Přece nezestárnul

Nick Cave během letošní přednášky v Oxfordu.

Profimedia.cz

Australský muzikant a spisovatel Nick Cave se dožívá šedesáti let.

Existují lidé, které nelze charakterizovat něčím tak přízemním, jako je věk. Jedním z nich je i hudební chameleon Nick Cave. Ačkoli kalendář tvrdí, že letos 22. září oslavuje šedesátiny, všichni jeho fandové vědí své. Nickovi odjakživa bylo, je a navždy bude něco kolem čtyřicítky. Jeho havraní vlasy nezešednou, oči bude mít i nadále stejně uhrančivé a hlas už nikdy nepřestane připomínat těžké sametové závěsy toho nejzakouřenějšího baru na světě.

Nick Cave je prototypem umělce, který se stal hvězdou, přestože dělá všechno pro to, aby jí nebyl. Je jako kličkující zajíc, neexistuje snad algoritmus, který by odhadl jeho příští kroky. Se skupinou The Bad Seeds si vydláždí silnici, po které by mohl pohodlně jet, ale on se pak raději prodírá křovím se špinavými Grinderman. Jindy naopak svým příznivcům, blahem hýkajícím nad jeho nezávislostí, vyrazí karty z ruky spoluprací s popíkovou princezničkou Kylie Minogue a duetem Where the Wild Roses Grow z ní udělá královnu.

Nick je všechno, jen ne nudný patron. Hřeší, káže, píše knížky, motá se kolem filmu. Ale především dělá hudbu, která je i přes svůj rozptyl od punku po šanson výtečná a osobitá. Nickova kapota už schytala i rozdala spoustu životních ran a šrámů, motor uvnitř však stále spolehlivě šlape a ještě dlouho šlapat bude. Počítadlo ujetých kilometrů se přece zaseklo kolem čtyřicítky, takže jinak to prostě ani být nemůže.

Podpořte Reportér sdílením článku