Z onoho světa XXVI.

Nazítří však sebemenší pohyb vyvolával nesnesitelnou bolest. Když dorazila sanitka, vznikl problém, jak ji do ní vpravit, aby netrpěla. Pomohl vakuovaný vak, v němž byla po úzkých zatočených schodech spouštěna kolmo, až to připomínalo transport vzácné sochy. V Benešově se po třech hodinách čekání dozvěděla, že rentgen neprokázal zlomeninu, pročež jde o naražení a ona smí domů. V zahradě, kde je zakopán pes, jezevčík-mučedník Edison otrávený zdejšími milicionáři, se JM na lehátku účastnila oslavy narozenin svého muže PK, k nimž se sjela rodina i s odnoží rakouskou a švýcarskou. Všichni o ni pečovali, jako by slavila ona. Večer byla uložena v hale na matraci, což se ukázalo jako chyba: její muž s pravačkou čerstvě zbavenou sádry jí v noci stěží poskytoval pomoc.

Ve čtvrtek se MUDr. RG rozhodla poslat ji do Benešova na cété. Po sdělení, že má odstávku, domluvila kontrolu s nemocnicí v Kolíně. Když tam JM s doprovodem chotě sanitkou strastiplně dorazila, odmítl mladý lékař provést vyšetření bez hospitalizace. Sázavská lékařka po zprávě, že přístroj v Benešově už běží, zařídila vyšetření tam. JM čekala v Kolíně na převoz dvě hodiny vleže na chodbě jen v košilce – u dveří, kde bylo cétéčko v provozu. Když ambulanci opustili pacienti i lékaři, sháněl PK někoho, kdo by jí poskytl přikrývku a pomoc při toaletě. Za hodinu se dostavil muž s nočníkem, který si pro bolest nemohla podsunout; odešel to řešit a už se nevrátil. Mezitím MUDr. RG obvolala střední Čechy, než našla posádku sanitky ochotnou zavézt ztracence do Benešova. Tam jim po půltřetí hodině sdělili, že se ukázaly zlomy v pánvi a v obratli, jakož pohmožděná ledvina, takže zraněná musí zůstat do rána, kdy se rozhodne, co dál.

•••

V pátek bylo sděleno, že JM, dál trpící při sebemenším pohybu, tu zůstane až měsíc. Viditelné přetížení sester varovalo, že se z ní stane ležák. MUDr. RG dohodla, že se jí ujme Dům seniorů v blízkých Uhlířských Janovicích, kde začne hned s rehabilitací. Sanitka ji tam dovezla z Benešova po pětihodinovém čekání na stránku zprávy.

Ocitla se v jiném světě. Živá zelená stěna ve vstupní hale, vstřícná recepce, příjemné bistro s dobrou kávou, dvě patra vlídných pokojů s balkonky pro sto padesát stálých i přechodných obyvatel, v suterénu prostory dobře vybavené pro různé léčby, velmi slušná strava a všude ochotný personál, to vše za doplatek pod cenou české minimální mzdy.