Alex je ta hlava

Třicátník s vojenským sestřihem a tetováním na paži svírá v dlani pistoli a míří do obličeje ženy s rezavými vlasy.

„Seš nějaká chytrá!“ říká a koukne jí přes rameno na skupinku lidí na podlaze u zdi. Všichni mají sklopené hlavy, aby se s ním náhodou nepotkali očima.

„Pusťte ty děti,“ naléhá zrzka, „nepotřebujete je. Naopak.“

Muž pohledem znovu sjede k lidem za jejími zády. Devět žen, osm chlapů, tři malé děti plus jedna holka kolem patnácti. A navíc tahle zrzavá, která se mu snaží říkat, co by měl nebo neměl dělat.

„Co seš zač?“ ptá se. Když přišel, čekala ve frontě u přepážky. Má na sobě džíny, hnědé střevíce a bílou halenku, skrz kterou je vidět podprsenka. Vypadá na osmadvacet a sekne jí to. Hezký obličej, štíhlá, ale přitom zaoblená na těch správných místech.