Za rok zase Zeman?

Miloš Zeman se chystá oznámit, zda bude v lednu 2018 znovu kandidovat na prezidenta. Ve hře je více faktorů, například jeho náklonnost k Andreji Babišovi. Otevíráme analýzu, která vyšla v lednovém vydání magazínu Reportér.

Pokud věříme prezidentovu týmu, rozhodl se Miloš Zeman ve dvaasedmdesáti letech změnit svůj životní styl. Před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby se ziskem takřka 55 procent hlasů po vyčerpávající kampani, v níž bylo jeho pohonem moravské bílé víno, gothajský salám a cigarety: v zásadě na podobný pohon fungoval Zeman i při volebních kampaních, když šéfoval ČSSD. Avšak poslední rok ve funkci jako by tyto základní jistoty padaly.

Pražský hrad rozjel kampaň „zdravý Miloš Zeman“.

Hradní kancléř Vratislav Mynář informoval, že lékařské konzilium se už ani nemusí scházet, protože je to zbytečné. Prezidentovi prý klesla cukrovka a těší se vynikajícímu zraku. Mluvčí Jiří Ovčáček přidal další informace – v případě Zemana, který se rád chlubil svým nezdravým životním stylem a odporem ke sportu – až neuvěřitelné: prezident prý na zámku v Lánech pravidelně jezdil na rotopedu, zhubl deset kilogramů, na talíři už strpěl alespoň trochu zeleniny místo dříve oblíbené tlačenky nebo klobásy.

Zkrátka prezidentův tým tak usilovně vykresloval Miloše Zemana ve vynikající kondici, že tím jen budil pozornost a vyvolával logickou otázku: Proč tolik urputné snahy? Kdo se loni osobně účastnil některé ze zastávek na jeho tour po regionech, viděl dvaasedmdesátiletého unaveného muže, jenž těžko ušel pár desítek metrů bez pomoci ochranky, nevydržel dlouho stát a jeho tým se při plánování cest raději vyhýbal místům, kde čekají takové nástrahy jako například schody. Třeba loni v září při návštěvě jednání tripartity se bez pomoci dalších lidí nedokázal postavit ze židle, následně při tiskové konferenci musel sedět vedle stojícího premiéra Sobotky. Mohla za to zjevně nevyléčitelná neuropatie, onemocnění nervů v chodidlech: mimochodem jediná věc, kterou prezidentovi muži připouštěli. Jde o nemoc nervových zakončení projevující se bolestivostí při pohybu, v Zemanově případě v nohou od kotníků dolů.

Věrohodnost informací šířených hradními úředníky o lepšícím se Zemanově stavu přitom nelze ověřit u odborných autorit. Lékaři, kteří s Hradem spolupracovali, informovat nemohli, mluvčí Ovčáček se snažil mít tyto informace pod kontrolou. Připomeňme, že ne tak dávno doktoři mluvit mohli – a nepřicházely od nich pouze příznivé zprávy. Například profesor Pavel Kolář řekl předloni časopisu Týden, že se Zeman málo věnuje prevenci, občas si „skleničku dá a má to rád“, i když nedostatky v léčbě nahrazuje optimismem a dobrou náladou. V srpnu 2013 zase docent Martin Holcát, šéf konzilia a tehdy i ministr zdravotnictví, řekl, že prezidentem uváděná denní spotřeba alkoholu, šest sklenic vína a tři panáky slivovice, sice není extrémní přísun alkoholu, ale on sám by je denně nevypil. A sliboval, že prezident kvůli cukrovce pití výrazně zredukuje, mluvili prý o „deci vína denně“.

Prezidentská kondice

Podpořte Reportér sdílením článku