Kauza

Tajné operace Andreje B.

03 / 05 / 2018

Z okolí spolupracovníků Andreje Babiše vzešel důvěrný dokument týkající se českých bezpečnostních složek: právě v nich se podle materiálu připravovalo spiknutí projevující se kauzou Čapí hnízdo či twitterovým účtem Skupina Šuman. Pro potření těchto konspiračních center je prý nutné dostat pod kontrolu generální inspekci bezpečnostních sborů a rozvědku. Což se také děje.

Z okolí spolupracovníků Andreje Babiše vzešel důvěrný dokument týkající se českých bezpečnostních složek: právě v nich se podle materiálu připravovalo spiknutí projevující se kauzou Čapí hnízdo či twitterovým účtem Skupina Šuman. Pro potření těchto konspiračních center je prý nutné dostat pod kontrolu generální inspekci bezpečnostních sborů a rozvědku. Což se také děje.

Vlastně to už Andrej Babiš říkal veřejně. Kauzy, které se ho nepříjemně týkají, označoval za „účelovku“, „spiknutí“, „prasárny“, „svinstvo“ či práci „mafie“ a „kmotrů“ – jenže nebylo zcela jasné, jak moc on sám teoriím o konspiracích věří. 

Z informací magazínu Reportér ovšem vyplývá, že premiér Andrej Babiš je skutečně přesvědčen, že proti němu konspirují mocné síly. V tomto přesvědčení ho podporuje jeho okolí, které tvrdí, že se na kauze pro něj nepříjemných tajných nahrávek, zveřejněných v roce 2017 na twitterovém účtu Skupina Šuman, podílela přímo či nepřímo rozvědka ÚZSI. Čili Úřad pro zahraniční styky a informace, jak zní oficiální název této tajné služby. 

S takovým závěrem přišli podle zdrojů magazínu Reportér „bezpečnostní poradci“ Andreje Babiše. A pracují i s verzí, že za aktivitami proti šéfovi ANO v uplynulých třech letech stál sociální demokrat Milan Chovanec, když vedl ministerstvo vnitra, pod něž rozvědka ÚZSI spadá.

Podobné temné síly podle Babišových spolupracovníků ovlivňovaly také kauzu farmy Čapí hnízdo, v níž Babišovi hrozí až desetiletý trest za dotační podvod.

O verzi velikého tajného spiknutí přitom existují vážné a důvodné pochybnosti. 

V případě nahrávek zveřejněných twitterovým účtem Šuman, na nichž Babiš hovoří s dnes již bývalým novinářem deníku MF DNES, nemuselo jít o žádného speciálního zadavatele. V případě vyšetřování dotačního podvodu Čapí hnízdo, který už několik let široce popisují novináři, nemusí jít dokonce ani o žádný politický motiv. 

Naopak se logicky nabízí přízemnější vysvětlení, že u kauzy Šuman jde o aktivitu Babišových odpůrců, kteří se dostali k už existujícím nahrávkám, a že kauza Čapí hnízdo je důsledkem Babišových neuvážených rozhodnutí.

Pro Babiše ovšem může být verze o spiknutí nejen psychologicky pohodlná, ale také politicky výhodná. Pomáhá stylizovat se do role poškozeného („jsem obětí svých nepřátel“). A nahrává také obhajobě jeho trestní kauzy Čapí hnízdo („je to součást spiknutí“).

 

Zneškodnit Chovance

Nedávno se mezi Babišovými lidmi objevil materiál rozebírající ony spiklenecké teorie, který je současně plánem, jak pro ně získat důkazy – a jak zároveň obměnit bezpečnostní složky státu. Nejdůležitější změny se měly týkat rozvědky ÚZSI a u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která šetří zločiny policistů.

Dokument, vypracovaný Babišovými spolupracovníky, měl magazín Reportér možnost vidět. Popisuje postupy, jak by se dal politicky zneškodnit Milan Chovanec, jsou v něm i zmínky o potřebě podmanit si personálně generální inspekci.

Premiér v demisi Andrej Babiš obdržel v první půli dubna pět otázek magazínu Reportér k tématům týkajícím se ÚZSI, GIBS a ke kauze Šuman, ale odmítl odpovědět. „Pan premiér se k vašim dotazům nebude jakkoli vyjadřovat,“ uvedla mluvčí vlády Barbora Peterová.

Materiál, jenž vzešel z Babišova okolí, pochází z prvního čtvrtletí tohoto roku. A některé kroky v něm uváděné se mezitím skutečně odehrály.

Začněme nejprve tím, co se už stalo a co je veřejně známé. Babiš se krátce poté, co byl jmenován premiérem, snažil o dvě důležité personální změny. 1. O výměnu na postu náměstka rozvědky ÚZSI. 2. Přestože vládl jako premiér bez důvěry a v demisi, začal usilovat i o odvolání šéfa GIBS Michala Murína.

Na post náměstka rozvědky se mu nakonec podařilo prosadit svého muže: Radka Musílka, který je dlouholetým příslušníkem bezpečnostních složek státu. Musílek pracoval u policie, pak v tajné službě BIS a později nastoupil do rozvědky ÚZSI. Babiš a Musílek se podle informací magazínu Reportér i serveru Neovlivní dobře znají.

Musílek letos zahájil rozsáhlé šetření, které se zaměřuje na aktivity jeho předchůdce na pozici náměstka ÚZSI Zdeňka Blahuta. Ten přišel do funkce v roce 2014 s vládou premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD – byl též v těsném vztahu s ministrem vnitra Milanem Chovancem z téže strany. Právě Blahut je skupinou kolem Babiše považován za strůjce kauz proti šéfovi ANO.

Současně je všeobecně známo, že Babiš začal po svém nástupu do Strakovy akademie systematicky usilovat o odchod šéfa GIBS Michala Murína, který byl do funkce v roce 2015 jmenován premiérem Bohuslavem Sobotkou. Když to nešlo po dobrém (Murín tvrdí, že mu Babiš nabídl klidný odchod, nebo odvolání se skandálem), zahájil Babiš s Murínem kázeňské řízení kvůli údajnému přestupku. Tím se Babiš zbavil Murína alespoň dočasně, Murín pak 17. dubna oznámil, že na konci dubna rezignuje.

Generální inspekce je v tomto scénáři důležitá hned ze dvou důvodů: GIBS je oprávněna vést trestní stíhání pracovníků rozvědky (kauza Šuman) a také policisty z pražské hospodářské kriminálky Pavla Nevtípila, který vyšetřuje dotační podvod farmy Čapí hnízdo.

 

Chovanec, Seychely a špioni

Kromě těchto veřejně známých věcí existují ovšem, jak už bylo řečeno, i další, dosud neznámé informace o téměř špionážních úvahách a aktivitách spolupracovníků Andreje Babiše.

V již zmíněném tajném plánu Babišových bezpečnostních expertů, který magazín Reportér viděl, se mimo jiné píše, že „je nutné se zaměřit na aktivity Chovance na Seychelách“.

„Jde o jeho vztah na Seychely. Má zde založené firmy a účty. Řešil to společně s Růžičkou a Bisem,“ píše se ve zmiňovaném materiálu. Miloš Růžička je bývalý poradce Chovance, který měl poradenskou a lobbistickou firmu Bison & Rose. Exministr Chovanec to odmítá. „Na Seychelách nemám žádné účty ani aktivity… Nic takového jsem tedy ani s Růžičkou řešit nemohl. Pan Babiš má na Růžičku nějakou obsesi. Nechápu ho,“ řekl Reportéru Chovanec.

Dokument dále tvrdí, že Chovanec používal inspekci GIBS pro politické účely. „V GIBS měl jako svou prodlouženou ruku jistého Straku. Schůzky s ním a s dalšími lidmi probíhaly na Pramenech,“ napsali autoři dokumentu (může jít o hotel či restauraci, například v Bubenči existuje Restaurace U Pramene). Doplnili také, že se tam Chovanec stýkal i s vybranými podnikateli z velkých firem. 

Straka podle nich využíval k nečistým akcím plzeňskou expozituru GIBS. „V Praze pro něj pracuje Brandová. Ti měli za úkol zpracovávat kauzy pro socdem,“ stojí v citovaném dokumentu. Tato Chovancova skupina prý měla u pražské policie na oddělení v Krakovské ulici spřízněného detektiva, „který zařizoval další kontakty na další nevědomé policisty, kteří nabírali jednotlivé kauzy.“ Milan Chovanec tvrdí, že jde o nesmysly. „Straku, Brandovou atd. neznám… Na Pramenech jsem žádné tajné schůzky neměl, ani nevím, co tím kdo myslí,“ řekl Chovanec.

V další části „Babišova scénáře“ jsou pak instrukce zaměřující se na rozvědku. Autoři dokumentu upozorňují na to, že v rozvědce byla zřejmě zpronevěřena část peněz v „projektu E.“. V něm šlo o akci na záchranu českého občana Petra Jaška, který byl uvězněn v Súdánu za údajnou protistátní činnost.

Jeho propuštění se nakonec dohodlo na diplomatické úrovni v únoru 2017 a angažoval se v něm přímo tehdejší ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ten po příletu do země i s propuštěným Jaškem sdělil, že součástí dohody bylo obnovení česko-súdánských vztahů. O tom, že v případu figurovala i civilní rozvědka ÚZSI, se dosud nemluvilo. Stejně tak nebyla známa informace, že při akci se použily (a zčásti údajně i zpronevěřily) peníze rozvědky.

„O tomto projektu vědělo jen pět osob,“ píše se v dokumentu obsahujícím instrukce, jak prověřit údajné nezákonnosti v rozvědce. Je v něm též uvedeno, že tato informace byla coby podnět předána státnímu zastupitelství.

Nový náměstek ÚZSI Radek Musílek se měl podle tohoto dokumentu zaměřit také na projekt firmy CyberGym Europe. To je izraelsko-česká společnost, která vznikla v červnu 2015. Firma se specializuje na IT technologie, na poradenskou činnost a na školení proti hackerům, čili na boj proti kyberzločinu.

Podle dokumentu Babišových spolupracovníků vlastní tuto firmu zčásti stejnojmenná izraelská společnost a zčásti tajně, aniž by to někdo tušil, právě česká rozvědka ÚZSI. Musílek je podle dokumentu přesvědčen, že prostřednictvím této firmy docházelo také ke zpronevěře financí rozvědky: proto nechal celou věc prošetřit vnitřní inspekcí rozvědky ÚZSI.

„Hlavním důvodem je zjištění kontaktních osob a všech zúčastněných na projektu. Musílek se domnívá, že CyberGym byla zapojena v akci Šuman,“ píše se v dokumentu Babišových spolupracovníků, čímž se možná odkrývá skutečný motiv, proč se mají šetřit podezření z údajné zpronevěry peněz v rozvědce.

Zástupci firmy CyberGym se odmítli k případu vyjádřit. 

Podle informací magazínu Reportér nicméně inspekce rozvědky ÚZSI usoudila, že k trestnému činu ve věci zpronevěry nedošlo. A nezjistila ani žádné indicie, že by se ÚZSI zapojila nebo se jakkoli podílela na pořízení záznamu ze schůzek Babiše s bývalým redaktorem MF DNES Markem Přibilem, jejichž obsah pak vyšel na twitterovém účtu Skupina Šuman (Julius Šuman byl řídící důstojník StB, jenž měl v osmdesátých letech na starosti Babiše).

Inspekce se proto chystala případ uzavřít. Avšak, jak uvedly zdroje magazínu Reportér, náměstek Musílek těsně předtím, když se schylovalo k jeho odložení, odňal celý případ inspekci ÚZSI a předal ho státnímu zastupitelství. 

Takový postup přitom předvídal zmíněný důvěrný dokument – umožňuje to Babišovi nadále pracovat s tvrzením o zneužití rozvědky, a tedy i s teorií spiknutí. 

