Příběh

EET je pitomost, říká hospodský, vnuk Jaroslava Haška

27 / 11 / 2016

V Praze se sešli potomci slavných osobností. Dorazil i vnuk Jaroslava Haška, jehož rodina dnes provozuje hostinec s penzionem v Lipnici nad Sázavou. Coby hospodský si stěžuje na projekt elektronické evidence tržeb.

V Praze se sešli potomci slavných osobností. Dorazil i vnuk Jaroslava Haška, jehož rodina dnes provozuje hostinec s penzionem v Lipnici nad Sázavou. Coby hospodský si stěžuje na projekt elektronické evidence tržeb.

V levé ruce držel půllitr s pivem, v pravé fajfku, na hlavě čepici vzor dobrý voják Švejk. A kdyby i takové nápovědy bylo málo, na klopě měl přilepenou visačku podnikatel a vnuk spisovatele Jaroslava Haška – Richard Hašek. Na setkání více než stovky potomků významných českých osobností, které organizoval s přáteli knihkupec Vratislav Ebr a kde s ním Reportér mluvil, patřil mezi nepřehlédnutelné postavy.

Dnes je sedmašedesátiletý Richard Hašek už víc profesionální vnuk než podnikatel. Jezdí po světě odhalovat sochy a památníky, navštěvuje různé spolky točící se okolo odkazu svého dědy, kterého pro jeho sebevražedný životní styl neměl šanci nikdy poznat.

Hostinec s penzionem U České koruny v Lipnici nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek strávil poslední roky svého života a kde vznikly tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, provozuje jeho syn Martin, tedy spisovatelův pravnuk. „On drží pozice v Lipnici, já zjišťuju, jak je na tom konkurence v Praze,“ říká Richard Hašek a pokračuje ve stylu svého dědy, jenž inspiraci nacházel po pražských lokálech: „Já se do hospod chodit nebojím, těžší je z nich odejít,“ lokne si piva a už vážnějším hlasem dodává, že se dědovy peripetie s alkoholem obecně přehánějí. Ve stínu Švejka se totiž krčí přes tisíc povídek roztroušených po časopisech a novinách, které Hašek za svůj krátký život stihl napsat.

K hospodě v Lipnici se rodina Haškova dostala teprve před patnácti lety, kdy ji vykoupila z konkurzu po předchozích hospodských a na úvěr ji kompletně zrekonstruovala. „Bylo to v úplném rozkladu. Každý si na ni jen půjčil prachy od banky a následně zmizel,“ líčí Richard Hašek. Jeho předek spisovatel v ní našel nový domov v roce 1921 a odsud pochází údajně jeho výrok „Nic lepšího mě nemohlo potkat, konečně bydlím v hospodě!“ Jeho vnuk tvrdí, že to byla součást záchranného plánu Jaroslavových bohémských přátel: „Aby se v Praze neuchlastal k smrti, poslali ho ven.“ Jak je již přes 93 let známo, plán se moc nezdařil a Hašek po roce a půl v Lipnici zemřel. Bylo mu devětatřicet.

Asi jako všichni hospodští v Česku i Haškův vnuk pečlivě sleduje, jak to bude s elektronickou evidencí tržeb (EET), kterou jako svou vlajkovou loď v boji s daňovými úniky zavedl podnikatel a ministr financí Andrej Babiš. Jako první měla zasáhnout právě hospodské. Richard Hašek se nejdříve otázce, co si o tom myslí, jen směje. Pak spustí. „Zaměřit se na menší podniky je pitomost, zvlášť od něj, miliardáře. Dělají se v hospodách různé věci, ale nejsme a priori všichni podvodníci. My se snažíme něco obnovit, něco vytvořit a na to se musí vydělat. Musí se na to dřít a my to tak děláme patnáct let,“ vysvětluje.

 

S prázdným se nefotím!

Podle Richarda Haška je jasné, že řada podnikatelů se zavedení EET vyhne. Podle posledních návrhů zcela legálně, pokud vykáže například malé tržby. „Lipnice má šest set lidí i s kojenci. Je tam šest hospod a už teď jsou ze dvou soukromé kluby, které oficiálně nedělají nic. To je jasný trend, podobný úhybný manévr udělá spousta hospod,“ tvrdí Richard Hašek a dodává: „Doteď nám to nevadilo, protože to pro nás nebyla konkurence. Nastavili jsme podle toho ceny, jako jediní vaříme, ostatní neměli šanci. Kuchař je dnes luxus, který jen tak neseženete. Proto se tomu věnuje syn.“ Ten zkoušel studovat elektrotechniku či architekturu, ale když se rodina pustila před patnácti lety do hospodského podnikání, začal se učit vše od nuly v kuchyni.

Jako profesionální vnuk však Richard Hašek rychle nachází odpovědi na EET i ve Švejkovi. „Oni to zavedli podle chorvatského vzoru. Už v tom je pitomost. Chorvati a Němci jsou jediní, kdo chtějí Turka v Evropské unii (Německo a také Chorvatsko se v listopadu postavily proti pozastavování přístupových rozhovorů EU s Tureckem kvůli udržení dohody o zastavování uprchlíků v Turecku, pozn. red.). Host jako host, třebas Turek. Zaplať si a žvaň si, co chceš. Ale ty ostatní věci, ať sem netahají,“ rozvádí do šířky původní výrok Švejkova hostinského Palivce.

Vzhledem ke spisovatelově divokému životu a rychlému konci jej ani rodina příliš neznala. Autorská práva vypršela v roce 1973. Až po roce 1989 se rodina mohla začít domáhat vrácení rukopisů a rodinných památek, které jim byli odebrány po nástupu komunistů. Co se týče připomínek slavného spisovatele, v Praze je krátká Haškova ulice v Praze 7 a pamětní deska na jeho rodném domě ve Školské ulici na Starém městě pražském. „Přátelé ze zahraničí nám dřív tak vyčítali, že toho moc neděláme, což nás trochu vyprovokovalo,“ říká Richard Hašek, který byl odhalovat památníky v Německu, na Ukrajině či v Rusku. Spolky přátel dobrého vojáka Švejka fungují v Polsku a v Maďarsku.

Literární talent však – zatím – nikdo z rodiny nepodědil. „Je těžké něco psát, když máte takového předka, okolí vás pořád srovnává,“ říká spisovatelova vnučka Barbara Freslová a dodává: „Jako dítě mě to hodně otravovalo, děti mi říkaly Švejková, i když Švejka neznaly. Myslím, že každý máme žít za sebe.“ Barbořin bratr Richard přikyvuje a prázdný půllitr schovává před fotografem za záda. „S prázdným se nefotím,“ směje se vnuk slavného bohéma.

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat