Vamberecké paličkování

2. července 2016

Krajkářství v Potštejně, polovina stereonegativu, kolem roku 1899.

foto František Krátký

První prázdninový víkend se do Vamberku tradičně sjely krajkářky z celého světa. Podívejme se proto blíže na nádhernou fotografii, která toto úžasné řemeslo připomíná. Snímek vznikl před více než sto lety v podhůří Orlických hor.

Snímek ukazuje skupinku žen před dřevěným selským stavením v podhůří Orlických hor. Pět žen se věnuje práci, další dvě stojí ve dveřích a uzavírají aranžovanou kompozici – trojúhelník, po jehož stranách sedí krajkářky při práci. U domu ještě postává dítě, vzrostlejší chlapec sedí na zemi v popředí.

Vše působí souměrně a harmonicky, šlo ovšem o namáhavou práci. Cílem fotografa bylo aranžovat různé úkony při paličkování, detaily by nejlépe přečetl odborník či někdo, kdo se paličkování dodnes věnuje. Snímek je cenným dokumentem a možná by regionální historik dokázal rozpoznat i zobrazený dům v Potštejně.

Proč František Krátký snímek vytvořil a věnoval mu svou námahu? Musel přece sehnat a možná i přemluvit ženy, aby mu pózovaly, domluvit se s majiteli stavení, počkat na vhodné světlo… Motorem autorova snažení byla zřejmě pocta krajkářství, ukázka mizejícího a krásného řemesla. Bylo v tom nejspíš i hodně idealismu: Krátký věřil ve vzdělávání pomocí obrazů, zachovaly se jeho žádosti příslušným úřadům, které tyto ušlechtilé záměry dokládají.

V tomto případě vzniklo jistě několik záběrů, známy jsou tři, lišící se postojem dítěte ve dveřích a formátem. Vedle stereoformátu komponovaného na výšku vytvořil i dva šířkové pohledy na skleněný negativ 13 x 18 cm. Snímek vznikl na přelomu 19. a 20. století – v časopise Labské proudy z 10. srpna 1901 je totiž zmínka, že Krátký vydal „první trojici barevných světlotisků z plánované série Zeměpisné obrazy“, a to na úctyhodném formátu 50 x 65 cm.

Zeměpisné obrazy Františka Krátkého obnášely tři cykly: Chmelobraní na Rakovnicku, Odvádění chmele a právě Krajkářství ve východních Čechách. Zda na svém počinu autor vydělal, není známo. Nejspíš nikoliv, neboť další snímky z této série již nevyšly. Všechny motivy pak ale několikrát vydával na stereopohlednicích, včetně kolorované verze.

Krajkářství v Potštejně, polovina stereonegativu, kolem roku 1899.

foto František Krátký


Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku