Mexický lid versus Donald Trump

3. března 2017

Protesty proti politice Donalda Trumpa v Mexico City, 12. února 2017.

Profimedia.cz

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je čím dál jasnější, že pro Mexiko nastávají těžké časy. Ještě donedávna korektním vztahům dnes vládne nepřátelství, které vyvrcholilo Trumpovou hrozbou, že by k sousedům mohl poslat americké vojáky. Mexiko má však ve střetu s mocným sousedem také své zbraně.

Americký prezident se již dříve zavázal vystavět podél tři tisíce kilometrů dlouhé hranice „velkou zeď“. Uvažuje o nasazení vysokých cel na mexické zboží, pokud se sousední stát nebude na budování zdi finančně podílet. Chystá se rozbít Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). „Prezident se rozhodl učinit Ameriku velkou a Mexiko co nejmenším,“ shrnul v deníku El País španělský politolog José Ignacio Torreblanca nový kurz americké administrativy. Spojené státy jsou bezkonkurenčně největším mexickým obchodním partnerem: 80 procent mexického zboží směřuje do USA. Konfrontace s Trumpem tedy může Mexiko přijít draho. Jenomže i tenhle mexický David má nástroje, jak americkému Goliášovi znepříjemnit život.

1. Rozebrání mexické zdi

Na omezení migrace se Donald Trump soustředil od počátku volební kampaně. A právě vybudování zdi na jižní hranici k tomu mělo významně přispět. Myšlenka neprostupné bariéry však ignoruje realitu, a to nejen proto, že na stavbu bude potřeba 10 až 20 miliard dolarů, jejichž uvolnění musí posvětit Kongres.

Mexiko přitom zdaleka není největším zdrojem migrantů do Ameriky; v posledních letech se dokonce více Mexičanů vracelo z USA domů, než kolik jich putovalo opačným směrem. Do USA dnes míří především migranti z násilím zmítané Střední Ameriky. A mexická vláda po dohodě s Obamovou administrativou výrazně investovala do jejich zachycování a následné deportace do země původu. Výsledkem je, že o 70 procent vzrostl počet migrantů zadržených na mexickém území a v množství deportací Mexiko předstihlo Spojené státy: loni vyhostilo 147 tisíc lidí, USA 96 tisíc. Program Frontera Sur de facto znamenal vznik mexické „zdi“ chránící USA před 400 tisíci migranty, kteří se každoročně dostávají na jejich území z El Salvadoru, Hondurasu a Guatemaly.

A právě tato zadržovací praxe, zavedená v roce 2014, zvyšuje nyní vyjednávací možnosti Mexika: jeho vláda může nechat rozebrat již postavené ploty, přestat aktivně zasahovat proti pašerákům a nechávat proudy středoamerických migrantů volně dojít až k hranici, kde zavalí americké úřady stovkami tisíc žádostí o azyl. Ba co víc, Mexiko může přestat přijímat na své území ne-mexické migranty zadržené na americkém území bez platných dokladů. Američané mohou podle zákona držet ilegály v detenčních zařízeních maximálně 180 dní a pak je musí pustit na svobodu, což by po uvolnění kontroly migračních tras uvnitř Mexika představovalo bezpečnostní hrozbu a hlavně „píárovou“ katastrofu pro Trumpovu administrativu.

Nedá se přitom spolehnout na to, že by zeď jako taková mohla efektivně eliminovat počet nelegálů na americkém území. Už dnes se jich skoro polovina dostává do USA prostřednictvím platných víz a ani účinná kontrola celé 3 200 kilometrové hranice nebude bez spolupráce s mexickou stranou možná.

2. Konec bezpečnosti a spolupráce

Podpořte Reportér sdílením článku