu vážný,“ řekl Dvořák v úvodních minutách hovoru, kdy také vysvětlil proces léčby.

Opět je potřeba zdůraznit, že Stanislav Kroupa byl smyšlenou osobou a jeden z nás, kdo s léčitelem hovořil, měl ve skutečnosti obě nohy.

Milan Dvořák ještě uvedl, že po zaplacení zálohy ve výši dvou tisíc korun vytvoří během tří dnů na míru „program“, který bude tři měsíce fungovat na principu „léčebných elementálů vsazených do lidské aury“. Cena procedury se podle něj vždy odvíjí od závažnosti onemocnění. A Stanislav Kroupa se podle léčitelovy dálkové diagnózy zařadil mezi ty vůbec nejtěžší případy a cena takové léčby se obvykle pohybuje okolo devíti tisíc korun.

 

Závažnost a veškeré detaily diagnózy vysvětloval Milan Dvořák během telefonátů pravidelně a dlouze. „Já rozlišuju tři barvy aury, které sice nevidím, ale vnímám je. Žlutá dvacet je třeba lepší než žlutá osmdesát nebo oranžová deset a tak dále. Sto je nejvíc. No a u vás je to nějaká červená devadesát sedm. Ta noha se nestala jen tak pro nic za nic, to mělo nějaké důvody. Ať už je to něco z minulého života, nebo je to něco jiného,“ uvedl léčitel, který stále měl informace pouze z adresy, data narození a toho, co mu neexistující Stanislav Kroupa sdělil.

V dalších monolozích pak Milan Dvořák prohlásil, že něčím podobným jako Stanislav Kroupa v minulosti procházela i tenistka Petra Kvitová, které se zraněná ruka po ozbrojeném napadení léčila hůř taktéž kvůli nahromaděné nenávisti.

Na dotaz, jak se o svém léčitelském daru dozvěděl, odpověděl tvrzením, že má zvýšenou citlivost, kterou například pečovatelky v domovech pro seniory nemají. Kdyby ji měly, nemohly by psychický nátlak vydržet.

 

Ruším léčbu

Poté, co Stanislav Kroupa zaplatil zálohu přes dva tisíce korun, vytvořil Dvořák, jak tvrdil, onen léčebný program. Platbu za neexistujícího Kroupu jsme přitom odeslali prostřednictvím poštovní složenky, z níž nebylo jasné, kdo peníze posílá.

„Dobrý den, záloha od Vás přišla, sice nevidím jméno, je to přes poštu, děkuji. Začínám na Vás dělat,“ potvrdil přijetí zálohy Kroupa a vzápětí upozornil, že se může během prvních pár dnů v důsledku nahrání programu dostavit silná únava. Stanislav Kroupa ohlásil, že se v posledních dnech cítí lépe, načež léčitel potvrdil, že program nahrál už – citujeme – „dodatečně dopředu, aby se proces urychlil“. Zmínil také, ať se nepřerušuje klasická léčba v nemocnici.

Poté ale přišel Dvořák s požadavkem, který z předchozí komunikace jasný ani logicky vyvoditelný nebyl. Stanislav Kroupa měl ihned uhradit doplatek, a to konkrétně téměř sedm tisíc korun. V opačném případě by musel „léčitel“, jak uvedl, „program“ zastavit. Což se také nakonec stalo.

„Pane Kroupa, dobrý den, to asi těžko, taková dohoda nebyla. Dobrá, ruším léčbu a nahraji znovu, až peníze budou na účtu. Dvořák,“ uvedl a po pár minutách dodal: „Jinak jste se doteď zlepšil na červenou 88, to, že to ještě cítíte, no pracuje to. Dvořák.“

Opět připomeňme, že se zdravotní stav Stanislava Kroupy mohl těžko zlepšit na červenou 88, protože žádný Stanislav Kroupa neexistoval. Jak se tudíž přesně na míru připravený program, analýza barevných hodnot aury, rozložení na pět set dílů nebo frekvenční napojení mohly týkat jeho?

Léčitele jsme se na to vydali osobně zeptat.

 

V datech je guláš

To, že bude Dvořák v konkrétní čas na adrese uvedené v inzerátu, jsme zjistili relativně snadno. Z čísla, pod kterým měl uloženého Kroupu, jsme odeslali následující zprávu: „Dobrý den, sehnal jsem peníze. Chci je ale předat hotově, ať mám jistotu, komu je dávám. Syn by mě k vám mohl odvézt zítra.“ Dvořák setkání potvrdil a dodal: „Připomínám cenu doplatku 6 800,–.“

Na místo jsme dorazili půl hodiny před smluveným časem. Dvořákův domek se nachází na úplném kraji Losiné – jde o obec v okrese Plzeň--město ležící jihovýchodně od krajského centra. Ačkoli jen pár kilometrů od obce se nachází rozsáhlé obchodní centrum Olympia, samotná Losiná už je do značné míry obklopena poli a lesem: právě u něj v odlehlé chatařské osadě se také Dvořákův domek nachází.

Auto jsme zastavili na přilehlé lesní cestě, jeden z členů týmu zůstal u něj a my jsme se vypravili k Dvořákovu bydlišti. Cestou jsme se na léčitele ještě stihli zeptat jedné z jeho sousedek. „Vím, že za ním někdo na léčení jezdí, ale z místních tam nikdo nechodí,“ řekla nám při okopávání záhonu. To, že jsme Dvořákův dům našli správně, jsme bezpečně věděli díky duhové ceduli umístěné na vjezdové bráně, kde byl napsaný stejný text jako v internetovém inzerátu, tedy „služby léčitele a poradenství pro rozvoj osobnosti“.

Po zazvonění se ozval hlasitý psí štěkot a Milan Dvořák vyšel z domu. Představili jsme se mu nejprve jako synové Stanislava Kroupy a léčitel nám popsal přesně to, co jsme už znali z telefonátů. Jen s tím rozdílem, že hodnoty frekvencí u jednotlivých orgánů se lišily. Sdělil nám také, že původně pracoval s léčebnými bylinami, kterých měl několik set druhů, aktuálně už ale provozuje pouze techniku napojování. Od otázky, jak ví, že se na dálku napojil právě na našeho otce Stanislava, odbíhal a stále opakoval důležitost adresy a data narození. Pes za brankou, kde stál i Dvořák, pořád štěkal.

Když jsme zjistili, že rozhovor už žádné další informace nepřinese, prozradili jsme, že jsme novináři – a žádný Stanislav Kroupa neexistuje.

„Říkal jsem, že když mi dáte špatné údaje, nebude to fungovat. Pak je v těch datech guláš,“ řekl bezprostředně po zjištění, že „léčil“ neexistujícího člověka. Léčebný program podle jeho slov zřejmě působil na někoho s podobným jménem a datem narození. „Já už se živím jen tímhle, dřív jsem byl elektrikář, ale mám teď tolik zájemců, že nemám na nic jiného čas. Prostě jen chci pomáhat lidem. Proč by ke mně chodili, kdyby to nefungovalo?” zakončil Dvořák náš krátký rozhovor.

 

Smlouva s ďáblem

Stejnou otázku, totiž proč lidé za Milanem Dvořákem chodí, jsme později položili praktické lékařce Evě Kuchařové. „Pan Dvořák využívá placebo efektu a psychické úlevy. Lidem se v hlavě uleví, takže nerozpoznají, že to na jejich reálné onemocnění nemělo žádný vliv. Navíc si to velmi dobře pojistí tím, že nenechá své klienty přerušit léčbu v nemocnici. Kdyby mu doopravdy šlo jen o zdraví a blaho pacientů, nepřerušil by ale proceduru v momentě, kdy nepřišla platba. Psychická úleva je samozřejmě důležitá, ale od toho jsou tu různé odborné terapie,“ uvádí.

Sám Milan Dvořák tvrdí, že jeho služby využívá i řada vystudovaných lékařů; konkrétně jmenoval MUDr. Tomáše Lebenharta. Jeho specializací je homeopatická léčba: coby velký kritik místního zdravotnictví před několika lety vystoupil z České lékařské komory, ale opět se do ní vrátil, byť se v mnoha ohledech s touto stavovskou organizací stále neshoduje. Také Tomáš Lebenhart říká, že Dvořákova praxe spočívá v psychické úlevě. „Je pravda, že mi pan Dvořák pomáhal při zdravotních potížích psychického charakteru a že s ním občas spolupracuji. Vždy s dobrými výsledky. Jeho diagnostická metoda je ryze spirituální, o léčebných metodách se nemohu rozšiřovat, důležité je, že pomáhá,“ napsal nám v e-mailu.

Spojit se nám podařilo také s jiným Dvořákovým klientem. Martin Doležal, který se objevil i ve zmíněné reportáži od Seznam Zpráv, loni léčitele žaloval za spáchání přestupku proti majetku. Dvořák mu měl za 8 000 korun prodat vodu s lihem vydávanou za bylinnou tinkturu, která mu prý pomůže od závratí. Když Doležal nefunkční produkt reklamoval, dostalo se mu od léčitele nečekané odpovědi. Program prý nefunguje kvůli smlouvě s ďáblem.

Během řízení, které vedla Komise pro projednávání přestupků města Starý Plzenec a následně v odvolacím řízení také Krajský úřad Plzeňského kraje, Milan Dvořák potvrdil, že žádným zdravotnickým ani léčitelským kurzem neprošel: všechny jeho schopnosti údajně vycházejí z vlastní zkušenosti s prodělanou nemocí. Přestupková komise žalobu zamítla s tím, že z Dvořákovy strany nešlo o přestupek, jelikož je jeho činnost v živnostenském rejstříku oficiálně vedena jako poradenství v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti. A díky tomu Dvořák nespadá pod zákon o zdravotních službách, který uvádí řadu podmínek pro oprávnění poskytovat takové služby.

 

Dívat se nemůžete

Proč v České republice není léčitelství nijak regulováno a Milan Dvořák může inkasovat peníze za „léčení“ po telefonu?

V roce 2018 vznikl na ministerstvu zdravotnictví návrh zákona, který by reguloval činnost služeb v oblasti alternativní medicíny, jako je například homeopatie, bylinkářství nebo akupunktura. Provozovatelé alternativní medicíny, kterých tehdy bylo podle ministerstva stovky až tisíce, by pak museli například hlásit činnost krajským úřadům nebo si vést zdravotní dokumentaci, pořídit informovaný souhlas pacienta s léčbou a nést odpovědnost za způsobené škody.

Jako důvod návrhu se uváděla primárně ochrana pacientů v souvislosti s pozdějšími zdravotními následky, které bohužel nebyly ojedinělé. Zvlášť problematické byly v minulosti případy onkologických pacientů, kteří podle studie publikované před pěti lety prestižním magazínem JAMA Oncology odmítají kvůli alternativním léčitelům vůbec nejčastěji tradiční medicínské postupy; následky zde bývají nejvíce fatální. Radiožurnál takto už v roce 2014 zaznamenal příběh Marcela Wimmera, který se snažil vyléčit svou leukemii u spolku Slunce naděje – bohužel neúspěšně.

Návrh se nicméně nikdy nestal platnou součástí práva. Ministerstvo zdravotnictví nejprve plán na samostatný zákon přeměnilo ve snahu o novelu zákona o zdravotních službách. Těsně před volbami roku 2021 pak – jak tehdy napsala Česká tisková kancelář – oznámilo, že od záměru upouští zcela, s tím, že bylo potřeba řešit jiná témata: předloha se objevila nedlouho před pandemií covidu, která se stala nejvážnější zdravotní krizí posledních dekád.

Již citovaná lékařka Eva Kuchařová, která říká, že Milanu Dvořákovi nejde o blaho pacientů, zdůrazňuje, že mezi jednotlivými léčiteli a alternativními postupy je potřeba rozlišovat. Například práci s bylinkami podle ní vykonává řada lidí v Česku poctivě a s medicínsky prokazatelnými výsledky. Řada důvěryhodných odborníků se prý najde například i mezi zastánci čínské medicíny. Právní vakuum ovšem nejvíc rozvazuje ruce právě těm nejnebezpečnějším nebo nejméně povolaným.

Devětapadesátiletý Milan Dvořák i po řízení s Martinem Doležalem, který mu měl údajně vyhrožovat smrtí, a po léčení neexistujícího Stanislava Kroupy stále tvrdí, že oplývá výjimečnými schopnostmi. V obou případech se označuje za oběť nečestného chování. Nabídku sledovat jeho práci s pacienty zblízka a publikovat z toho reportáž odmítl se slovy: „To nejde, musím to dělat v klidu, na to se nemůže koukat kdokoli. To je velmi intimní věc, ale není to žádná fantazie. Vy když jste psali tuhle reportáž, taky jste se napojovali na nějaký zdroj. V tom je celé to kouzlo.“

 

Autoři jsou studenty magisterského programu žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí také v redakcích Českého rozhlasu a magazínu E15. Zkoumání, jehož výsledkem je tento text, bylo součástí semináře vedeného investigativním reportérem Jankem Kroupou.