Za Babiše, za Agrofert | Reportér Magazín

Za Babiše, za Agrofert

Článek

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta 13 / 03 / 2016

Podezření kolem evropské dotace pro Babišovo Čapí hnízdo má další rozměr. Dva vedoucí úředníci Babišova ministerstva financí podle informací magazínu Reportér ostře nesouhlasí s jednáním své podřízené, řadové referentky: ta je totiž obešla a pokoutně zjišťovala u bruselského úřadu OLAF, jaký je stav vyšetřování Čapího hnízda i dalšího případu Agrofertu – jednala přitom na pokyn náměstka ministra financí. Ministr Babiš o věci ví, ale navzdory slibům se (možná pochopitelně) do žádného rázného řešení nehrne.

Foto: Profimedia.cz.

Podezření kolem evropské dotace pro Babišovo Čapí hnízdo má další rozměr. Dva vedoucí úředníci Babišova ministerstva financí podle informací magazínu Reportér ostře nesouhlasí s jednáním své podřízené, řadové referentky: ta je totiž obešla a pokoutně zjišťovala u bruselského úřadu OLAF, jaký je stav vyšetřování Čapího hnízda i dalšího případu Agrofertu – jednala přitom na pokyn náměstka ministra financí. Ministr Babiš o věci ví, ale navzdory slibům se (možná pochopitelně) do žádného rázného řešení nehrne.

Ministr Andrej Babiš se nedávno vysmál kritikům, kteří říkají, že nelze skloubit dvě role – politickou a podnikatelskou. V nadsázce řekl, že převede svůj Agrofert na „manželku“ Moniku. „Možná požádám svou ženu o ruku, ožením se a potom na ni převedu firmu,“ dělal si Babiš legraci. Jeho podřízení na ministerstvu financí se však nesmějí. Někteří mají strach neposlechnout, přestože se od nich chtějí věci, které jdou – mírně řečeno – mimo obvyklý postup. Jiní se snaží všemi zákonnými prostředky poukázat na problém, i když jim hrozí, že ztratí práci.

Na ministerstvu tak vládne nepříjemná atmosféra a úředníci se vlastně stávají obětí střetu zájmů politika a podnikatele Andreje Babiše.

Ukazuje se to na příběhu, který začal 6. ledna tohoto roku. Tedy den poté, co server Neovlivni.cz přinesl zprávu, že „Evropský úřad proti podvodům OLAF začal řešit podezření, že Babišova firma Agrofert změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch“. O co šlo? Bruselský úřad obdržel stejně jako česká policie koncem loňského roku anonymní, ale poměrně přesné a doložitelné údaje o dopise, který v květnu 2015 napsal místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému. Ten je zodpovědný za čerpání evropských dotací v dotačním programu OPPIK ve výši 120 miliard korun. Cingr přitom dopis nepodepsal jako manažer Agrofertu, který bude z dotací těžit, ale zaštítil se funkcí prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR. A dosáhl toho, že se nakonec dvojnásobně zvýšily kvóty evropských dotací, které vyhovovaly „českým chemičkám“, ale hlavně Agrofertu. Tyto informace – jak napsal 5. ledna 2016 server Neovlivni.cz – vzal OLAF vážně a rozhodl se začít Agrofert prošetřovat.

OLAF také za závažný považoval a od loňského roku zkoumal i druhý případ z anonymního udání. Ten se týkal padesátimilionové dotace na výstavbu luxusní farmy Čapí hnízdo u Benešova.

Čapí hnízdo je zatím zřejmě nejožehavější problém Andreje Babiše. Jeho firma čelí v této kauze podezření z podvodu. Padesát milionů z eurodotací mohla farma získat jen v případě, že majitel prokáže, že nemá dostatek vlastních prostředků. Tento druh dotace byl určen výhradně menším a středním podnikatelům v cestovním ruchu. Kdyby byl Babiš veden v té době jako majitel areálu, na dotaci by neměl nárok. Areál patřil zpočátku Agrofertu, ale v roce 2008, kdy se farma budovala, se akcie převedly na dva anonymní majitele. Pak mohla farma eurodotaci získat.

V červnu 2014 ovšem získal areál zpátky prostřednictvím svých firem Andrej Babiš. Navíc v době, kdy patřilo Čapí hnízdo „anonymním majitelům“, seděli v dozorčí radě Babišovi příbuzní. A neznámé majitele zastupovali Babišovi dvorní právníci. Navíc sám Babiš v dokumentu Matrix AB, který odvysílala Česká televize loni na podzim, řekl, že Čapí hnízdo je „nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel“. Později sám přiznal, že „půjčil“ farmě Čapí hnízdo 400 milionů na výstavbu.

Pokud by tedy bruselský úřad pomohl machinaci rozkrýt a podezření se potvrdilo, musel by Babiš peníze vrátit. Už to samo o sobě by byl skandál, ještě podstatnější by bylo, kdyby policejní vyšetřování skončilo obviněními z úmyslného podvodu. Například kdyby se dotklo Babišových nejbližších, kteří v žádosti o dotaci figurují.

Babiš už pod tlakem politiků a médií oznámil, že dá 50 milionů korun ze svého na dobročinné účely, aby ukázal, že nemá zapotřebí dělat podvody.

Koně a čápi. Součástí komplexu Čapí hnízdo, jehož stavba byla dotována z evropských peněz, je také jízdárna pro koně. Toto je stav letos v zimě. Foto: archiv.
Součástí komplexu Čapí hnízdo, jehož stavba byla dotována z evropských peněz, je také jízdárna pro koně. Toto je stav letos v zimě. Foto: archiv.

Na druhé straně však začátkem letošního roku začala na ministerstvu financí tajná operace, o které se neměl nikdo dozvědět. Můžeme ji nazvat třeba „operace Čapí hnízdo“, i když se netýká jen tohoto případu. Magazín Reportér zjistil, že ministerstvo financí tajně vyzvídalo v Bruselu, zda a jak vyšetřuje bruselský úřad jednání Agrofertu. Ilegální pátrání Babišova úřadu se týkalo právě těchto dvou kauz: kontroverzní dotace na Čapí hnízdo a skrytého lobbingu manažera Agrofertu Petra Cingra

Vyzvídali informace z Bruselu

Informace o Agrofertu vyzvídala v Bruselu řadová úřednice Babišova resortu Barbora Boschat. Avšak Evropský úřad pro potírání podvodných jednání OLAF považoval dotaz z českého ministerstva financí za nestandardní – a obrátil se na nadřízeného této úřednice, vedoucího oddělení z odboru 69 Ladislava Janáka.

Celý odbor, v němž Janák i Boschat pracují, má na starosti analýzu a hlášení nesrovnalostí týkajících se právě evropských dotací. A Janák neměl o aktivitě své podřízené tušení. Mail Barbory Boschat, který mu z Bruselu přeposlali, viděl poprvé. Stálo v něm: „Dobrý den, nedaří se mi s Vámi spojit telefonicky. Chtěla jsem se zeptat, zda si OLAF na českém AFCOSu (pracoviště kontrolující dotace – pozn. red.) vyžádal dokumentaci k případům Čapího hnízda a případu týkajícího se včerejšího zveřejnění článku ohledně šetření OLAFu kvůli skrytému lobbingu ve státní správě ČR a nastavení pravidel pro čerpání dotací. Obojí se týká Agrofertu. Nebo je to zatím ještě v ,předfázi‘ vyžádání si dokumentace? Bohužel tady nevíme, co dělá druhá ruka. Předem děkuji.“

Otázky napsala Boschat vyšetřovatelce OLAF Zuzaně Harmathové – a podepsala se jako vrchní rada ministerstva financí. Mail odešel do Bruselu 6. ledna krátce po dvanácté hodině.

Když si Janák obsah mailu přečetl, okamžitě se od jednání Boschat distancoval. A vyšetřovatelce OLAF Harmathové odepsal: „Děkuji za informaci. Vůbec o tom nic nevím. Paní Boschat jednala bez mého pokynu. Nemám s tím nic společného a pro Agrofert jsem nikdy nic nezjišťoval. Podle mne se jedná o její nezákonnou činnost. A prosím, vůbec nic jí nesdělujte. Nevím, pro koho tyto informace potřebuje a s kým spolupracuje. Navíc je krajně podezřelé, že chce komunikovat telefonicky.“  

Janák začal neobvyklé jednání Barbory Boschat ihned prošetřovat. Ještě týž den o tom informoval svou přímou nadřízenou, ředitelku odboru 69 Martinu Uhrinovou. Oba si pak pozvali Boschat na „kobereček“ a požádali ji o vysvětlení.

Tohle všechno se dělo stále ještě 6. ledna 2016. Boschat nadřízeným řekla, že informace k Agrofertu zjišťovala na základě interního pokynu Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka. Ten se dostal do funkce pověřeného náměstka teprve v červenci 2015 poté, co se Babiš zbavil náměstka Lukáše Wagenknechta, s nímž měl vleklé spory (definitivně byl pak Vyhnánek jmenován až loni v listopadu).

„Psala jsem na OLAF, protože mě tím pověřil pan náměstek,“ přiznala podle úředního záznamu Boschat.

Janák vytušil, že v Bruselu to teď může vypadat, že se jeho oddělení snaží podvodně získat nějaké informace. A tak rychle sedl k počítači a napsal Harmathové urgentní zprávu: „Právě jsme hovořili s paní Boschat a úkol vyzvědět tyto informace šel z nejvyšších míst. Úkol jí dal pan náměstek MF (pracuje tak nějak v rozporu s předpisy pro pana náměstka Vyhnánka). Teď to tady řešíme a jsem zděšen, že referent ministerstva financí bez vědomí svého nadřízeného zjišťuje důležité informace  o vyšetřování soukromé společnosti Agrofert pana ministra Babiše. A to prostřednictvím jeho náměstka. Mohla byste varovat své kolegy, že se děje něco nezákonného, aby kromě vedoucího CKB AFCOS na telefonické ani písemné žádosti nereagovali? Předem děkuji.“

Jde o kontrolu peněz

Zde odbočka – nezbytný výklad pojmů:  CKB, který Ladislav Janák zmínil, je zkratka pro Centrální kontaktní bod sítě AFCOS. Síť AFCOS přitom byla vytvořena právě pro spolupráci s bruselským vyšetřovacím úřadem OLAF. AFCOS je odvozen od anglického názvu Anti Fraud Coordination Structure (volně přeloženo Koordinační služba v boji proti podvodům). A má blíže spíše k policejnímu stylu práce.

Jde o to, že Evropská unie chce mít dohled nad čerpáním dotací, které se primárně rozdělují na národní úrovni. A vytvořila si proto i systém kontroly. Při čerpání dotací vznikají „nesrovnalosti“. Někdy jde jen o úřední nedostatky, které se rychle napraví. V celé řadě případů jde ale o podezření z podvodu, třeba že se dotace použije na úplně něco jiného, než na co byla schválena.

Na ministerstvu financí je Centrální kontaktní bod AFCOS, který nahlášené „nesrovnalosti“ analyzuje a předává do bruselského OLAF. Pokud by se případ vyhodnotil jako podezření z trestného činu, bude takový případ řešit Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, kde je další úřad AFCOS. Třetí úřad AFCOS funguje v Česku při Generálním ředitelství cel. Ten se věnuje „nesrovnalostem“ v odvádění daní a cla.

Tolik pro vysvětlení, proč je tak důležitá absolutní nezávislost složky CKB AFCOS, tedy nezávislost na místních úřadech, politicích a podnikatelích. Přestože jsou její úředníci zaměstnáni na ministerstvu financí, jsou pevně svázáni s bruselským aparátem a specializovanými českými žalobci.

O to víc si tito úředníci nemohou dovolit jakýkoli prohřešek, zejména pokud jde o nadržování nebo vyzvídání informací.

Jednání Boschat je tedy nepřípustné. Je to stejné, jako kdyby náměstek ministra spravedlnosti pověřil svého referenta, aby zjistil na státním zastupitelství, jaký je průběh policejního vyšetřování kriminální kauzy, v níž figuruje firma ministra spravedlnosti.

Což je samozřejmě jen srovnávací a hypotetický příklad, který se nestal. Na rozdíl od skutečné kauzy v resortu financí.

Lustrace kvůli Agrofertu

Šéf oddělení Janák a vedoucí celého odboru Uhrinová později zjistili, že řadová referentka Boschat komunikovala s náměstkem Vyhnánkem ve středu 6. ledna 2016 minimálně dvakrát.

Barboru Boschat proto ještě jednou vyzpovídali. Janák se jí zeptal, proč mu nedala mail s dotazem na OLAF do kopie, když to byl služební mail? Boschat odpověděla: „Protože mě o to požádal konkrétně náměstek, tak mě nenapadlo, že bych to měla posílat tobě do kopie. Byli jsme domluveni, že některé příkazy mi bude zadávat přímo on (náměstek) a něco budu přijímat od vás. Takže mě vůbec nenapadlo, když mě o to požádal, že bych ti to měla dávat do kopie… Ano, byl to privátní úkol mezi námi dvěma. Takže vše ostatní si vyřešte s náměstkem.“

Boschat pak nadřízeným vydala dva maily, které v ten den poslala náměstku Vyhnánkovi. První nazvala „Čapí hnízdo“ a poslala ho ve 13 hodin 14 minut a druhý mail „Čapí hnízdo – doplnění“ odeslala ve čtvrt na pět.

Důležitější je ten první. Je z něho zřejmé, že Boschat nejenže vyzvídala informace v Bruselu, ale zároveň bez řádného zaevidování s číslem jednacím zjišťovala, co je ke kauze Čapí hnízdo vedeno v interních systémech ministerstva financí. Náměstkovi napsala: „V našem systému pro vnější hlášení IMS k případu Čapího hnízda není nic. V MSC2007 (systém pro národní úroveň) jsem dohledala pouze nesrovnalost z roku 2011. Tam ale došlo k uhrazení a uzavření případu. S prosincovým udáním nesouvisí. Nic bližšího k dohledání není. Pokud jde o včerejší článek, tak jsem se dotazovala na Stálém zastoupení v Bruselu. Neví nic víc, než bylo v novinách. Na OLAFu mi to paní, která má obecně vyšetřování na starosti, stále nebere.“

Babišovi šlo hlavně o maily    

Uhrinová se poté rozhodla, že se obrátí přímo na svého nejvyššího nadřízeného – ministra Babiše. Poprvé se s ním Janák a Uhrinová setkali v jeho kanceláři v pátek 22. ledna 2016 v 15 hodin. Podruhé v úterý 26. ledna 2016 v 10 hodin.

Tento článek je z magazínu a nevidíte ho celý. Pokud chcete pokračovat v jeho čtení a nejste předplatiteli, můžete si jej koupit individuálně.