Papilomaviry: Na rakovinu není nutné umírat zbytečně

9. ledna 2017

Lidské papilomaviry, ilustrace.

Profimedia.cz

HPV. Tak zní označení pro nejčastější sexuálně přenosnou infekci současnosti, která se projevuje i jako rakovina v oblasti hlavy a krku. Vakcinace proti těmto lidským papilomavirům je k dispozici již osm let, její aplikace však zůstává minimální. Důvodem je nejen obecná obava z očkování, ale i nízká informovanost lékařů.

Když profesor Harald Zur Hausen v roce 2008 získal Nobelovu cenu za objev příčinné souvislosti lidských papilomavirů (HPV) a vzniku rakoviny děložního čípku u žen, zdálo se, že je vyhráno. Tím spíše, že tyto viry, jak se následně ukázalo, se více či méně uplatňují na vzniku celé řady zhoubných nádorů: rakoviny análního otvoru, rakoviny penisu, rakoviny vaginy a zevního genitálu u žen a také zhoubných nádorů v oblasti krku a hlavy. Zejména posledně jmenovaná skupina onemocnění, do níž patří rakovina kořene jazyku, mandlí a oblasti nosohltanu, se vyskytuje stále častěji a postihuje častěji muže než ženy, a to v plném produktivním věku (ze slavných pacientů můžeme zmínit herce Michaela Douglase).

Lékaři se proto domnívali, že tento převratný objev a následně vyvinuté vakcíny, které mohou vývoji přednádorových změn ve zmíněných lokalizacích zabránit, se začnou masivně používat a budou pacienty vyžadovány. K tomu však nedošlo a důvody nejsou zcela jasné, přestože například o rakovině děložního čípku slyšela zcela jistě každá žena. Nemluvě o tom, že Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje HPV infekci a její následky z mnoha hledisek za závažnější než je infekce AIDS.

Bohužel, obecné povědomí o HPV infekcích zůstává zúženo pouze na jejich roli při vzniku rakoviny děložního hrdla. A právě fakt, že vakcinace proti těmto virům je prezentována jako vakcinace proti rakovině děložního čípku a nikoliv jako vakcína proti HP virům, vede k tomu, že mužské populace jako kdyby se tento problém netýkal. Vakcína, vyvinutá primárně k prevenci u žen, přitom dokáže podstatně snížit riziko výskytu výše zmíněných malignit análních, karcinomu penisu a hlavně nádorů v oblasti krku a hlavy – zde se tyto viry uplatňují v součinnosti s kouřením a požíváním alkoholu, častěji tedy u mužů, byť ne jen u nich.

Pozadí odmítavých postojů

Užití vakcín proti HP virům nikdy nebylo omezeno jen na ženy, nicméně jejich původní určení vede k mylné představě, že pro muže je použití vakcíny neopodstatněné. Podobně chybný pohled vznikl tím, že podání vakcíny se doporučuje především mladým dívkám před zahájením sexuálního života. Ano, především, ale nikoliv pouze! Doporučený věk pro podání vakcín je 9 – 45 let. Nyní, na základě vyhodnocení dále pokračujících studií, se doporučuje podání vakcíny i po operaci děložního čípku pro přednádorové stavy.

Nemalou roli v odmítavém postoji žen hrají i zcela neopodstatněné obavy z toho, že by je vakcína mohla naopak těmito viry infikovat. Vakcíny proti HPV jsou ale zcela odlišné konstrukce, než je tomu třeba u vakcín proti chřipce, kdy jde o podání inaktivovaného nebo oslabeného viru. V jejich konstrukci nejde o viry jako takové, ale o uměle vyrobené částice (virus like, čili virům podobné), které pro imunitní systém člověka viry pouze napodobují a možnost infikování vakcinovaného jedince je zcela vyloučena.

Podpořte Reportér sdílením článku