Platoví konstruktéři

Po debatách o garantovaném minimálním příjmu se teď otevírá nová disciplína – maximální možný výdělek. Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn přišel s myšlenkou, že některé příjmy jsou zkrátka příliš absurdní a že by tudíž bylo lepší výši výdělků omezit.

Corbyn původně nechtěl mluvit o tom, jak vysoko by strop měl být. Později prohlásil, že strop by mohl být někde mírně nad jeho platem, který činí 138 000 liber ročně, což odpovídá nějakým 350 až 360 tisícům korun českých měsíčně.

Počítám, že z takového návrhu asi nebude dvakrát nadšený Petr Čech, který se na Corbynem zmíněný strop dostane zhruba za deset dní práce – a zbytek sezony by musel za Arsenal odchytat čistě z lásky k fotbalu. Nemluvě o chudákovi Paulu Pogbovi z Manchesteru United, aktuálně nejlépe placenému hráči anglické Premier League, který bere 290 000 liber týdně.

A nadšení by zřejmě nebyli ani Corbynovi labourističtí voliči, až by jim všechna fotbalová esa zmizela do čínské ligy, kde jsou platy ještě o něco „absurdnější“ než v západoevropských soutěžích.

Političtí konstruktéři po celé planetě mají tendenci neustále někomu vylepšovat život. Tu daňovou úpravou, tamhle zase jiným nápadem. Zastropování příjmů je ale i na poměry různých polosocialistických experimentátorů docela nová kvalita.

Vlastně můžeme být rádi, že si ti naši zatím vystačí s přemítáním o sektorových daních. I když, jak známo, příklady bohužel táhnou… •