Tuna bílého prachu

Banány v supermarketu Lidl nikdy nebyly populárnější, než když z banánových krabic na Zbraslavi letos vypadly pytlíky zhruba se 120 kilogramy kokainu. Zásilka zřejmě na český trh zamířila omylem, přesto poptávka po kokainu v Česku roste. Dá se očekávat, že tuzemská roční spotřeba této drogy se brzy přehoupne přes jednu tunu – byť v celkovém čísle se skrývá i naředěný „bílý prach“.

Dokážete sehnat kokain? Pokud žijete v Praze, je vám zhruba mezi dvaceti a čtyřiceti roky, neměl by to být problém.

„Každý tu tutově zná někoho, kdo si dokáže přes své známé kokain obstarat, pokud chce. Vždyť se podívej na sebe, jako prvnímu jsi rovnou zavolal mně,“ říká Pavel, který si svoje příjmení z pochopitelných důvodů nechá pro sebe. Táhne mu na čtyřicet, živí se marketingem a má pravdu.

Najít pár lidí ze svého širšího okolí, kteří by mohli povyprávět o své zkušenosti s kokainem, opravdu nezabralo mnoho času. O dva dny později už se bavíme v restauraci u pražského Anděla a k obědu spořádaně popíjíme nealko. Sám Pavel ostatně říká, že už se v porovnání s mladšími léty výrazně zklidnil. A popisuje, jak se shání kokain.

„Musíš vědět, kam jít, ale není to žádné tajemství. U mne to už funguje tak, že vím, komu napsat. Známe se dlouho, napíšu – chci, potřebuju, on přijede, v autě si to předáme a hotovo. Prodej se zkulturnil, zprofesionalizoval, dřív to bylo trochu zběsilejší.“

Nástup a ředění

Z hlediska fungování ekonomiky jsou drogy zboží jako každé jiné.