Komentář

Mýtné: Jak porušovat zákony? Učte se od státu.

21 / 11 / 2016

Až budou zase analytici řešit, kde se bere nedůvěra v systém, nemusí chodit daleko. Okolnosti nové smlouvy na technologie pro výběr mýta jsou donebevolající ukázkou toho, co se ve fungující zemi nesmí přihodit: stát porušuje zákon, vyhazuje astronomické částky, trest nestihne nikoho. A pokutu zaplatíme my všichni.

Až budou zase analytici řešit, kde se bere nedůvěra v systém, nemusí chodit daleko. Okolnosti nové smlouvy na technologie pro výběr mýta jsou donebevolající ukázkou toho, co se ve fungující zemi nesmí přihodit: stát porušuje zákon, vyhazuje astronomické částky, trest nestihne nikoho. A pokutu zaplatíme my všichni.

Až budou zase analytici řešit, kde se bere nedůvěra v systém, nemusí chodit daleko. Okolnosti nové smlouvy na technologie pro výběr mýta jsou donebevolající ukázkou toho, co se ve fungující zemi nesmí přihodit: stát porušuje zákon, vyhazuje astronomické částky, trest nestihne nikoho. A pokutu zaplatíme my všichni.

Stát na jednu stranu – zejména prostřednictvím ministerstva financí – šikanuje drobné podnikatele povinnostmi kontrolního hlášení či elektronické evidence tržeb (EET). Běda tomu, kdo se opozdí nebo zmýlí, sankce mohou být drakonické. Pokud ovšem porušujete zákony jako člen vlády, nestane se vůbec nic.

Není fér tvrdit, že problémy s výběrem dodavatele pro výběr mýtného, firmou Kapsch, padají jen na hlavu ministra dopravy Dana Ťoka (ANO). Podstatu problému, který vznikl dávno před jeho nástupem, mu dokonce nelze klást za vinu vůbec. Ťok však měl více než rok a půl, aby se situací pohnul. A to zjevně nezvládl.

Další průběh je známý. Vláda letos v létě rozhodla, že otevřené výběrové řízení nevypíše a dojedná prodloužení smlouvy přímo s Kapschem. Existoval přitom nejméně jeden další zájemce, který státu sliboval výhodnější podmínky. A ten postup státu napadl u antimonopolního úřadu (ÚOHS).

A zde se dostáváme k jádru problému, závažnějšímu než výběr mýta jako takový. ÚOHS označil postup ministerstva za nezákonný a potrestal jej – pokutou ve výši jeden milion korun. Vzhledem k celkové hodnotě zakázky ve výši pět miliard korun je to obdobný „trest“, jako kdybyste za zpronevěru milionu korun dostali dvě stovky pokuty. ÚOHS mohl také plnění smlouvy zakázat, ale odmítl tak učinit s odvodněním, že výběr mýta je ve veřejném zájmu a zákaz by stát a jeho občany poškodil. 

Jenže výběr mýta není jediným veřejným zájmem naší země. A není pochyb, že tato kauza poškodila stát hned v několika rovinách. Nejen, že Kapsch postrádal konkurenci, která by jej donutila poskytnout výrazně lepší podmínky: vláda mu svým veřejným rozhodnutím tuto skutečnost dopředu oznámila. Pokuta je vzhledem k výši zakázky směšná a navíc ji zaplatí daňoví poplatníci. Co je nejhorší: postup státu byl odpovědným úřadem označen za nezákonný, přesto je nová smlouva podepsána a odpovědnost nenese nikdo.

Byť mohou být pohnutky všech zúčastněných stran částečně pochopitelné, na výsledku to nic nemění. Politici vyslali svým občanům jednoznačný signál: „Můžeme při nakládání s miliardovými částkami porušovat zákon a nic se nestane – až na to, že vy za to zaplatíte.“ Potrestáni nebudou ani ti, kdo uzavřeli s Kapschem mizernou původní smlouvu, ani ten, kdo nedokázal připravit otevřené výběrové řízení. Nikdo za nic nemůže, špatná správa veřejných prostředků je zřejmě něco jako nálet kobylek.

Člověk nemusí být notorickým hospodským nespokojencem, aby jej hluboce frustrovalo, že zatímco sebemenší porušení povinností živnostníka vůči státu (ovšem při nakládání s vlastními penězi) je čím dál striktněji postihováno, stamilionové až miliardové ztráty ve veřejných prostředcích projdou bez problémů.

Ten nejhorší vzkaz ovšem zní: porušení zákona vlastně nic neznamená. Hlídací psi zaštěkají, karavana jede dál. Kapsch si bude dál užívat své zisky. Bývalí ministři dopravy se nebudou skládat na pokutu. Dan Ťok zítra ráno opět nasedne do vládní limuzíny a vyrazí do práce, jako by se nic nestalo.

Někde jinde tou dobou odloží noviny další člověk, který si právě potvrdil, že žije v prohnilém systému, kde pravidla platí jen pro někoho. „Prej demokracie!“ zanadává si, dopije kafe a tiše zadoufá, že se už brzo objeví někdo, kdo tu bažinu pořádně vyčistí.


Autor je publicista a ředitel vývojářské firmy Blue M

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat