Vítěz voleb v historickém rozhovoru: Češi jsou odvážnější, než si myslí
28. ledna 2023
Reportér 12/2014 · Číslo 428. ledna 2023
Reportér 12/2014 · Číslo 4Generál ve výslužbě Petr Pavel se stane příštím prezidentem České republiky. Jak se změnily jeho názory za posledních osm let? Magazín Reportér přinesl jeden z prvních velkých rozhovorů s Petrem Pavlem už v prosinci roku 2014. Co tehdy říkal o své vojenské a politické minulosti? A jak odpověděl na otázku, zda by chtěl být jednou prezidentem republiky? Porovnejte si, co říkal generál Pavel před tím, než odjel pracovat v NATO s jeho dnešními slovy…
Když se o něm bavíte s jinými vojáky, máte až trochu divný pocit, jak ho chválí. Při osobním rozhovoru nakonec zjistíte proč. Mluví věcně, nechlubí se a ani nevymlouvá. Armádní generál Petr Pavel, první muž z bývalého socialistického bloku, který povede Vojenský výbor NATO.
Každá konkrétní zkušenost s krizovou situací, a neplatí to jen pro armádu a boj, je vždy užitečná. Přímá zkušenost z bojové činnosti může tomu, kdo velí a má na starosti životy ostatních vojáků, významně pomoci.
S tím hodnocením, co je hrdinštější a méně hrdinské, bych se trochu držel zpátky…
Přesně tak. Já jsem několikrát říkal, že vojáci v dnešních operacích se dostávají do situací, které jsou mnohem náročnější než ta, ve které jsme se tehdy ocitli my. I když, pokud je přímo ohroženo zdraví a život člověka, když na vás někdo míří a může zmáčknout spoušť, je ta situace vždycky vážná. Ať je to v dnešních misích, nebo před více než dvaceti lety na Balkáně. Ale kontext je jiný. Mise UNPROFOR na Balkáně nebyla bojovou vojenskou operací, jako je tomu dnes v Afghánistánu. My jsme neměli mandát ani vybavení k boji, zbraně jsme směli použít pouze v případě nutné sebeobrany.
Jednotky OSN vytvářely nárazníkovou zónu mezi Srby a Chorvaty. Každý národní prapor byl v trochu jiné pozici vzhledem k historii, jazykové vybavenosti. A francouzský prapor se ocitl ve velmi složité situaci, protože některými rozhodnutími se nepřímo podílel na usmrcení několika desítek místních Srbů. Obyvatelstvo na ně bylo naštvané. Náš vztah s místními byl v tomto směru lepší. Když potom došlo k chorvatskému útoku, vytvořily se v bojové zóně takové kapsy, kde zůstaly mezi oběma stranami uvězněné jednotky francouzského a keňského praporu. Keňské vojáky nechali Chorvati odejít, Francouze nechtěla nechat odejít ani jedna strana a oni zůstali uvězněni mezi válčícími stranami asi ve třech čtyřech takových kapsách. Velení UNPROFOR nás požádalo, zda bychom se jim nepokusili pomoci.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.