Řeči

58be9f119c40de2020256ba2_108hospoda

ilustrace Tomski & Polanski

Pivo a hovory o dovolené v Řecku – tak začíná povídka psaná pro březnový Reportér.

Jako na potvoru na mě vyšlo sedadlo u okýnka. Radši bych seděl v uličce a neviděl tu propast pod náma. Při přistání koukám, že se řítíme proti zátarasům. To byla záležitost centimetrů. Stačilo brnknout o ně kolama a mohlo bejt po nás. Kaput. Šlus. Nesnáším letadla. V Preveze se navíc na letiště nalítává z moře. V sezoně ho armáda pronajímá na charterový lety, jinak mimo sezonu se na Lefkadu letadlem nedostanete. Musí se do Atén a odtamtud trajektem. Stíhačkám ta krátká dráha stačí, ale přistávejte tam s nemotorným hovadem, jako je Boeing.“

„Povídám ti, že potřebuju na středu náklaďák.“

„Co se čílíš?“

„Já se picnu, s tebou je řeč jako rozprávka.“

„Půjčím ti ho.“

Podpořte Reportér sdílením článku