Spolčení cvičenci

17. listopadu 2017

1. družstvo Sokola Pražského, léto 1878

Autor neznámý

Snímkem napůl svlečených pánů připomínáme, že před 150 lety – přesněji 15. listopadu 1867 – byl vydán pro český národní život významný zákon o právu spolčovacím. To umožnilo skutečný spolkový rozmach: dosud podléhal vznik každého spolku schválení státních úřadů, nově se založení spolku úřadům pouze oznamovalo.

Vidíme třináct polonahých pánů, pózujících až na výjimky s nějakým atributem sportovní povahy, vesměs upomínajícím na šerm. Až na dvě výjimky muži poslušně zkameněli, jen osoby úplně vlevo a uprostřed se během nezbytné delší expozice pohnuly a jejich tváře nejsou zcela ostré. Pokud někteří zrovna mrkli, retušér jim začernil duhovku, retuše si můžeme všimnout rovněž na pozadí, kde je napravena vodorovná linka a jeden knír. Uvedené zásahy byly běžnou praxí a patřily k profesionalitě fotografického výkonu.

Pohlížíme na nejstarší známou skupinovou fotografii z prostředí Sokola Pražského. Tělocvičná jednota Pražská (později Sokol Pražský) byla založena 16. února 1862 a je nejstarší sokolskou jednotou v českých zemích. Prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner, narozený jako Heinrich Anton Fügner, prvním náčelníkem se stal Miroslav Tyrš, narozený jako Friedrich Emmanuel Tirsch. Je známo, že Sokol vznikl v době všestranného rozmachu národního života, kdy ovšem podléhal vznik každého spolku schválení státních úřadů. Zásadní změnou byl až nový spolčovací zákon z 15. listopadu 1867, podle něhož se založení spolku úřadům pouze oznamovalo.

1. družstvo Sokola Pražského, léto 1878

Autor neznámý

Cvičenci jsou zobrazeni v charakteristických postojích doplněných náčiním, které mělo dokládat pestrou sportovní činnost a její jednotlivé disciplíny – v tomto případě šerm, skok o tyči, posilování, hrazdu… Jde o aranžovanou scénu, která má upomínkově propagační charakter. Dle popisky snímek neznámého autora zobrazuje „1. družstvo Sokola Pražského v měsících červenec – září 1878, vedeného br. Vil. Fialou“. Oním vedoucím bratrem (členové Sokola si dodnes říkají „bratře“ a „sestro“) je nepochybně muž uprostřed, neboť tak to u skupinových snímků bývalo pravidlem. Na rubu jsou na podkladovém kartonu podpisy všech zobrazených členů.

Pozitiv formátu 207 x 245 mm nalepený na kartonu byl adjustován do rámu. Část pod oválnou paspartou je bledší než vlastní fotografie, což ukazuje, jak nedobrý vliv na podobu obrazu mělo lepidlo pasparty. Blednutí snímku obecně je způsobeno UV zářením, v tomto případě paspartovaný obraz nejspíše nebyl uložen na světle, ale ležel někde ve skříni. Blednutí a nejrůznější poškození historických fotografií je velký problém a záleží na současnících, zda se jim podaří kvalitní digitalizací zachránit jejich hodnotu.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku