Seriál

Strahovské sletiště

12 / 07 / 2018

Fotografie, ze které dýchá pohoda teplého letního dne, vznikla Praze na Strahově v červenci 1932. Pro Sokol byl tento rok obzvlášť významný, neboť na něj připadalo 70. výročí jeho založení a současně 100. výročí narození Miroslava Tyrše – klíčové osobnosti této tělovýchovné organizace.

Fotografie, ze které dýchá pohoda teplého letního dne, vznikla Praze na Strahově v červenci 1932. Pro Sokol byl tento rok obzvlášť významný, neboť na něj připadalo 70. výročí jeho založení a současně 100. výročí narození Miroslava Tyrše – klíčové osobnosti této tělovýchovné organizace.

Nad hlavním vchodem můžeme číst nápis Sletový stadion, na stožáru vlaje prezidentská standarta. To znamená, že v ten den byl na stadionu osobně přítomen československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk – ten na strahovský stadion dokonce přijel na koni Hektorovi, stejně jako při předchozím sletu v roce 1926. 

Komunistický režim se snažil sokolskou tradici vymazat, po roce 1948 se nepořádaly slety, ale spartakiády. Obnovený XII. všesokolský slet se konal v roce 1994 opět na velkém strahovském stadionu, a to za účasti prezidenta Václava Havla. O rok později se zde konala bohoslužba papeže Jana Pavla II., památné byly i zdejší koncerty, zejména ten první: 18. srpna 1990 na Strahově vystoupili Rolling Stones, dorazilo 110 000 lidí; zahrály si tady i kapely Pink Floyd či U2. V roce 2000 plocha posloužila ke vzniku stanového městečka pro odpůrce globalizace, kteří do Prahy přijeli protestovat u příležitosti zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Nyní má stadion pronajatý fotbalový klub AC Sparta Praha, který na jeho ploše vybudoval tréninkový areál, od roku 2003 jsou chátrající tribuny na seznamu kulturních památek.

5b47476f9c40c1cfbfe40638 MEDIA_ITEM image
Sletový stadion na Strahově za IX. všesokolského sletu roku 1932

Na budoucí využití Velkého strahovského stadionu existuje nespočet studií a školních prací. Jeho předělávku na dvě stovky bytů s parkem kopírujícím plochu cvičiště představila vloni Veronika Indrová, která se touto monumentální stavbou zabývala v rámci své diplomové práce na Fakultě architektury ČVUT.

Podoba původního stadionu z roku 1926 byla dílem architekta Aloise Dryáka. V letech 1932–1938 byla podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa vybudována západní tribuna, další předělávky se odehrály v letech 1960–1975, respektive 1980. Celková plocha stadionu je 63 tisíc metrů čtverečních, což představuje devět fotbalových hřišť, v dobách největší spartakiádní slávy se tu předváděly skladby až pro 33 tisíc cvičenců. Nejsmutnější kapitolou v dějinách stadionu byla druhá světová válka: v roce 1939 zde u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera proběhla slavnostní přehlídka německých vojsk, poté byl využíván nacisty při odsunu Židů, po válce se zde shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí… Nyní je stadion v majetku hlavního města Prahy, které připravuje zpracování územní studie pro celou oblast Strahova.

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat