Proč nás ten drzoun šmíruje?

4. června 2016

Milenci a nebeský slídil, asi rok 1879

foto Jindřich Eckert

Aranžovaný snímek z ateliéru volnomyšlenkářského fotografa Jindřicha Eckerta je variací na známý motiv slídila – voyera – čumila. Co tím chtěl slavný autor a velký vlastenec říci?

Autor snímku nepředstírá skutečnost: záměrně naznačuje, že jde o aranžmá a hru. Zdůrazňuje kulisu s oknem a balustrádu, nad níž je rozprostřena nedbale spojená látka, připomínající prostěradlo. A z nich vykukuje slídil.

Ateliér prestižního fotografa, jakým ve své době Jindřich Eckert bezesporu byl, určitě mohl bez problémů vytvořit iluzi skutečného okna. U dekorací je však záměrně naznačeno jejich amatérské provedení – jako kdybychom se dívali na scénu z laciného ochotnického představení.

Na plachtě, skrz kterou vykukuje slídil, jsou vyobrazeny hvězdičky. Dotyčný se na nás z této nebeské báně laskavě usmívá, hledí nikoliv na dvojici, ale na fotografa, který se tak vlastně stává dalším voyerem.

Milenci a nebeský slídil, asi rok 1879

foto Jindřich Eckert

Nejde-li o parodii konkrétního divadelního kusu, může jít o humorný portrét dvojice, které někdo sekunduje. V ženě s copem však není těžké poznat muže. V té době hrávali muži často ženské role, ostatně například v Divadle Járy Cimrmana se to děje dodnes.

Eckert, který byl velkým vlastencem a aktivně se stýkal s českými i německými kruhy, katolíky i protestanty, fotografy živnostníky i fotografy amatéry, mohl v české kotlině představovat ztělesnění volnomyšlenkářství.

Snímek je znám ve dvou verzích, na kabinetce ze souboru označeného jako Karnevalové typy s letopočtem 1879, a na naší stereofotografii.


Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Rozhovor s autorem seriálu si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku