Krasavice u auta

Technicky téměř bezchybný a správně exponovaný snímek je i po kompoziční stránce didaktickou ukázkou, jak vytvořit atraktivní upomínkový záběr.

Fotografii logicky začínáme číst v její levé horní části u obličeje dámy, poté oko klouže po její líbezné postavě a diagonálním směrem přejde na označení ČS – mezinárodní značka je v samém středu dolní třetiny záběru. Záď vozu, který zaplňuje druhou polovinu snímku, se nachází ve zlatém řezu, odkud zrak přeskočí vzhůru k plachtě a náhledu do interiéru.

Zvětšit

Autor chtěl zřejmě hrdě prezentovat dvě své pýchy – dámu a automobil. Každý z těchto prvků zaujímá jednu polovinu snímku, takže jsou navzájem v kontrastu svých „hmot” a současně se doplňují. Velmi rafinovaná kompozice! Možná zcela vědomě nechtěl fotograf zachytit číslo vozu – snažil se vyhnout identifikaci, aby záběr zůstal anonymní. To je již ale spekulace.

Dílko je vytvořeno na negativ 13 x 18 cm, což byl ve své době již trochu staromilský formát. V polovině třicátých let se fotilo převážně na svitkový film, kde kraloval Rolleiflex s formátem 6 x 6 cm. A výstředníci fotografovali dokonce na kinofilm, kde dominovala Leica. Můžeme tedy usoudit, že autorem tohoto snímku byl někdo postarší či konzervativní.

S nadsázkou řečeno, zahráli jsme si dnes na detektivy. A zároveň jsme si ukázali, co vše se dá vyčíst z logiky kompozice a techniky záběru.