Report

Pan Šíbr. Tentokrát na univerzitě

10 / 10 / 2016

Jednou z nejvýznamnější českých univerzit otřásá krize. Její hlavní postavou je muž pravomocně odsouzený za daňový podvod, bývalý úředník zodpovědný za dotace Miroslav Elfmark. Jeho působení na škole a vztahy s rektorem vyvolávají odpor akademických hodnostářů. V příběhu dotačního šíbra se objevuje i Elfmarkova manželka pracující na škole, vyhazovy nepohodlným zaměstnancům – a samozřejmě peníze.

Jednou z nejvýznamnější českých univerzit otřásá krize. Její hlavní postavou je muž pravomocně odsouzený za daňový podvod, bývalý úředník zodpovědný za dotace Miroslav Elfmark. Jeho působení na škole a vztahy s rektorem vyvolávají odpor akademických hodnostářů. V příběhu dotačního šíbra se objevuje i Elfmarkova manželka pracující na škole, vyhazovy nepohodlným zaměstnancům – a samozřejmě peníze.

Ve velké zasedačce možná ten den padl rekord v hustotě zalidnění. I ten, kdo přišel včas, těžko sháněl volné místo, kam si postavit židli. Na veřejném jednání akademického senátu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze bylo v září úplně plno.

Nejdříve senátoři, volení zástupci více než dvaceti tisíc akademiků a studentů, probírali různé body. Ale hlavní důvod, proč bylo vyprodáno, přišel na řadu až později, když se řešily dramatické personální změny ve vedení univerzity. Po třech hodinách jednání naplno vyhřezla krize, kterou pod vedením současného rektora prochází jedna z nejvýznamnějších univerzit v Česku. Univerzita s pětimiliardovým rozpočtem bude mít od nástupu rektora Petra Konvalinky již pátého ministra financí (kvestora) a pátého šéfa kolejí a menz, což je fakticky správce obrovského nemovitého majetku na vesměs nejlepších místech v Praze.

V centru této krize je vztah mezi rektorem univerzity Petrem Konvalinkou a Miroslavem Elfmarkem, jedním z nejznámějších dotačních šíbrů, kterého si rektor vybral za svého poradce. Rektor i jeho poradce od počátku tento vztah zlehčovali. Po dvou letech se na světlo dostávají první veřejná svědectví a záznamy o tom, jak se Miroslav Elfmark ve škole stal vlivnou figurou, jak těsný byl jeho kontakt s rektorem a jak ze zákulisí ovlivňoval výběr lidí na klíčových pozicích, aby získal přístup k informacím, k financím a projektům univerzity.

„Když jsme se tady před rokem a půl bavili o inženýru Elfmarkovi, pan rektor říkal, že je to člověk, na kterého je třeba se dívat jako na nevinného. Ačkoliv byl již odsouzen, podal odvolání (o několik dní později odvolací soud rozsudek potvrdil – pozn. red.). A třebaže má zvláštní minulost, pan rektor nám ručí za to, že všechno proběhne v pořádku, nenastanou žádné problémy,“ začal Petr Olšák, učitel matematiky a předseda legislativní komise v akademickém senátu. Jak se ukázalo na veřejném jednání senátu, patří mezi několik akademických hodnostářů ČVUT, kteří viděli nebo slyšeli audio záznamy, na kterých Miroslav Elfmark do detailu líčí, jak chce mít školu s rektorem „pod kontrolou“, koho „okleští“, kdo „kasíruje“ a koho ještě potřebuje v rámci školy „upíchnout“.

„Zatím nikdo neprokázal, že záznamy, které protiprávně zveřejnil pan doktor Olšák, jsou odposlechy reálné, že v nich vystupuje inženýr Elfmark. Dokud se toto neprokáže, nikdo nemá právo toto o inženýrovi Elfmarkovi říkat,“ reagoval rektor Petr Konvalinka. „Odpovědně mohu prohlásit, že nikdy nezasahoval do řízení ČVUT. Nikdy,“ uvedl rektor s tím, že Elfmark skončil na místě jeho „poradce“ letos k 28. únoru. Podle veřejně přístupného seznamu zaměstnanců ČVUT se jeho pozice „poradce rektora pracující na jiný pracovní poměr“ změnila k tomuto datu na „odborný konzultant pracující na jiný pracovní poměr“. Zařazený byl dál pod rektorát školy.

57ff44db9c40d5de5640c9fe MEDIA_ITEM image
Darja Elfmarková, nyní vedoucí odboru pro řízení projektů ČVUT, rektor ČVUT Petr Konvalinka stojí vpravo. Fotografie z návštěvy univerzitního technologického parku v Chicagu, kterou zveřejnil na Twitteru 30. září 2014 bývalý šéf parku David Baker (uprostřed).

„Já mohu potvrdit, že ty citace, co senátor Petr Olšák napsal, tak skutečně v těch odposleších byly. Jen uvedl, co tam bylo. To je všechno,“ potvrdil přímo na jednání senátor Jan Janoušek z fakulty informačních technologií.

Rektor Konvalinka na žádost magazínu Reportér o rozhovor nezareagoval a poskytnutou možnost k vyjádření nevyužil. Za ČVUT odpověděla mluvčí Andrea Vondráková: „ČVUT v Praze nedisponuje žádnými informacemi o obsahu jakýchkoliv záznamů rozhovorů inženýra Elfmarka.“

Miroslav Elfmark dění okolo své osoby na univerzitě považuje „za špinavost a mstu“. K výrokům nebo záznamům uvádí, že se vyjadřovat nechce a nemůže, protože „neví, jak byly vyrobeny, ani s kým jsou.“ „Navíc se uvedené věci nestaly a ani nepotvrdily,“ uvedl v reakci e-mailem.

Možná by to vše skončilo jen sporem tvrzení proti tvrzení, avšak toto není ten případ. Magazín Reportér mluvil s některými přímými aktéry rozhovorů, kteří potvrdili jejich pravost a popsali styl, jakým Elfmark na vysokém učení technickém působil. Získaná svědectví ukazují, že je boj v zákulisí ČVUT o peníze a vliv ještě tvrdší, než se mohlo zdát po vyhroceném jednání akademického senátu. 

 

Nový rektor a starý šíbr

Od samého počátku to bylo zvláštní a těžko pochopitelné spojenectví.

Petra Konvalinku vynesl do čela Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) v roce 2014 jeho kredit a velká popularita, kterou získal jako bojovník za akademické svobody v divokých dobách, kdy na ministerstvu školství vládly Věci veřejné. Je profesorem stavební fakulty, věnuje se výzkumu stavebních materiálů a posledních deset let je i vysokým funkcionářem v orgánech ČVUT.

Naopak Miroslav Elfmark je pragmatický pan Šíbr. Zaslouží si velké „eš“ díky svým mimořádným schopnostem šíbovat, tedy posouvat lidi a veřejné peníze správným směrem tak, aby to pro něj bylo výhodné. 

Býval úředníkem, který spravoval dotace v objemu desítek miliard korun proudící z evropských a národních fondů přes ministerstvo průmyslu. Tato kariéra však náhle skončila v roce 2010 – den po trestním oznámení kvůli podezření z korupce při přidělování dotace. Z veřejných funkcí se stáhl a měl pro to dobrý důvod: finanční úřad totiž začal s rozkrýváním desítek milionů, které posílal přes šeky do Karibiku.

Když si jej čerstvý rektor ČVUT Petr Konvalinka vzal jako svého poradce, vzbudilo to zájem. A to dokonce dvojnásobný. Na rektorátu již pracovala Elfmarkova manželka Darja, která předtím měla na starosti dotace v agentuře CzechInvest (ještě jako Lipková). „Inženýr Elfmark je můj konzultant, magistra Elfmarková pracuje na poloviční úvazek na odboru rozvoje,“ řekl rektor Konvalinka Lidovým novinám v prosinci 2014. „Samozřejmě jsem se trochu informoval o kauzách, které byly řešeny s panem Elfmarkem, ale nic z toho, co mu bylo přisuzováno, se neprokázalo. Nemám tedy důvod s ním nijak nekomunikovat. Není mým blízkým spolupracovníkem, konzultuji s ním věci týkající se běžné agendy,“ dodal s tím, že si ho k tělu příliš nepřipustí a jeho poradenství skončí „asi v březnu 2015“.

„(Radím) v tom, co mi zadá, v ničem jiném. Fondy vůbec ne. Jen to, co je potřeba,“ komentoval tehdy pro LN svou práci Miroslav Elfmark s tím, že má jen pětinový úvazek a není to žádné „terno“.

Přišel březen 2015, Miroslav Elfmark byl odsouzen v první instanci za daňový únik přes dvacet milionů korun, avšak jako pravá ruka rektora pokračoval nerušeně dál.

Darja Elfmarková se v hierarchii posunula na šéfku nového odboru pro řízení projektů a transfer technologií, nově podřízeného přímo rektorovi Konvalinkovi. V penězích jde řádově o stovky milionů z různých fondů, dotací, výzkumných a smluvních projektů s celoškolským přesahem. Kdo chce dělat větší projekt s ČVUT, půjde často přes její odbor. 

Původně měla mít pravomoci ještě větší. „Rektor z ní příkazem udělal faktickou královnu celé univerzity. Vydrželo to jen pár dní a svůj příkaz zrušil,“ říká jeden z členů vedení ČVUT. Proti příkazu rektora, který dával šéfce odboru Elfmarkové možnost univerzitu částečně reorganizovat, měnit a rušit pracovní smlouvy, se vzbouřili především děkani osmi fakult, základních stavebních prvků univerzity.

„Špatná atmosféra“ ve škole, jak tomu diplomaticky říkají někteří akademičtí hodnostáři, se loni začala šířit. „O žádném nebezpečí nevím a žádné si nepřipouštím. Já jsem čestný muž, který byl zvolen rektorem a rozhoduje o tom, kam se které peníze budou dávat. A nedopustím, aby se tu vypouštěly takové informace, které nejsou podloženy,“ reagoval rektor Konvalinka na dotaz z akademického senátu týkající se manželů Elfmarkových loni v dubnu.

{image3}

Rektor Konvalinka již loni vyměnil řadu lidí na důležitých postech včetně první změny dvou klíčových postav z pohledu hospodaření univerzity – kvestora a ředitele správy účelových zařízení. Prvního je možné přirovnat k ministru financí s více než čtyřmiliardovým rozpočtem na provoz univerzity. Druhý má na starosti především ubytování a jídlo; koleje, menzy a další budovy po Praze, jako je například hotel v centru nebo Betlémská kaple (o niž se ČVUT stará od roku 1987). Suma sumárum jde u správy účelových zařízení (SÚZ) o čtyři sta milionů ročně.

Na změnách na klíčových postech s příchodem nového šéfa by nebylo nic neobvyklého. Kdyby si někteří členové akademického senátu ČVUT nevšimli několika statistických anomálií: nově příchozí byli často bývalí správci městského majetku v Praze a jejich nemovitostní obchody šetřila v minulosti policie. „Zmíněné informace mě vedou k pochybnostem, zda je to jen náhoda, nebo se na ČVUT začíná dít něco velmi nestandardního,“ uvedl loni v říjnu jeden z členů akademického senátu za studenty Stanislav Jeřábek.

 

V síti

Diskuse tehdy skončila s tím, že o nových správcích financí a majetku – místech kvestora a šéfa kolejí – rozhodnou výběrová řízení. Z nich vyšli vítězně dva mladí ekonomové, kteří síť budovanou Miroslavem Elfmarkem rychle prohlédli. Jako lidé pracující celou kariéru s čísly a dokumenty jsou navíc zvyklí vést si pečlivé záznamy.

Tomáš Pelikán dělal finance a analýzy ve strukturách televize Nova a jejího amerického majitele, poslední tři roky dokončoval projekt energetického centra UCEEB u Kladna spadajícího pod ČVUT. „Končila nám dotace a bylo jasné, že strategicky důležité pro nás začnou být projekty. Tak jsem poznal Darju Elfmarkovou, která byla nováček v odboru, který na rektorátu vznikl pro řízení projektů,“ říká. Přes ni se seznámil s jejím manželem. Od něj a následně i rektora dostal k úvaze, zda by se přihlásil do případného výběrového řízení na kvestora. „Tam jsem byl poprvé v šoku, protože jsem se do výběrka přihlásil úplně sám. Komise mě mohla nedoporučit, ale jen jeden byl proti, sedm bylo pro. Nastoupil jsem letos k 1. lednu,“ vypráví.

Markéta Kabourková měla na starosti strategii a projekty na technice v Brně. Byla v příležitostném kontaktu s ČVUT, spolupracovala především s kancléřem školy. Loni na podzim poznala jako poradce rektora ČVUT i Miroslava Elfmarka. „Kontaktoval mě, že pracuje na nějakém projektu na sváry na Dukovany nebo Temelín, a zda bych mu v Brně nepomohla s nějakým stanoviskem ze strojní fakulty, protože hodně spěchá,“ vzpomíná s tím, že se od něj dozvěděla o výběrovém řízení na šéfa kolejí a menz. Do něj se po určitém váhání přihlásila a z desítky přihlášených jasně vyhrála. Po Vánocích, sedmadvacátého prosince, se přijela představit rektorovi Konvalinkovi. „Na setkání v jeho kanceláři mi řekl, že budeme partneři, vidí ve mně změnu, a hlavně ať nepokračuju v zavedeném režimu na správě účelových zařízení – ať tam nekradu,“ říká. Ještě ten samý den ji zavolal Elfmark, že by se s ní potřeboval večer sejít v jednom podniku kousek od Staroměstského náměstí. „Vzala jsem s sebou manžela a posadila ho k vedlejšímu stolu, protože mi to přišlo zvláštní a bála jsem se jít tam sama. K mému překvapení přišel pan Elfmark s panem rektorem,“ vypráví. Podle ní bylo hlavním poselstvím schůzky, že budou všichni spolupracovat jako jeden tým. „Začali mě manipulovat do toho, že výběrové řízení bylo celé připravené. Až tehdy jsem se začala vůbec zajímat, kdo je Miroslav Elfmark,“ dodává. Čtvrtého ledna byl její první ostrý den jako nové šéfky správy účelových zařízení.

S rektorem se oba noví ekonomové dohodli, že se budou scházet každý čtvrtek ve čtyři na rektorátu. Kvestor Pelikán, šéfka SÚZ Kabourková, a pokud bude moci, přijde osobně i rektor Konvalinka. Smlouvy okolo kolejí, menz, ale i dalšího majetku se totiž začaly ukazovat jako velká černá díra. Podle Tomáše Pelikána postupně zjistili, že zhruba deset až patnáct procent z obratu je „odkloněných“. Při čtyřsetmilionovém obratu jde až o šedesát milionů ročně. Podle Markéty Kabourkové nebyla na některé služby vypsaná výběrová řízení i déle než dvacet let, smlouvy mají i přes deset dodatků neodpovídajících původnímu textu nebo že „vícepráce“ navyšují zakázky i na dvojnásobek bez toho, že by je vůbec někdo objednal nebo kontroloval.

Zlom přišel ve čtvrtek 10. března, kdy byla pravidelná schůzka u rektora. Na ni se dostavil i Miroslav Elfmark. A tam začal rychlý konec kvestora i šéfky kolejí. „Rektor nám oznámil, že když nebude moci, bude nám dávat instrukce Mirek Elfmark místo něj. Já jsem na to řekl, že bych tak ohrozil rektora, a vystoupil jsem proti Elfmarkovi, že ho poslouchat nebudu,“ říká Tomáš Pelikán, nyní již bývalý kvestor.

 „ČVUT nedisponuje žádnými informacemi o jakýchkoliv vámi avizovaných jednáních kvestora, ředitelky SÚZ, rektora a inženýra Elfmarka,“ uvedla mlučí univerzity Andrea Vondráková.

Markéta Kabourková, nyní již také bývalá šéfka kolejí a menz, schůzku a obsah potvrzuje. „Do mých kompetencí tehdy pan Elfmark nezasahoval, já jsem k tomu neměla co říct. Spíš jsem mlčela,“ říká. To se změnilo o pět dní později. „Pan Elfmark mi zavolal, že se sejdeme v nákupním centru v Praze na Andělu. A tam to na mě celé vybalil,“ říká.

Hlasem, který trochu připomíná herce Marka Vašuta, jí udělil přednášku skutečný pan Šíbr. Miroslav Elfmark vysvětlil, že Tomáš Pelikán jako kvestor po svém „tristním“ vystoupení skončil, „okleští“ ho o pravomoci a nějaká záminka pro odvolání se najde.

„Proti nám stojej furt tady tihle, který na rozdíl od nás ty peníze na všechno maj. Mají informace, mají za sebou šiky lidí, kteří jim to dělaj, mají zaběhnutý operace, mají vybraný svý parťáky a svoje dodavatele. My jsme celej víkend s rektorem seděli. Já jsem si četl Vinnetoua a kouřil doutníky a říkal, jak je to v prdeli. Tak jsme zase v bodě nula, tak jak jsme byli před dvěma rokama (rektor Konvalinka nastoupil, pozn.red.).  A rektor mi na to říká: Hmm, ale to jsi zavinil ty. Já Tomáše do tý doby neznal,“ lamentoval Elfmark nad neposlušností kvestora Pelikána na záznamech, o nichž už byla řeč. 

Pak začal vysvětlovat, kdo jsou a nejsou „naši lidi“ a následně ředitelce sdělil, že ho má informovat o všech významnějších plánech SÚZ. Následně na ředitelku Kabourkovou tlačil, ať nabere lidi, kteří by vyhovovali jeho plánům. A tvrdil, že od začátku byla domluva, že na něj rektor koleje a menzy „přehodí“. „Já tam mám tu doktorku, kterou bych chtěl, abyste si ji vzala taky. Už jenom kvůli tomu, že s ní mám nějaký kšefty. Ale ona bude dělat. Máme člověka na výběrový řízení. Pojďme to udělat, ať tam máme lidi, který vám budou pomáhat. To nejsou lidi, který by vám nepomohli. Nám jako makaj. My taky děláme s právníkama z venku. Kdo myslíte, že nám nastavuje inkubátor, kdo myslíte, že nám kontroluje smlouvy na transfer technologií?“ rozjel se Elfmark.

A ředitelku ujistil, že má detailní informace o vztazích ve škole a tocích v účetnictví. „Oni se báli, že to chceme ovládnout, že já jsem démon. Zjistili, že ne, já jsem taky s nima,“ říká. „Dříve se nemuseli vůbec s nikým bavit, a je to sere. Co je nějakýmu Elfmarkovi do toho. Ale postupem vidí, že o nic nepřicházejí. Já jim nechci nic brát. Mě zajímají jenom nějaký věci, který … já nechci nakupovat počítače, ani dělat ty velký stavby… Nezajímá mě to. Protože já vím, že tam mají svoje domluvy, já mezi tu partu nepatřím, nebudu to nabourávat. Ale někde něco jinýho, proč ne?“ vysvětloval Elfmark. V této souvislosti je zajímavé zjištění magazínu Reportér, že v době po nástupu rektora Konvalinky tehdejší kvestor objednal personální prověrku zhruba desítky vybraných z čela univerzity. Mezi nimi byla i část děkanů a ředitelů, jejich finanční vazby se školou, včetně rodinných příslušníků.  

„Já jsem věděla, že buď podlehnu a budu dělat všechno, co po mně pan Elfmark chce, nebo mě čeká stejný osud jako kvestora Pelikána,“ říká Markéta Kabourková. Týden poté měla pracovní schůzku s rektorem, kde mu řekla o setkání s Elfmarkem. Nabídla mu i ukončení pracovního poměru ve zkušební době, což rektor odmítl. „Bylo to poprvé, kdy na mě zvýšil hlas. Pochopila jsem, že co nebudu mít na papíře, to použijí proti mně,“ říká.

Jako první skončil kvestor Pelikán. Odvolán byl v půlce července. „Stalo se tak po vážné diskusi, kdy několik členů vedení označilo jednání kvestora za neslučitelné s akademickými principy, za neetické a neprofesionální,“ uvedl v mailu pro vedení rektor Petr Konvalinka. Tím selháním mělo být to, že jako jeden z osmi členů komise ovlivnil výběr nové šéfky SÚZ. Důležitý detail: na poradu vedení ČVUT byl k této diskusi přivolán Miroslav Elfmark.

„Jde o účelovou dehonestaci. Pan rektor uvedl již řadu nepravdivých informací o mně i paní ředitelce Kabourkové. Budu se vůči tomu bránit,“ říká Tomáš Pelikán. Po jeho odvolání byl například zrušen již připravený externí audit za rok 2015 i rok 2014, byl prodloužen pronájem Betlémského paláce a pokračují přípravy prodeje pozemků – proti tomu všemu se kvestor stavěl.

Podle rektora audit za rok 2015 proběhne, ale jindy, a tedy zřejmě i jinou společností. 

Šéfka SÚZ byla propuštěna ze zaměstnání s okamžitou platností v půlce září. Rektor Konvalinka uvedl několik důvodů, jako například odpírání poslušnosti a nekomunikace. „Jako nejdůležitější pochybení paní Kabourkové bych uvedl to, že v době, kdy byla v pracovní neschopnosti, vypsala 19. července veřejnou zakázku na objem finančních prostředků 51,4 milionu na úklidové služby v areálu kampusu Dejvice, včetně budovy ČVUT-CIIRC. Neměla k tomu žádné oprávnění,“ uvedl před senátory. Markéta Kabourková to odmítá a „nejdůležitější pochybení“ vyvrací jediným kliknutím. Na profilu zadavatele ČVUT tato zakázka skutečně visí, avšak zadávací dokumentace z 19. července je podepsána „v z. Kocour“. V té době byla již tři týdny na nemocenské a zakázku zadal její zástupce. „Rektor byl o zakázce spraven, kvestor ji odsouhlasil. I ty další důvody jsou nesmysly,“ dodává.

 

Do podzemí

Miroslav Elfmark se před svým příchodem na ČVUT rád věnoval dotacím na turistický ruch, IT a později družicím a kosmonautice. Souviselo to s tím, že v Česku začala působit agentura pro evropský satelitní systém Galileo a do tohoto oboru začaly téct velké peníze. Na jednání senátu ČVUT vyšlo překvapivě najevo, že z kosmu nyní míří pod zem – hledat budoucí hlubinné úložiště pro palivo z jaderných elektráren. To má na starosti státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na takzvaném jaderném účtu na budoucí výdaje je již přes 24 miliard.

V jednom z projektů, na kterých ČVUT se SÚRAO spolupracuje, se za 79 milionů korun zkoumá, kde a za jakých podmínek by mohlo vyhořelé palivo v hloubce odpočívat. Podle smlouvy vzešlé z veřejné soutěže se jej účastní 59 lidí z ČVUT a dvou soukromých společností. Na pozici zástupce vedoucího projektu a PR je za ČVUT uvedená Darja Elfmarková. „Je na něm i pan inženýr Elfmark, protože on skutečně ze SÚRAO větší část vymámil, a nevidím důvod, proč by tam on nebyl. Jsou tam tři fakulty a dvě externí firmy,“ uvedl při jednání senátu Zdeněk Bittnar, bývalý děkan stavební fakulty a vedoucí projektu. 

Správa jaderných úložišť platila podle svých webových stránek dvě smlouvy, v kterých vystupuje jako vybraný odborný konzultant za ČVUT Miroslav Elfmark. Předmětem je „vyhledávání vhodných operačních programů“ a „asistence při přípravě a vedení projektů“ – u první smlouvy v tuzemsku, u druhé v zahraničí. Tedy opět fondy.

Na záznamu, na kterém Miroslav Elfmark vysvětluje, koho by měla šéfka kolejí a menz zaměstnat, hovoří o řediteli SÚRAO a jeho bývalé manželce. „Tu bych někam potřeboval upíchnout akorát, protože to je manželka mýho vlastně druhýho šéfa, bejvalá. No, ona mu dělá problémy, no taky v tom plavu,“ uvedl.

Ředitel SÚRAO Jiří Slovák uvedl, že je rozvedený a aktivity jeho bývalé ženy jsou pouze její věcí. „Nerozumím přitom ani smyslu těchto pomluv, ani důvodům, pro které je někdo vykonstruoval,“ uvedl. „Můj vztah k panu Elfmarkovi je pouze nepřímý a pracovní,“ uvedl s tím, že Elfmark nikdy nebyl pracovníkem SÚRAO. „Tuto osobu si zvolila jako svého zástupce ČVUT, SÚRAO na tento výběr neměla vliv.“ Letos se stal Jiří Slovák členem správní rady ČVUT. Jmenován byl ministryní školství, kdo jej navrhl, neuvedl. Obvykle je to rektor školy. Jde o funkci neplacenou, správní rada funguje jako dozorčí rada – jedná například o rozpočtu nebo prodeji významnějšího majetku školy.

Proč ji poradce Elfmark v rozhovoru jmenoval, netuší ani Eva Slováková. „Pana Elfmarka jsem znala, když jsem pracovala na MPO. On měl na starosti strukturální fondy, já jsem byla garantem za energetiku. Teď ve spojení nejsme,“ vysvětluje. Říká, že se loni ucházela ve výběrovém řízení o místo šéfky SÚZ, ale s bývalým kolegou to nesouvisí. „Šla jsem přímo, kontakty takto stranou nevyužívám,“ uvedla.

 

Game over?

Zatímco o něm v napěchované zasedačce v Praze-Dejvicích debatovali akademici a jeho žena Darja to bez viditelných emocí poslouchala, na Vrchním soudu v Praze vrcholilo ve stejnou dobu odvolací řízení s Miroslavem Elfmarkem a dalšími obžalovanými ve věci mnohamilionového daňového podvodu.

Podle soudu zkrátil daň z příjmů o více než dvacet milionů, a to přes faktury za fiktivní reklamu. Přes brněnského automobilového závodníka si u společnosti Prototype Team Ltd. z Britských panenských ostrovů objednal v letech 2005 až 2009 reklamu na autech a zaplatil za ni podle faktur devadesát milionů. Berním úředníkům tvrdili poté zhruba toto: auto s logem Elfmarkovy společnosti ITS 42 s.r.o., která se živila zprostředkováním dotací, kroužilo například po autodromu v Mostě a pro firmu to prý byla prokazatelně účinná reklama. Jenže Elfmark nebyl schopen doložit téměř nic. Tedy kromě faktur na reklamu a šeků pro Prototype Team Ltd. do Karibiku. Daně musel doplatit a byl i odsouzen.

Společnost ITS 42, která radila s dotacemi, byla napsaná na Elfmarkova otce: syn Elfmark byl totiž v té době vysokým úředníkem přes fondy a dotace na ministerstvu průmyslu. Soudy to označily jako další trik, firmu podle nich jasně ovládal úředník, který tak byl ve střetu zájmů.

Dva dny po zasedání akademického senátu potvrdil vrchní soud Miroslavu Elfmarkovi tříletou podmínku (se zkušební dobou pět let) a milionový peněžitý trest. Magazínu Reportér to potvrdil mluvčí Vrchního soudu v Praze Jiří Fořt.

„ČVUT v Praze ukončí dohodu o pracovní činnosti s inženýrem Elfmarkem, nebude mít nadále žádný pracovněprávní vztah s ČVUT,“ reagovala mluvčí ČVUT Andrea Vondráková na dotaz Reportéra, zda se po rozsudku něco změní na vztahu univerzity a konzultanta.

Lidé, kteří před dvaceti lety jeho dráhu šíbra nechtěně nastartovali, berou jeho odsouzení s jistým nadhledem. „On neskončí. Jak znám Elfmarka, ani podmínka ho nezastaví,“ říká Andrej Anastasov, podnikatel v erotice, v 90. letech známá tvář herního průmyslu a šéfredaktor tehdy úspěšného časopisu Score. 

Okamžiku, kdy ho Elfmark oslovil v prodejně s počítačovými hrami a on ho přivedl do redakce, říká soudný den. Dva dny poté začal Elfmark psát recenze, za pár týdnů na něj narazil u majitele v kanceláři a za rok byl ředitelem vydavatelství. 

„Majitel Olda Hejtmánek odjel na dva roky do Ameriky a Elfmark mu zlikvidoval celé vydavatelství, distribuci… Přišel, viděl, vytuneloval úplně na nulu. To byla jeho první akce. Vemte si, jakej je to tvrďák, kam vysoko až vyskákal,“ vypráví Anastasov. Miroslav Elfmark na dotaz týkající se jeho zaměstnání ve vydavatelství Art Consulting nereagoval.

Obchodník s uměním Oldřich Hejtmánek na svou kdysi úspěšnou a prosperující společnost rád nevzpomíná. „Moje hloupost byla, že jsem se nedíval a myslel jsem, že je můj kamarád. A potom mně účetní do Ameriky začala volat, že se ve firmě něco divného děje, potom že mám rychle přijet a potom už bylo pozdě,“ vypráví. Z celého pádu mu prý bylo tak špatně, že nad tím mávnul rukou a začal znova. „Já jsem pomohl vytvořit, co se z Elfmarka stalo. Než jsem ho zaměstnal, byl to úplně obyčejný policajt, co seděl na služebně poblíž Václaváku.“

A dnes? 

Dnes jeho aktivity zaměstnávají policii a celé hodiny o něm debatují akademické špičky největší technické univerzity a kariéru kvůli němu riskuje samotný rektor. Docela slušný kariérní posun.

Galerie (4) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat