Poučení z čínského vývoje

Návštěva čínského prezidenta v Praze, březen 2016.

PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Česko-čínské investiční bratření pod taktovkou poradců českého prezidenta se změnilo v ostudu. To, co se stalo CEFC, tedy zestátnění komunistickým režimem, se může přihodit i jiným čínským firmám.

Ještě letos visel na webových stránkách Hradu seznam ekonomických dohod podepsaných před dvěma lety při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze: slibovalo se v něm dohromady zhruba tři sta miliard vzájemných investic. To číslo samozřejmě vypadalo zajímavě, jenže, jak se ukázalo, šlo jen o reklamní poutač. Česká republika jako „nepotopitelná letadlová loď čínské investiční expanze“ – což je termín Miloše Zemana – ve skutečnosti nikdy ani pořádně nevyplula.

Z hlavního hráče na čínské straně, ze společnosti CEFC China Energy, je dnes předlužený vrak. Zakladatel CEFC a poradce českého prezidenta Jie Ťien-ming se jednoho únorového dne ztratil: v Číně je vyšetřovaný orgány komunistické strany kvůli „ekonomickým zločinům“. CEFC v Číně propouští a nesplácí včas své dluhy. Podle investigativního čínského magazínu Caixin část firmy fungovala jako finanční letadlo, když si, zjednodušeně řečeno, brala další a další úvěry.

Ve Spojených státech stojí před soudem šéf nadace spojené s CEFC kvůli podezření, že uplácel politiky v Africe. Podle vyšetřovatelů posílala nadace peníze politikům, aby se „ztracený“ předseda CEFC Jie mohl stát jejich poradcem, získal přístup k informacím, ovlivňoval jejich rozhodování.

Také český prezident si předsedu CEFC vybral za oficiálního poradce: pověření mu do Šanghaje přivezl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Klíčovou postavou pro sběr kontaktů byl další Zemanův muž – Jaroslav Tvrdík. Jeho historie velkorysého šéfa vojenské cestovní kanceláře Volareza, prezidenta aerolinek nebo šéfa nejdražší kampaně ČSSD vůbec je známá. Podle několika lidí, kteří u toho byli, padl Jaroslav Tvrdík Číňanům do oka. On jim přivedl politiky, oni mu věnovali post šéfa „evropské“ centrály CEFC. Investice v Česku byly řízené jeho osobním vkusem a kontakty – od fotbalové Slavie přes podíl v aerolinkách po pětihvězdičkové hotely.

Co s těmito investicemi bude do budoucna, nebylo ještě koncem května zřejmé. Největšího věřitele české CEFC, finanční skupinu J&T, vyplatil čínský státní podnik CITIC Group. Když se krize kolem tohoto dluhu koncem května uklidnila, začaly se starosti Jaroslava Tvrdíka podle jeho twitterového účtu opět točit téměř výlučně okolo fotbalové Slavie: „Letím do Číny řešit budoucnost svého klubu,“ tvítoval. Žádné další velké investiční plány, žádná, kdysi v Česku tak často opakovaná slova o ambicích stát se „mostem“ mezi Východem a Západem, nebo „nepotopitelnou letadlovou lodí“ pro čínské investice.

Podpořte Reportér sdílením článku