A vítězem krize se stává...

7. prosince 2014

foto Shutterstock

Pokud se nestane nic překvapivého, dosáhne česká ekonomika brzy hodnot před krizí: celkově teď patří svým růstem někam do středu tabulky evropských zemí. Domácím vítězem krize jsou banky a pojišťovny, automobilky nebo zemědělci. Těmto oborům se dařilo dobře, i když to ještě neznamená, že se dařilo i každému jednotlivému zaměstnanci.

Už šest let uplynulo od chvíle, kdy se hospodářství samostatné České republiky ocitlo na historickém vrcholu. Tehdy, ve třetím čtvrtletí roku 2008, dosáhl český reálný hrubý domácí produkt, který měří výkon ekonomiky, nejvyšší hodnoty. Pak se světem začala šířit finanční krize symbolizovaná pádem banky Lehman Brothers. Do Česka přišly v průběhu několika let dvě recese. První byla relativně krátká, ale hluboká; druhá – související s dluhovou krizí zemí platících eurem – byla naopak mělká, avšak vleklá. Současné oživení už trvá rok a půl a pomohlo velkou část ztrát smazat. Po šesti letech od předkrizového vrcholu chybí k jeho překonání 0,6 procenta. Na konci letošního roku, případně na začátku roku příštího budeme velice pravděpodobně moci říci, že krize je konečně za námi. Jaká je podrobná bilance dopadu posledních šesti let na českou ekonomiku?

Mírně nadprůměrní

Nejprve srovnání jednotlivých států: v evropském kontextu si dnes Česká republika stojí mírně nadprůměrně. Evropská unie jako celek je totiž 0,8 procenta pod svým předkrizovým vrcholem, eurozóně chybí dokonce 1,5 procenta.

Spolek států platících eurem je nicméně značně různorodý. Zatímco například Německo je dnes o 3,8 procenta výše než před šesti lety, Itálie není schopna se vymanit ze setrvalého poklesu a její HDP je dnes již o 9,3 procenta nižší než na začátku roku 2008, kdy dosáhla svého maximálního předkrizového výkonu. Oproti zemi na Apeninském poloostrově jsou na tom lépe i některé státy, které se musely vypořádat s výraznými obtížemi bank a veřejných financí − Irsko, Španělsko a Portugalsko. Rozsah problémů byl takový, že na jejich záchranu musely přispět také společné evropské záchranné mechanismy, v případě Irska a Portugalska dokonce Mezinárodní měnový fond. Dnes však ekonomiky těchto zemí rostou a postupně se přibližují předkrizové úrovni. Irsko zaostává za předkrizovým výkonem o 7,0 procenta, Španělsko o 5,9 procenta, Portugalsku chybí 6,2 procenta. Jinou kapitolou je čtvrtá ze zachraňovaných zemí – Řecko. To se již sice také vymanilo z velmi dlouhého poklesu, ale k výkonu, jehož dosahovalo před krizí, mu chybí téměř 19 procent.

Relativně dobře si vede středoevropský region. Polsko, jediná evropská země, která v posledních šesti letech nesklouzla do recese, je dnes o 18 procent výše než v půli roku 2008, co se týče reálného hrubého domácího produktu. Slovensko je na evropském žebříčku třetí (za Polskem a Švédskem), předkrizový vrchol přesahuje o 6,0 procenta. Maďarsko je na tom o něco hůře než my a k dosažení předkrizové úrovně mu chybí 2,4 procenta. Slovinsko se trápí s vlastní bankovní krizí, což se podepsalo na tom, že tamní HDP za předkrizovou úrovní zaostává o 9,5 procenta.

Důležitý však není jen ukazatel hrubého domácího produktu, ale také to, jak na vývoj ekonomiky dokázaly zareagovat firmy změnou zaměstnanosti a mezd. Respektive jak se změnily jednotkové mzdové náklady jako klíčový ukazatel cenové konkurenceschopnosti ve srovnání s ostatními zeměmi.

Podpořte Reportér sdílením článku