Státní zastupitelství tak muselo poté, co jim přišel podnět od náměstka Musílka, celou věc prověřit. Spustilo se rozsáhlé vyšetřování, do něhož jsou nyní zapojeny různé složky policie, tajných služeb a GIBS. Prověřují se možné nelegální aktivity v rozvědce a na ministerstvu vnitra v době vlády ČSSD.

 

Zpronevěry ÚZSI 

O obecných problémech rozvědky ÚZSI mezitím psal deník MF DNES (list je součástí vydavatelské skupiny Mafra patřící do skupiny Agrofert, kterou vybudoval Andrej Babiš a na základě novely zákona o střetu zájmu vložil do správy svěřenských fondů).

Letos 26. března vyšel v těchto novinách článek s názvem „Rozvědka má obří skandál“. 

Inspekce ÚZSI vyšetřuje podle tohoto textu podezření, že z rozvědky odtekly stovky milionů korun. „Na některé výdaje, které rozvědka proplácela, chybějí doklady, jiné – například nákup softwarové firmy – mají být údajně předražené nebo neúčelné. Vyšetřuje se však i aktivita rozvědčíků v Česku. ÚZSI totiž působí primárně v zahraničí a v tuzemsku smí operovat jen v případech, kdy je její aktivita založena na informacích pocházejících z ciziny. Inspekce v současné době prověřuje účetnictví a vyslýchá větší množství rozvědčíků,“ napsala MF DNES v březnu 2018. 

Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod kterého rozvědka nyní spadá, nechtěl podle listu konkrétní důvody vyšetřování komentovat. „Ředitel ÚZSI po vzájemné dohodě se mnou nařídil prověřování hospodaření s finančními prostředky rozpočtu ÚZSI za poslední období,“ uvedl Metnar v MF DNES.

 

Měnící se teorie

Andrej Babiš pracuje s teorií spiknutí proti své osobě od chvíle, kdy byly nahrávky s redaktorem MF DNES na účtu Šuman zveřejněny. Prostřednictvím této teorie chce Babiš dokázat, že je nevinný a že proti němu pracovali a vše nastražili jeho nepřátelé. Které lidi nebo skupiny měl Babiš na mysli, ovšem není jasné. Babiš totiž svá prohlášení v této věci často měnil. 

V případě nahrávek z kauzy Šuman vyslovil následující obvinění:

První verze byla, že to byl nepřítel z médií, novinář Pavel Šafr.

„Původcem nahrávky je Pavel Šafr, šéfredaktor webu Svobodné fórum, který záznam zveřejnil jako první,“ uvedl Babiš 4. května 2017 v České televizi.

Druhá verze byla, že jde o spiknutí všech včetně tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky: 7. května 2017 Babiš podle serveru iDNES.cz uvedl, že aféra je provokace, organizované spiknutí, v pozadí stojí podsvětí a zřejmě i politické struktury a premiér Bohuslav Sobotka. „Ten brutálně porušuje koaliční smlouvu,“ řekl Babiš a dodal, že je to „bezpáteřní člověk“. 

Třetí verze byla, že šlo o kmotry.

„Stal jsem se obětí cílené provokace nastrčeného agenta,“ sdělil Babiš 8. května 2017. Novinář Marek Přibil, který pracoval v MF DNES, prý měl kontakty „na kmotry“. „Nevyloučil bych ani vliv politických oponentů. Jde o likvidační kampaň zakrývající korupci na ministerstvu školství.“ 

Čtvrtá verze byla, že šlo o rozvědku.

„Vypadá to tak a já jsem to slyšel víckrát, že mě sleduje nějaká agentura, která spolupracuje s rozvědkou pana Chovance. Důkazy o tom nemám,“ řekl Babiš 6. května 2017 Lidovým novinám a později zopakoval ještě několikrát i v jiných médiích.

„Já na to nemám důkazy, ale vím, že je to agentura z Plzně, která má nějakou spolupráci s ÚZSI,“ prohlásil Babiš v květnu 2017 a dodal, že to nařídil ministr vnitra Milan Chovanec.

Rozvědka to tehdy popřela. „Velmi důrazně odmítám veškeré záměrně šířené spekulace, které dávají ÚZSI do souvislosti s nahrávkami rozhovorů Andreje Babiše. To, co je nám nesmyslně podsouváno, nikdy ÚZSI pod mým vedením nedělal a nikdy ani dělat nebude. A ani nesmí,“ uvedl loni v květnu ředitel ÚZSI Jiří Šašek. (Ten je ředitelem rozvědky nadále.) „Jestli má pan Babiš pocit, že tam (v ÚZSI) nějaké důkazy jsou, tak ať je najde. Já jsem ale přesvědčen, že jediný důkaz, který tam může najít a zveřejnit, je ten, který se vyrobí. Nic jiného tam být nemůže,“ řekl k nejnovější snaze Babiše exministr Chovanec. A dodal: „Navíc se nepovažuji za úplného idiota. Abych dělal tyhle věci proti druhému nejbohatšímu člověku v zemi s politickým vlivem, to bych přece musel být úplný blázen. A to fakt nejsem.“

Kvůli tajně pořízeným záznamům svých rozhovorů s novinářem Přibilem – které mimo jiné naznačily, že předseda ANO ovlivňoval obsah médií vlastněných Agrofertem s ohledem na své politické a podnikatelské konkurenty – podal Babiš v roce 2017 trestní oznámení. Policie se případem zabývala, ale na autora nahrávek ani na to, že by šlo o trestný čin, nepřišla.

Je totiž možné, že nahrávky byly natočeny na mobil novináře Marka Přibila s jeho vědomím. (Přibil odmítá, že by nahrávky pořídil on, nicméně nevyloučil, že je jeho mobil nahrál bez jeho vědomí.) V každém případě existuje reálná verze, že v případu nešlo o zneužití bezpečnostních složek státu či o zapojení speciálního softwaru firmy CyberGym. Z informací časopisu Reportér vyplývá, že za zveřejněním nahrávek by mohly stát „kmotrovské“ podnikatelské kruhy, které nejsou nakloněny Babišovi. I tak je ale otázkou, zda jde o natolik závažný zločin, aby se kvůli němu musel dávat do pohybu rozsáhlý bezpečnostní aparát státu (například místo toho, aby měl čas a prostředky na potírání skutečně závažné kriminality).

 

Válka špionů

Babiš byl loni zjevně nespokojen se stavem vyšetřování případu Šuman. Jakmile zvítězil v říjnu 2017 ve volbách a poté, co ho prezident Miloš Zeman pověřil sestavením vlády, začal podnikat kroky k tomu, aby získal „důkazy“ pro svá tvrzení o spiknutí. 

Podle informací Reportéra měl tuto práci vykonat již zmíněný Radek Musílek, který se stal letos náměstkem rozvědky. Problém je, že Musílek si také může s částí rozvědky vyřizovat osobní účty. V době, kdy byl náměstkem „Chovancův“ Zdeněk Blahut, byl Musílek označen za nepříliš schopného zaměstnance rozvědky a z vysoce postavené pozice vrchního ředitele odboru musel odejít na nižší funkci vedoucího oddělení, což prý těžce nesl. Nyní provádí Musílek coby nově jmenovaný náměstek v rozvědce rozsáhlé personální čistky.

Je možné, že část Musílkovy kritiky je oprávněná a že některé operace rozvědky provázely skutečně nehospodárné kroky. Nicméně v rozvědce v současné době panují obavy z totálního rozvratu této instituce. Musílkův postup s sebou údajně nese i potenciální zásadní bezpečnostní problémy: narušují se prý některé dlouhodobé operace této tajné služby týkající se potírání mezinárodního terorismu nebo akcí prováděných ve spolupráci se spojenci NATO. 

Ačkoli neexistují žádné důkazy, že by cílem Radka Musílka bylo rozvrátit rozvědku, vedlejším efektem čistek skutečně může být destabilizace ÚZSI. Řada lidí, kteří museli z rozvědky pod jeho tlakem odejít, totiž na těchto dlouhodobých operacích pracovala a s jejich odchodem se může dokončení a provádění tajných akcí přinejmenším zdržet.

Rozvědka ÚZSI obdržela na toto téma sérii otázek, ale ani po opakované urgenci na ně neodpověděla. Stejně jako nechala bez odezvy žádost o rozhovor s náměstkem Musílkem.

Jaké faktické pohnutky přesně vedou Musílka k tomu, že shání důkazy o politickém zneužívání rozvědky, není jasné. 

Buď má opravdu nějaké silné indicie, jež ho vedou k přesvědčení o špinavých metodách některých zaměstnanců ÚZSI. Nebo jde jen o postup v duchu pořekadla „přání otcem myšlenky“, díky němuž teď Musílek získal v rozvědce výsadní postavení. Tato varianta by mu umožnila za prvé zbavit se nepohodlných lidí a za druhé udržovat Babiše „ve hře“, respektive v jeho přesvědčení o temných silách.

„Když se nepovedly organizované kampaně StB, střet zájmů, dluhopisy, Čapí hnízdo a další, tak použili ty nejohavnější způsoby politického boje, jako jsou odposlechy politického soupeře… znovu říkám, je to kampaň, která má za cíl… mě zlikvidovat,“ řekl Andrej Babiš 8. května 2017 serveru Novinky.cz.

A 29. srpna 2017 Babiš doplnil: „Šéf GIBS, BIS, rozvědky – všichni jsou pod vlivem ČSSD a já ani nechci říkat, co o tom už dlouho slyším, protože nemám důkazy.“ 

Důkazy pro to, co Babiš slyšel, se nyní, jak se zdá, intenzivně a za každou cenu shánějí. Klíčová otázka však zní: Existují vůbec takové důkazy?

I mnozí jeho známí v soukromém rozhovoru potvrzují, že Babiš má jeden problém: dostává takové množství informací, že už není schopen rozlišit, co z toho je věrohodné sdělení a co je jen domněnka či neprokázaná spekulace.

 

Epilog

Mezitím Babiš cestuje se svou vládou po republice, představuje lidem plány, jak bude líp, a usmívá se. „Fungujeme online a pracujeme fakt poctivě každý den od rána do noci. Často se stane, že máme zasedání vlády ještě před svítáním, protože je hodně úkolů, které musíme řešit,“ stálo v březnu na Babišově Facebooku.

Následovalo prohlášení, že nejlepší řešení pro republiku je nyní sestavit vládu s ČSSD, která by ve sněmovně získala důvěru. „Čeká nás ještě spousta práce, proto teď intenzivně vyjednáváme s ČSSD, abychom s nimi mohli poskládat koalici, získali důvěru a mohli ty věci dotáhnout. Konečně máme partnera,“ liboval si Babiš.

Později se ukázalo, že se s ČSSD nemůže dohodnout zejména na resortu vnitra. „Pokud půjdeme s ČSSD do vlády, budeme společně plnit program, na kterém jsme se domluvili. Ve vládě nesedí jednotliví ministři s vlastním záměrem, ale jeden tým, který má nějaký cíl. Nerozumím argumentům o ministerstvu vnitra,“ řekl Babiš 7. dubna Deníku.

A ještě později na sociální síti dodal argument, proč nechce pustit z ruky právě vnitro: „Vnitro si bereme proto, že je s ním spousta práce.“

Koncem dubna, v době uzávěrky tohoto vydání, se stále nedalo vyloučit, že jednání se sociální demokracií o vládě přece jen skončí dohodou (ČSSD si prosadila obsadit resort vnitra), i když plán koalice s ANO narážel na odpor více sociálních demokratů. 

V každém případě by  bylo určitě zajímavé zjistit, jakou „spoustu práce“ na vnitru měl Babiš na mysli. •

 

Nástup nové moci. Reportér dlouhodobě sleduje mocenské změny po parlamentních a prezidentských volbách. Projekt podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat