Zmizení Josefa Tulky

29. listopadu 2017

Malíři Josef Tulka a Josef Matyáš Trenkwald, rok 1871, vizitka

Jindřich Eckert

Nadějný malíř Josef Tulka odeslal 6. listopadu 1882 z Terstu dopis a poté se zapsal v hotelu v Padově. Bylo mu šestatřicet let. Od té chvíle se již svým blízkým neozval a jeho další osud není znám. Co můžeme vyčíst z této fotografie?

U otevřeného okna sedí na otáčivé židli mladík a maluje církevní výjev. Obraz je upevněný na stojanu, vidíme i mohutné plátno pro případné zakrytí po práci. Za zády malíře stojí postarší muž a prohlíží si jeho dílo. Kolem jsou po zemi roztroušeny artefakty, které asi měly sloužit jako předlohy. Zvlášť nápadná je alegorická socha ženy, pod kterou leží bambitka, klobouk a kniha, na níž si malíř pokládá nohu. Za mužem můžeme rozpoznat části brnění, je tu i (zřejmě) spící pes. Nad ním splývá k zemi mohutný závěs, který působí dosti cizorodě a naznačuje, že jde o inscenovaný výjev v ateliéru. Ostatně i samotné okno může vzbuzovat pochyby, zda není jen dovedně namalováno.

Dohlížejícím mužem je ředitel pražské malířské akademie Josef Matyáš Trenkwald, mladíkem je Josef Tulka, student akademie v letech 1867-71. Výjev tedy můžeme považovat za alegorii na téma učitel a žák, jde o jakousi poctu malířství.

Malíři Josef Tulka a Josef Matyáš Trenkwald, rok 1871, vizitka

Jindřich Eckert

Vizitka Jindřicha Eckerta je datovaná rokem 1871 a právě v tomto roce Trenkwald doporučil Tulku k vytvoření jeho první velké zakázky. Šlo o cyklus Lidský život, jednotlivými tématy bylo Universitní studium, Láska či Zasnoubení.

Fotograf mladého malíře dobře znal, neboť jej u sebe zaměstnal jako koloristu a retušéra. Zde se Tulka rovněž seznámil se svou osudovou láskou Augustou Brzorádovou. Po odchodu od Eckerta se jeho umělecký život rozvíjel při práci na výzdobě Votivního kostela Božského spasitele ve Vídni a na tvorbě pěti lunet v Národním divadle; požárem divadla kupodivu nebylo toto dílo poškozeno a neshořelo ani lešení pod nimi, takže Tulka mohl dílo dokončit. V roce 1882 odešel do Itálie, kde chtěl snad i vstoupit do kláštera. Před cestou spálil většinu své tvorby včetně deníků a básní, před tím však sepsal jejich seznam. Sourozencům a své lásce Augustě se od listopadu 1882 již neozval.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku