Císař se zlobí. To nechceme vidět.

100 let od úmrtí císaře Františka Josefa I. si připomeneme snímkem, který těžko mohl být ve své době publikován. Nezapadal totiž do obrazu dobrotivého a laskavého vladaře, jak si jej vysnili obyvatelé Království českého.

Na snímku je císař v poněkud necísařské roli: zlobí se na vojáčka. Podle uherské uniformy, do níž se jako uherský král oděl, se setkání mohlo odehrát na vojenském cvičení v Uhrách. Kdybychom znali letopočet, dokázali bychom odvodit místo, datum však také není jasné a odhad by byl obtížný. Císař, snad s výjimkou závěrečných pěti až šesti let svého života, totiž vyhlížel po čtvrtstoletí prakticky stejně. Ani jméno fotografa nám nepomůže, neboť Rudolf Bruner-Dvořák snímal císaře a následníka trůnu při mnoha manévrech.

Zvlášt početnou kolekci vytvořil během vojenského cvičení u Veszprému ve dnech 14. – 18. září 1908. Je tedy možné, že císařovo zlobení se se odehrálo právě tam. Poslední manévry, kterých se císař osobně účastnil, se konalo u Velkého Meziříčí v září 1909. A stojí za zmínku, že se tam i ve svých 79 letech (!) dokázal vyšvihnout bez cizí pomoci do sedla koně. Na tomto cvičení jezdil také v automobilu, to ale spíše kvůli reprezentaci před německým císařem, který sem přijel vlakem.

Zvětšit

Bruner-Dvořák mohl těžko předpokládat, že by tento snímek mohl někde publikovat. Obyvatelé Království českého měli císařův majestát rádi, přestože se nedal korunovat českým králem. A snímek rozlobeného panovníka by nezapadal do obrazu dobrotivého a laskavého vladaře. Expozice každopádně ukazuje na osobitost fotografa, který se nezdráhal zmáčknout spoušť v jakékoliv situaci. A jak vidno, neměl žádné mimořádné příkazy, co smí a nesmí fotografovat. Zachoval se skleněný negativ 18 x 24 cm, otištění není známo.