Ten, který stále mluví

Mirek Topolánek a za ním Eduard Kožušník.

Profimedia.cz

Mohl by v prezidentské volbě zabodovat někdejší premiér Mirek Topolánek navzdory škraloupům z minulosti i svojí povaze? Sledoval jsem ho v kampani a nevedl si vůbec špatně – v jeho prospěch hrálo sebevědomí a vítězná mentalita, brzdila ho sebestřednost a místy až chvástavé vystupování.

V dvoupokojovém apartmá číslo 407 pražského čtyřhvězdičkového hotelu Grand Majestic Plaza nebyly žádné postele. Personál je odnesl, místo nich tam stál dlouhý stůl plný rozházených papírů a hrnků od kávy. Ani byste neřekli, že jste se ocitli v hotelovém pokoji, to spíš v nějaké kancelářské zasedačce.

V rohu stála flipchart tabule s pět let starým grafem. Sloupečky vyjadřovaly preference kandidátů na prezidenta v prosinci 2012, měsíc před první přímou volbou. Na pátém místě se krčil Karel Schwarzenberg s nějakými šesti procenty hlasů. Nakonec jich získal 23 procent a postoupil do druhého kola s Milošem Zemanem.

„To tu máme připíchnutý pořád na očích, jako motivaci,“ smál se Edvard Kožušník a říkal, že situace rozhodně není beznadějná.

Šestačtyřicetiletý hubený muž je bývalým europoslancem za ODS a hlavně zapáleným sportovcem, jenž do Bruselu jezdil na kole a dnes Čechům radí, jak začít běhat i zdravě jíst, na svém populárním internetovém blogu.

Ale skutečná mission impossible ho čekala až nyní: Kožušník se stal šéfem volebního štábu, který měl dostat Mirka Topolánka na Pražský hrad. Bývalý premiér a předseda ODS nečekaně oznámil kandidaturu na prezidenta na poslední chvíli. Už ani nestihl sehnat kancelář pro svůj štáb, proto si raději do ledna pronajal hotelový pokoj, kde se každé ráno scházel se svými lidmi na poradě.

Podpořte Reportér sdílením článku