Libeňské děti v práci

1. června 2018

Skupina pracovníků v továrně na stroje Karla Novotného v Libni, kolem roku 1895

Quido Pelzbauer

Mezinárodní den dětí připomínáme snímkem starým sto třicet let. Naznačuje, že práce dětí v průmyslu byla považována za samozřejmou. Více než polovinu zaměstnanců libeňské továrničky tvoří nezletilci.

Dětí na snímku lokalizovaném cedulí „Továrna na stroje K. Novotný Libeň” si nelze nepovšimnout. Ty nejmenší posedávají na kamenné dlažbě v popředí, další nedospělci uzavírají kompozici v poslední řadě nahoře. Z celkem dvaadvaceti osob na snímku jich dvanáct až třináct tvoří děti nebo mladíci do osmnácti let – více než polovina zaměstnanců libeňské továrničky.

Za práci se dětem platilo méně než dospělým, proto se vyplácelo je zaměstnávat. Děti také často pracovaly v rolích učedníků nebo tovaryšů.

Majitele firmy vidíme v důstojné pozici v obleku uprostřed, po jeho levici neméně důstojně sedí (zřejmě) jeho pravá ruka, v obleku pózuje i společník či někdo další z kanceláře, sako má rovněž mladý člověk po pravici majitele. Všichni ostatní jsou v dílenském ošacení. Po obou stranách pracovní skupiny je naaranžován inventář výrobků strojírenské firmy z pražské Libně.

Práce dětí byla v té době pokládána za samozřejmou, a to nejen z ekonomických důvodů. I dítka v aristokratických rodinách bývala zavalena povinnostmi.

Nejdřív práce, potom zábava, říkalo se běžně v rodinách ještě historicky nedávno – myslelo se tím například utírání prachu, mytí nádobí, vynášení odpadků, chození pro uhlí nebo později luxování. Doba se mění, společnost a její názory se vyvíjí. Mocný se stal zejména průmysl zábavy, zacílený na mladou generaci. Manuální zručnosti ubývá, prstíky se soustředí na jiné aktivity.

Podpořte Reportér sdílením článku