Za Babiše, za Agrofert | Reportér Magazín

Za Babiše, za Agrofert

Článek

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta 13 / 03 / 2016

Podezření kolem evropské dotace pro Babišovo Čapí hnízdo má další rozměr. Dva vedoucí úředníci Babišova ministerstva financí podle informací magazínu Reportér ostře nesouhlasí s jednáním své podřízené, řadové referentky: ta je totiž obešla a pokoutně zjišťovala u bruselského úřadu OLAF, jaký je stav vyšetřování Čapího hnízda i dalšího případu Agrofertu – jednala přitom na pokyn náměstka ministra financí. Ministr Babiš o věci ví, ale navzdory slibům se (možná pochopitelně) do žádného rázného řešení nehrne.

Foto: Profimedia.cz.

Podezření kolem evropské dotace pro Babišovo Čapí hnízdo má další rozměr. Dva vedoucí úředníci Babišova ministerstva financí podle informací magazínu Reportér ostře nesouhlasí s jednáním své podřízené, řadové referentky: ta je totiž obešla a pokoutně zjišťovala u bruselského úřadu OLAF, jaký je stav vyšetřování Čapího hnízda i dalšího případu Agrofertu – jednala přitom na pokyn náměstka ministra financí. Ministr Babiš o věci ví, ale navzdory slibům se (možná pochopitelně) do žádného rázného řešení nehrne.

Ministr Andrej Babiš se nedávno vysmál kritikům, kteří říkají, že nelze skloubit dvě role – politickou a podnikatelskou. V nadsázce řekl, že převede svůj Agrofert na „manželku“ Moniku. „Možná požádám svou ženu o ruku, ožením se a potom na ni převedu firmu,“ dělal si Babiš legraci. Jeho podřízení na ministerstvu financí se však nesmějí. Někteří mají strach neposlechnout, přestože se od nich chtějí věci, které jdou – mírně řečeno – mimo obvyklý postup. Jiní se snaží všemi zákonnými prostředky poukázat na problém, i když jim hrozí, že ztratí práci.

Na ministerstvu tak vládne nepříjemná atmosféra a úředníci se vlastně stávají obětí střetu zájmů politika a podnikatele Andreje Babiše.

Ukazuje se to na příběhu, který začal 6. ledna tohoto roku. Tedy den poté, co server Neovlivni.cz přinesl zprávu, že „Evropský úřad proti podvodům OLAF začal řešit podezření, že Babišova firma Agrofert změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch“. O co šlo? Bruselský úřad obdržel stejně jako česká policie koncem loňského roku anonymní, ale poměrně přesné a doložitelné údaje o dopise, který v květnu 2015 napsal místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému. Ten je zodpovědný za čerpání evropských dotací v dotačním programu OPPIK ve výši 120 miliard korun. Cingr přitom dopis nepodepsal jako manažer Agrofertu, který bude z dotací těžit, ale zaštítil se funkcí prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR. A dosáhl toho, že se nakonec dvojnásobně zvýšily kvóty evropských dotací, které vyhovovaly „českým chemičkám“, ale hlavně Agrofertu. Tyto informace – jak napsal 5. ledna 2016 server Neovlivni.cz – vzal OLAF vážně a rozhodl se začít Agrofert prošetřovat.

OLAF také za závažný považoval a od loňského roku zkoumal i druhý případ z anonymního udání. Ten se týkal padesátimilionové dotace na výstavbu luxusní farmy Čapí hnízdo u Benešova.

Čapí hnízdo je zatím zřejmě nejožehavější problém Andreje Babiše. Jeho firma čelí v této kauze podezření z podvodu. Padesát milionů z eurodotací mohla farma získat jen v případě, že majitel prokáže, že nemá dostatek vlastních prostředků. Tento druh dotace byl určen výhradně menším a středním podnikatelům v cestovním ruchu. Kdyby byl Babiš veden v té době jako majitel areálu, na dotaci by neměl nárok. Areál patřil zpočátku Agrofertu, ale v roce 2008, kdy se farma budovala, se akcie převedly na dva anonymní majitele. Pak mohla farma eurodotaci získat.

V červnu 2014 ovšem získal areál zpátky prostřednictvím svých firem Andrej Babiš. Navíc v době, kdy patřilo Čapí hnízdo „anonymním majitelům“, seděli v dozorčí radě Babišovi příbuzní. A neznámé majitele zastupovali Babišovi dvorní právníci. Navíc sám Babiš v dokumentu Matrix AB, který odvysílala Česká televize loni na podzim, řekl, že Čapí hnízdo je „nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel“. Později sám přiznal, že „půjčil“ farmě Čapí hnízdo 400 milionů na výstavbu.

Pokud by tedy bruselský úřad pomohl machinaci rozkrýt a podezření se potvrdilo, musel by Babiš peníze vrátit. Už to samo o sobě by byl skandál, ještě podstatnější by bylo, kdyby policejní vyšetřování skončilo obviněními z úmyslného podvodu. Například kdyby se dotklo Babišových nejbližších, kteří v žádosti o dotaci figurují.

Babiš už pod tlakem politiků a médií oznámil, že dá 50 milionů korun ze svého na dobročinné účely, aby ukázal, že nemá zapotřebí dělat podvody.

Koně a čápi. Součástí komplexu Čapí hnízdo, jehož stavba byla dotována z evropských peněz, je také jízdárna pro koně. Toto je stav letos v zimě. Foto: archiv.
Součástí komplexu Čapí hnízdo, jehož stavba byla dotována z evropských peněz, je také jízdárna pro koně. Toto je stav letos v zimě. Foto: archiv.

Na druhé straně však začátkem letošního roku začala na ministerstvu financí tajná operace, o které se neměl nikdo dozvědět. Můžeme ji nazvat třeba „operace Čapí hnízdo“, i když se netýká jen tohoto případu. Magazín Reportér zjistil, že ministerstvo financí tajně vyzvídalo v Bruselu, zda a jak vyšetřuje bruselský úřad jednání Agrofertu. Ilegální pátrání Babišova úřadu se týkalo právě těchto dvou kauz: kontroverzní dotace na Čapí hnízdo a skrytého lobbingu manažera Agrofertu Petra Cingra

Vyzvídali informace z Bruselu

Informace o Agrofertu vyzvídala v Bruselu řadová úřednice Babišova resortu Barbora Boschat. Avšak Evropský úřad pro potírání podvodných jednání OLAF považoval dotaz z českého ministerstva financí za nestandardní – a obrátil se na nadřízeného této úřednice, vedoucího oddělení z odboru 69 Ladislava Janáka.

Celý odbor, v němž Janák i Boschat pracují, má na starosti analýzu a hlášení nesrovnalostí týkajících se právě evropských dotací. A Janák neměl o aktivitě své podřízené tušení. Mail Barbory Boschat, který mu z Bruselu přeposlali, viděl poprvé. Stálo v něm: „Dobrý den, nedaří se mi s Vámi spojit telefonicky. Chtěla jsem se zeptat, zda si OLAF na českém AFCOSu (pracoviště kontrolující dotace – pozn. red.) vyžádal dokumentaci k případům Čapího hnízda a případu týkajícího se včerejšího zveřejnění článku ohledně šetření OLAFu kvůli skrytému lobbingu ve státní správě ČR a nastavení pravidel pro čerpání dotací. Obojí se týká Agrofertu. Nebo je to zatím ještě v ,předfázi‘ vyžádání si dokumentace? Bohužel tady nevíme, co dělá druhá ruka. Předem děkuji.“

Otázky napsala Boschat vyšetřovatelce OLAF Zuzaně Harmathové – a podepsala se jako vrchní rada ministerstva financí. Mail odešel do Bruselu 6. ledna krátce po dvanácté hodině.

Když si Janák obsah mailu přečetl, okamžitě se od jednání Boschat distancoval. A vyšetřovatelce OLAF Harmathové odepsal: „Děkuji za informaci. Vůbec o tom nic nevím. Paní Boschat jednala bez mého pokynu. Nemám s tím nic společného a pro Agrofert jsem nikdy nic nezjišťoval. Podle mne se jedná o její nezákonnou činnost. A prosím, vůbec nic jí nesdělujte. Nevím, pro koho tyto informace potřebuje a s kým spolupracuje. Navíc je krajně podezřelé, že chce komunikovat telefonicky.“  

Janák začal neobvyklé jednání Barbory Boschat ihned prošetřovat. Ještě týž den o tom informoval svou přímou nadřízenou, ředitelku odboru 69 Martinu Uhrinovou. Oba si pak pozvali Boschat na „kobereček“ a požádali ji o vysvětlení.

Tohle všechno se dělo stále ještě 6. ledna 2016. Boschat nadřízeným řekla, že informace k Agrofertu zjišťovala na základě interního pokynu Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka. Ten se dostal do funkce pověřeného náměstka teprve v červenci 2015 poté, co se Babiš zbavil náměstka Lukáše Wagenknechta, s nímž měl vleklé spory (definitivně byl pak Vyhnánek jmenován až loni v listopadu).

„Psala jsem na OLAF, protože mě tím pověřil pan náměstek,“ přiznala podle úředního záznamu Boschat.

Janák vytušil, že v Bruselu to teď může vypadat, že se jeho oddělení snaží podvodně získat nějaké informace. A tak rychle sedl k počítači a napsal Harmathové urgentní zprávu: „Právě jsme hovořili s paní Boschat a úkol vyzvědět tyto informace šel z nejvyšších míst. Úkol jí dal pan náměstek MF (pracuje tak nějak v rozporu s předpisy pro pana náměstka Vyhnánka). Teď to tady řešíme a jsem zděšen, že referent ministerstva financí bez vědomí svého nadřízeného zjišťuje důležité informace  o vyšetřování soukromé společnosti Agrofert pana ministra Babiše. A to prostřednictvím jeho náměstka. Mohla byste varovat své kolegy, že se děje něco nezákonného, aby kromě vedoucího CKB AFCOS na telefonické ani písemné žádosti nereagovali? Předem děkuji.“

Jde o kontrolu peněz

Zde odbočka – nezbytný výklad pojmů:  CKB, který Ladislav Janák zmínil, je zkratka pro Centrální kontaktní bod sítě AFCOS. Síť AFCOS přitom byla vytvořena právě pro spolupráci s bruselským vyšetřovacím úřadem OLAF. AFCOS je odvozen od anglického názvu Anti Fraud Coordination Structure (volně přeloženo Koordinační služba v boji proti podvodům). A má blíže spíše k policejnímu stylu práce.

Jde o to, že Evropská unie chce mít dohled nad čerpáním dotací, které se primárně rozdělují na národní úrovni. A vytvořila si proto i systém kontroly. Při čerpání dotací vznikají „nesrovnalosti“. Někdy jde jen o úřední nedostatky, které se rychle napraví. V celé řadě případů jde ale o podezření z podvodu, třeba že se dotace použije na úplně něco jiného, než na co byla schválena.

Na ministerstvu financí je Centrální kontaktní bod AFCOS, který nahlášené „nesrovnalosti“ analyzuje a předává do bruselského OLAF. Pokud by se případ vyhodnotil jako podezření z trestného činu, bude takový případ řešit Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, kde je další úřad AFCOS. Třetí úřad AFCOS funguje v Česku při Generálním ředitelství cel. Ten se věnuje „nesrovnalostem“ v odvádění daní a cla.

Tolik pro vysvětlení, proč je tak důležitá absolutní nezávislost složky CKB AFCOS, tedy nezávislost na místních úřadech, politicích a podnikatelích. Přestože jsou její úředníci zaměstnáni na ministerstvu financí, jsou pevně svázáni s bruselským aparátem a specializovanými českými žalobci.

O to víc si tito úředníci nemohou dovolit jakýkoli prohřešek, zejména pokud jde o nadržování nebo vyzvídání informací.

Jednání Boschat je tedy nepřípustné. Je to stejné, jako kdyby náměstek ministra spravedlnosti pověřil svého referenta, aby zjistil na státním zastupitelství, jaký je průběh policejního vyšetřování kriminální kauzy, v níž figuruje firma ministra spravedlnosti.

Což je samozřejmě jen srovnávací a hypotetický příklad, který se nestal. Na rozdíl od skutečné kauzy v resortu financí.

Lustrace kvůli Agrofertu

Šéf oddělení Janák a vedoucí celého odboru Uhrinová později zjistili, že řadová referentka Boschat komunikovala s náměstkem Vyhnánkem ve středu 6. ledna 2016 minimálně dvakrát.

Barboru Boschat proto ještě jednou vyzpovídali. Janák se jí zeptal, proč mu nedala mail s dotazem na OLAF do kopie, když to byl služební mail? Boschat odpověděla: „Protože mě o to požádal konkrétně náměstek, tak mě nenapadlo, že bych to měla posílat tobě do kopie. Byli jsme domluveni, že některé příkazy mi bude zadávat přímo on (náměstek) a něco budu přijímat od vás. Takže mě vůbec nenapadlo, když mě o to požádal, že bych ti to měla dávat do kopie… Ano, byl to privátní úkol mezi námi dvěma. Takže vše ostatní si vyřešte s náměstkem.“

Boschat pak nadřízeným vydala dva maily, které v ten den poslala náměstku Vyhnánkovi. První nazvala „Čapí hnízdo“ a poslala ho ve 13 hodin 14 minut a druhý mail „Čapí hnízdo – doplnění“ odeslala ve čtvrt na pět.

Důležitější je ten první. Je z něho zřejmé, že Boschat nejenže vyzvídala informace v Bruselu, ale zároveň bez řádného zaevidování s číslem jednacím zjišťovala, co je ke kauze Čapí hnízdo vedeno v interních systémech ministerstva financí. Náměstkovi napsala: „V našem systému pro vnější hlášení IMS k případu Čapího hnízda není nic. V MSC2007 (systém pro národní úroveň) jsem dohledala pouze nesrovnalost z roku 2011. Tam ale došlo k uhrazení a uzavření případu. S prosincovým udáním nesouvisí. Nic bližšího k dohledání není. Pokud jde o včerejší článek, tak jsem se dotazovala na Stálém zastoupení v Bruselu. Neví nic víc, než bylo v novinách. Na OLAFu mi to paní, která má obecně vyšetřování na starosti, stále nebere.“

Babišovi šlo hlavně o maily    

Uhrinová se poté rozhodla, že se obrátí přímo na svého nejvyššího nadřízeného – ministra Babiše. Poprvé se s ním Janák a Uhrinová setkali v jeho kanceláři v pátek 22. ledna 2016 v 15 hodin. Podruhé v úterý 26. ledna 2016 v 10 hodin.

„V rámci dvou schůzek s ministrem financí Andrejem Babišem byl pan ministr seznámen s případem utajeného požadavku Ing. Boschat, který činila na pokyn náměstka ministra Vyhnánka pro společnost Agrofert. Andreji Babišovi byly předestřeny důkazy v podobě mailů, výpisu z internetové aktivity jmenované a výpis služební pošty,“ stojí v dalším úředním záznamu a na jiném místě se píše: „Ministr financí Andrej Babiš přislíbil pomoc s vyšetřováním a dotázal se, zda jsme schopni vyžádat si obsahy předmětných mailů. Na to mu bylo sděleno, že ano, že jsme tak již učinili. Ministr financí obdržel třístránkové vyhodnocení celé situace i s rozborem důkazů. Dále si z přinesených důkazů ponechal pouze předmětný mail, který se týká korespondence Ing. Boschat s úřadem OLAF.“ A rozešli se s tím, že mají ústní souhlas ministra, aby v prověřování pokračovali.

Jenže od té chvíle už byl se šetřením konec. Babiš se obrátil na státního tajemníka resortu Jana Sixtu a upozornil ho, že se úředníci z odboru 69 snaží dostat do mailové korespondence jeho náměstka. A Sixta dal pokyn šéfovi kybernetické bezpečnosti ministerstva Tomáši Bauerovi, aby zatím úředníkům nic nedával. Janák a Uhrinová o tom v té chvíli samozřejmě nevěděli, a tak v domnění, že jim to Babiš posvětil, stále žádali šéfa kybernetické bezpečnosti o zpřístupnění mailů Barbory Boschat.

Náměstek: A dost! 

Ještě týž den, v pátek 22. ledna, chtěla Uhrinová po paní Boschat, aby jí doložila svoji faktickou činnost v práci od 1. prosince 2015. Jenže na Uhrinovou se najednou naštval náměstek Vyhnánek a sdělil jí: „Už toho mám dost… Trávíš čas jen korespondencí se svými podřízenými.“ A mailem jí nařídil, aby se k němu dostavila na schůzku v pondělí 25. ledna v sedm hodin ráno. Tento mail zaslal náměstek Vyhnánek referentce Boschat ve skryté kopii.

Na Uhrinovou pak začal náměstek tlačit, aby přestala řešit případ úřednice Boschat. Vyhnánek na ni podle úředního záznamu spustil, že „se mu nelíbí pořadí priorit, jaké si v odboru volí“. „Pořád řešíš dopisy Boschat. A tady jsou jiný věci k řešení,“ řekl jí náměstek Vyhnánek. Jakmile Uhrinová něco namítla, náměstek ji utnul a opět zopakoval, že nechce řešit Boschat, ale „výstupy odboru 69“. „Už toho mám dost. Nebudeme tady řešit jednoho zaměstnance,“ prohlásil náměstek. A na poznámku Uhrinové, že má podezření z protiprávního jednání, reagoval podrážděně: „Žádné podezření. Myslíš, že neznám, jak fungují evropský fondy?“

Po další krátké přestřelce chtěl Vyhnánek debatu uzavřít. Ale Uhrinová se nedala. Vyhnánek v té chvíli znenadání bouchl rukou do stolu a zakřičel: „Tak a dost. Budeme řešit výstupy odboru 69.“ Uhrinová byla podle úředního zápisu otřesena a beze slov odešla.

Druhý den poté, v úterý 26. ledna, zašli Uhrinová s Janákem ještě jednou za ministrem Babišem. „Andrej Babiš se na začátku schůzky dotázal, zda máme předmětné maily. Sdělili jsme mu, že nikoliv, že nám je oddělení kybernetické bezpečnosti nechce vydat. Andrej Babiš se poté dotazoval a zjevně podivoval, jestli si můžeme vyžadovat maily, ve kterých figuruje náměstek? Odpověděli jsme mu, že jsme vyžadovali maily podřízené Boschat, a ne náměstka. Ministr pak slíbil, že se zajištěním mailů ohledně informací pro společnost Agrofert pomůže a vše urychlí, aby byla věc řádně vyšetřena,“ stojí v zápise ze schůzky s ministrem.

Jednání s Babišem ale končilo ještě trochu jinak. Takhle to stojí v úředním záznamu Janáka a Uhrinové: „Poté se Andrej Babiš ptal na návrhy na řešení situace. Bylo mu sděleno, že jedním z možných řešení je zahájit kárné řízení proti náměstku Vyhnánkovi a Ing. Boschat pro závažné porušení pracovní kázně a propustit je ze služebního poměru. Na to ministr odpověděl, že by to byl skandál a že si věc musí rozmyslet a poradit se. S tím schůzka skončila.“

Kontroluje ministr poštu?

Po jednání s Babišem se oba výše postavení úředníci naivně domnívali, že ještě existuje naděje, že by mohli (a to zcela legálně) získat maily své podřízené. Měli podezření, že nelegálně získané informace mohly být zneužity ve prospěch soukromé společnosti Agrofert.

Tak se rozhodli navštívit ředitele kybernetické bezpečnosti Bauera osobně. Teprve od něj se dozvěděli, že vydání mailů „stopnul“ státní tajemník Jan Sixta. Při té příležitosti se ale Uhrinová a Janák dozvěděli ještě něco, co jim vyrazilo dech. Šéf kybernetické bezpečnosti jim vysvětlil, že existuje i jiný způsob, jak šlo celou věc vyřešit. O maily by totiž mohl požádat přímo ministr. Prý to občas sám dělá…

„Kdybych to věděl, jak to celé je, tak bych vám řekl jiný postup. Na to se dává přímo speciální dopis a podepisuje to ministr. A potom to jde úplně jinou cestou, aby do toho nemohl nikdo jiný zasáhnout. Máme už zkušenost, že pan ministr takový příkaz vydal, a v tom případě to šlo přesně tou cestou, kterou to jít mělo,“ sdělil jim Bauer. A opět zdůraznil, že na příkaz ministra to jde. „Proto tu mám trezor, protože takové příkazy musíme archivovat. Samozřejmě mám tady i disky, na kterých je to, co se hledalo,“ stojí v jednom z dalších úředních záznamů k celé kauze.

Zavolal si mě Babiš 

Po této debatě si Uhrinová a Janák definitivně uvědomili, že jsou v koncích, protože se sice snaží vyšetřit vážný problém, ale ve skutečnosti jim to nadřízení znemožňují. Chtěli prostě vyřešit něco, co se vyřešit nedalo, protože se to dotýkalo jejich nevyššího šéfa – ministra financí.

Uhrinová a Janák proto v naprosté zoufalosti požádali o schůzku státního tajemníka ministerstva financí Jana Sixtu, jenž je podle nového služebního zákona dosazen do funkce nepoliticky a měl by být nestranný. Ten jim potvrdil, že stopnul pátrání po mailech paní Boschat – avšak uvedl, že to bylo spíše z opatrnosti před možnými právními následky. „Chci to ještě probrat s ajťáky a vydat k tomu nějaký interní pokyn, aby se z toho po baráku nestal strašák, že tu kontrolujeme maily,“ řekl Sixta. A ještě jednou vysvětlil, jak to bylo s nevydáním mailů paní Boschat: „Ministr si mě zavolal a říkal mi, že s vámi mluvil. Ukázal mi mail. A pak se mne zeptal, jak je možné, že k tomu máte přístup? Teprve pak jsem si zavolal Bauera…“

Potom se shodli, že by bylo nejlepší přeřadit referentku Barboru Boschat do jiného oddělení. Vedoucí oddělení Ladislav Janák se ho nakonec zeptal, jak to vyřeší s náměstkem Vyhnánkem. I on byl totiž jmenován podle služebního zákona coby nepolitický náměstek a v případě prohřešků lze proti němu zahájit kárné řízení.

Sixta prý reagoval zdrženlivě. „Na rovinu říkám, že to bych úplně nechtěl. On je náměstek jen pár měsíců a my vůči němu budeme otevírat kárňák,“ řekl. Pak ale zmírnil a uvedl, že jim nemůže nic zakazovat, tak ať se rozhodnou sami. „Když tu kárnou stížnost podáte, tak budeme mít problém se s tím vůbec vypořádat,“ řekl Sixta.

V Janákovi evidentně pěnila krev. Pořád se nemohl smířit s tím, že šetření vyjde do ztracena. A tak se na úředním jednání rozohnil: „Já si z toho ostudu ani problémy dělat nebudu. Dopadlo to, jak to dopadlo. Ale to jsou jejich problémy, ne moje. Oni mě do toho zatáhli. Já jsem informace z OLAF nikde nezjišťoval.“ Janák pak odevzdaně dodal: „Takže to nakonec dopadne tak, že oni dva (Vyhnánek a Boschat) tady zůstanou a nás nakrásně vyhodí? To máme sklopit uši a říct, tak my půjdeme jinam? Že se bojíme Babiše, že pak budeme nezaměstnatelní?“

Později Janák ještě jednou urgoval šéfa kybernetické bezpečnosti Bauera a napsal mu: „Už jsme si zvykli, že v kauze kolem zjišťování informací pro společnost Agrofert se chováte zvláštně. Nevoláte na zmeškaná volání, neodpovídáte na maily vůbec, nebo vyhýbavým a nesmyslným způsobem. A uvádíte protichůdná stanoviska. Nejprve nám vyprávíte, jak jste informace ze služební pošty zjišťoval pro pana ministra, že na to máte trezor. Naopak ministr nám říkal, že nikdy nic takového nedělal a že neví, jak se to dělá. Poté najednou pozastavíte vydání materiálů, které vždy vydat šly, s tím, že máte nějaké nespecifikované podezření. Nevím, na základě čeho jste se rozhodl, že ředitelka odboru 69 nemůže vykonávat kontrolní činnost svých podřízených kontrolou používání výpočetní techniky, jak bylo dosud běžné?“

Janák poté vyslovil podezření, že se mu někdo nabourává do počítače, tak Bauera požádal, aby mu ho zkontroloval. „Po konzultaci s IT odborníky ministerstva financí, kteří mi sdělili, že můj počítač se chová nestandardně, vás chci upozornit v souladu s vnitřními předpisy, že mám podezření na protiprávní manipulaci s mým počítačem a daty v něm uloženými. Tímto vás žádám o vysvětlení stavu věci,“ napsal Janák.

„Mohli varovat Agrofert“

Protože se nedočkali pomoci, využili zdecimovaní úředníci další možnost: obrátili se na Jana Kněžínka z Úřadu vlády. Ten se stal na základě nového zákona o státní službě takzvaným prošetřovatelem, který má za úkol prověřovat podezření týkající se členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.

S podezřením na spáchání protiprávního jednání se na prošetřovatele mohou obracet státní zaměstnanci. Prošetřovatel si pak zajistí spisový materiál a prověří, zda je podnět oprávněný, či nikoliv. Když prošetřovatel dojde k závěru, že podnět oprávněný byl, může navrhnout opatření vedoucí k odstranění problému. V případě, že pojme podezření, že může jít o trestný čin, oznámí věc policii.

Uhrinová a Janák se obrátili na Kněžínka 1. února 2016. Popsali mu do detailů své zkušenosti a předali mu veškeré podklady s více jak 200 stranami příloh. A v písemné žádosti shrnuli závažnost případu:

„Ing. Boschat se snažila zakrýt skutečný důvod svého dotazu na úřad OLAF, přičemž tato problematika (tedy komunikace s OLAF ve věci vyšetřování) jí vůbec není přidělena a je jí jasné, že takový dotaz učinit nesmí. Proto se také neobrátila na své nadřízené ani kolegu, který dokumentace pro vyšetřování vedené úřadem OLAF přes vedoucího oddělení běžně zajišťuje. Pakliže by tuto informaci obdržela, byla by schopná varovat kontrolovanou stranu, tj. společnost Agrofert, o plánované kontrole, včetně jejího zaměření a konkrétních osobách, které ji budou za úřad OLAF provádět. Ing. Boschat by se také mohla stát členkou této kontrolní mise, o což úřad OLAF obvykle CKB AFCOS žádá, a kontrolu na místě ovlivnit, či kontrolované straně nebo dalším subjektům a osobám poskytovat z tohoto úkonu informace.

Upozorňujeme, že Ing. Boschat hlásí nesrovnalosti z oblasti zemědělství, což je jeden z hlavních předmětů obchodní aktivity společnosti Agrofert, a zde opět hrozí z důvodu nekontrolovatelné činnosti Ing. Boschat pro náměstka Vyhnánka únik závažných informací.

Náměstek Vyhnánek jako úřední osoba a Ing. Boschat jednali v úmyslu opatřit společnosti Agrofert neoprávněný prospěch spočívající ve zjištění informací o aktuálním vyšetřování nebo plánovaném vyšetřování této společnosti úřadem OLAF, a tedy vykonali svoji pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu (pracovní a organizační řád ministerstva financí). Svoji pravomoc překročili tím, že se neoprávněně pro soukromou obchodní společnost Agrofert pokusili zjistit informace o probíhajícím či připravovaném vyšetřování ze strany úřadu OLAF, a tím společnosti Agrofert poskytnout neoprávněný prospěch. Navíc má Boschat stále přístup do informačních systémů, kde může pokračovat ve své protiprávní činnosti a zjišťovat informace pro společnost Agrofert.“

Adresát žádosti, Jan Kněžínek z Úřadu vlády, odmítl případ jakkoli komentovat. „Od koho jste se to dozvěděl? Já se k tomu nemohu vyjadřovat,“ řekl.

Jediný závěr: přeřazení

Vedoucí odboru Uhrinová se pak ještě jednou obrátila na státního tajemníka na financích Sixtu, aby jim zajistil vydání mailů paní Boschat. Sixta Uhrinovou ujistil, že pokud podají kárnou stížnost na kohokoli, bude se jí okamžitě zabývat. Potvrdil, že připravuje přeřazení referentky Boschat, ale maily rozhodl „prozatím“ ještě nevydávat. „Otázka přístupu zaměstnavatele do mailů státních úředníků bude upravena služebním předpisem a bezpečnostní směrnicí dle zákona o kybernetické bezpečnosti. Do doby schválení dokumentů jsem pozastavil vyřizování podaných stížností,“ uvedl Sixta 18. února.

A oddálil i rozhodnutí o možném přeřazení důležitého odboru 69 pod jiného náměstka. „Vaším návrhem na přesun odboru 69 se stále zabývám. Váš odbor byl nedávno zřízen. Je otázkou, kam by měl být zařazen vzhledem k jeho náplni. Moje pravomoci ve smyslu změny systemizace nejsou neomezené a mají zákonné limity. Zároveň musím zvážit precedens pro budoucí řešení sporů mezi představenými navzájem a představenými a ostatními státními úředníky, jejichž řešení jistě nespočívá v opakovaných organizačních změnách,“ sdělil státní tajemník.

Střet zájmů. Stížnost úředníků uvádí, že „zúčastněné subjekty“ jsou: ministerstvo financí a Agrofert. Foto: archiv.
Střet zájmů. Stížnost úředníků uvádí, že „zúčastněné subjekty“ jsou: ministerstvo financí a Agrofert. Foto: archiv.

Uhrinová mu poděkovala za přemístění referentky Boschat. Ale nesouhlasila s neochotou zpřístupnit maily a vyřešit urychlené přeřazení jejího odboru. Od té doby se nic dalšího podstatného nestalo. Jako kdyby všichni čekali, že kauza odezní…

Ironií osudu je, že oba úředníci, Janák i Uhrinová, přišli na ministerstvo financí až s příchodem ministra Babiše. Jde tedy o lidi, kteří mu zpočátku věřili. Oba navíc mají praxi z policejních složek. Oba pracovali na protikorupční policii. Janák navíc v mezidobí, když odešel od policie a než nastoupil na ministerstvo financí, pracoval půl roku jako bezpečnostní manažer ve společnosti Cerea, která patří do skupiny Agrofert.

Oba úředníky Reportér kontaktoval, ale ti se k případu odmítli vyjádřit.

Varování se naplňují

Barbora Boschat pracuje na ministerstvu financí už od roku 1999. Jak už bylo řečeno – v poslední době se specializovala na hlášení dotačních nesrovnalostí z oblasti zemědělství, což je odvětví, kde získává Agrofert ministra Babiše největší sumy dotací. Někdy v listopadu 2015 si tuto důležitou referentku vybral novopečený náměstek ministra Vyhnánek jako svou spolupracovnici, ale trval na tom, že bude pořád napůl dělat hlášení z oboru zemědělství.

S tím však nesouhlasila ředitelka odboru 69 Martina Uhrinová, pod kterou Boschat spadala. Podle ní byl plat referentky Boschat – coby osoby napojené přímo na bruselskou kontrolní síť – financován z evropských dotací, a kdyby dělala za evropské peníze ještě jinou činnost, než má určeno, byl by to podvod.

„Mzda Ing. Boschat je ze sta procent hrazena z EU. Na toto Vyhnánek uvedl, že to nemusí nikdo vědět,“ stojí v oznámení, které obdržel prošetřovatel z Úřadu vlády Jan Kněžínek. I přes varování Uhrinové pracovala referentka Boschat pro náměstka Vyhnánka. Aby se vyhnuli podvodu, chtěl to náměstek vyřešit jakousi „tříměsíční stáží“ na svém pracovišti.

„Vyhnánek pak osobně navštívil ředitelku Uhrinovou a požádal ji o neformální řešení situace s tím, že Boschat pro něj bude pracovat, ale formálně bude stále zařazena na CKB AFCOS. A sdělil, že Boschat bude pracovat i s dokumenty EU, takže díky tomu tento postup bude legální. Uhrinová opakovaně vysvětlila Vyhnánkovi, že i tak se jedná o nelegální činnosti. Může se jednat o dotační podvod, kdy ji jako osobu zodpovědnou za projekt a pověřenou ministrem financí nutí, aby páchala trestnou činnost,“ stojí ve stížnosti určené Úřadu vlády.

„Upozorňuji, že neřešením celé situace dochází k pokračování protiprávního jednání. Vznikají tím neuznatelné mzdové výdaje, které nelze proplatit z prostředků EU. Tím dochází k úmyslnému porušení zákonů,“ doplnila Uhrinová.

Přeřazením Boschat na jiný odbor sice už k neoprávněnému čerpání peněz EU nedochází, ale tříměsíční placení referentky z peněz Evropské unie, na který upozorňovala Uhrinová, nikdo neřešil.

„Ke mně ještě žádná stížnost nedorazila, takže se k tomu nemohu vyjádřit,“ řekla Boschat magazínu Reportér.

Tiskový odbor ministerstva financí poskytl k případu jedno stanovisko za Andreje Babiše, jeho náměstka Vyhnánka i státního tajemníka Sixtu.  „Ministerstvo financí nemá vámi zmiňované oznámení ze strany státních zaměstnanců na protiprávní jednání do rukou prošetřovatele Úřadu vlády k dispozici, tudíž se k této věci nemůže v tuto chvíli vyjádřit. Uvedenými státními zaměstnanci MF nebylo podáno u ministerstva žádné oficiální podání, a to ani prostřednictvím prošetřovatele MF, stížnosti podle zákona o státní službě nebo návrhu na kárné řízení. Státní tajemník věc z vlastního podnětu prověřil a neshledal zatím ve věci důvod k zahájení kárného řízení žádného státního zaměstnance MF,“ sdělila Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení úřadu. „Ministr financí nemá přístup k e-mailům zaměstnanců MF,“ dodala.

Co případ mimo jiné ukazuje? Že se dost možná naplnila varování poslankyně z výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové. Ta v březnu 2014 řekla, že Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou.

„Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů. Ministr financí je ale zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem?“ ptala se tehdy Grässleová.

Odpověď přišla po dvou letech… Prostřednictvím „operace Čapí hnízdo“. •


 

 Agrofert a dotace

Vítěz v čerpání evropských financí

Agrofert ve vlastnictví ministra financí Andreje Babiše není jen největším agrochemickým gigantem v ČR, ale je také šampionem v čerpání evropských peněz. Podle žebříčku, který loni na podzim sestavil tabletový týdeník Dotyk, dokázal Agrofert mezi roky 2007 až 2013 vyčerpat minimálně 4,9 miliardy korun. Je to zejména díky agrárním dotacím, které plynou ze dvou zemědělských fondů EU, stojících mimo strukturální fondy. Skutečná výše dotací pro Agrofert je pravděpodobně ještě vyšší. Všechny dotační přítoky není možné z dostupných databází dohledat.


„Nic se nestalo“

Andrej Babiš k Čapímu hnízdu:

„Dotace pro farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady bez jakéhokoli nálezu. Je absurdní, že mě někdo vyzývá k přiznání chyby, kterou jsem neudělal a nemohl udělat. Právníci jsou přesvědčeni, že policie, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a auditní orgán Evropské unie nemají na co přijít, protože se nic nestalo… Pořád mi všichni předhazují to, že jsem multimiliardář, tak doufám, že všichni pochopí, že bych si kvůli padesátimilionové dotaci reputaci nezničil.“

DOKUMENT – výňatky z textu oficiální stížnosti úředníků Uhrinové a Janáka na náměstka Vyhnánka a referentku Boschat si můžete přečíst zde

Snímky Čapího hnízda v galerii.

 

— Jaroslav Kmenta