Anketa

Kam byste emigrovali, kdyby to bylo nezbytné?

05 / 08 / 2018

Na téma, které nabývá na aktuálnosti.

Na téma, které nabývá na aktuálnosti.

5b61ae5b9c40a200daa6f591 MEDIA_ITEM image
Tomáš Dvořák alias Floex
klarinetista a skladatel
Jeho nová deska A Portrait Of John Doe se prodává po celém světě.

 

Co třeba Lemnos?

Člověk by měl v životě hodně cestovat a poznávat nové kultury, ale pak si to má přinést domů a zúročit. I když není všechno ideální, měl by kultivovat svůj domov a neutíkat, takže emigraci považuju za skutečně mezní situaci. Možná bych si vybral nějaký řecký ostrov, třeba můj oblíbený, trochu zapomenutý sopečný Lemnos. Načerpat sluneční energii a vytvořit si klidnější prostor pro práci, jako to kdysi udělal skladatel John Tavener. I když možná bych to vzal jako záminku k zásadnější vnitřní transformaci – to bych pak utekl do čínských hor studovat nějaký vnitřní styl.

 

 

5b61ae5d9c40a200daa6f59f MEDIA_ITEM image
Andrea Sestini Hlaváčková
tenistka
Specializuje se na čtyřhru, má na svém kontě vítězství na grandslamových turnajích.

 

Vybrala bych si Ameriku

Předně musím říct, že jsem ráda, že porevoluční Česko je moje „doma“. V případě rozhodování bych volila USA. Na Floridě, kde trávím hodně času, je život klidnější, odpočívám tu od shonu v Česku. Pracovní morálku Američanů považuji za velmi motivační. Když dřete, můžete dosáhnout velkých cílů. Mám také ráda jejich pozitivní mentalitu. Někomu přijde „fake“, a upřímně, někdy ten pocit mám taky. Ale když potkáte denně víc těch, kteří se usmívají, než mračí, pak se to pozitivně odrazí i na vaší náladě. Sama tedy věřím heslu: „Fake it, till you make it.“ 

 

 

5b61ae5e9c401416d9cfedc3 MEDIA_ITEM image
David Zábranský
spisovatel
Loni vzbudil velký zájem jeho román Za Alpami, hlavními hrdiny jsou emigranti.

 

Němci do Sýrie, já do Atén

Pro dnešní dobu zásadní otázka, a pro mě ještě osobní, a to rovnou ze dvou hledisek. Jednak píšu román o novodobém stěhování národů, které souvisí s globalizací, ale ještě více s pocity naplnění a nenaplnění, s povoláním, prací a nezaměstnaností a tak dále. Půlka světa teď už víceméně vědomě sní o troskách, z nichž by šlo něco znovu vystavět, druhá půlka sní o útěku z trosek. Proč se neprohodit? Němci do Sýrie, Syřané do Německa… No a druhý důvod je ten, že sám aktuálně tak napůl emigruji do Atén. Miluji symetrii toho města, včetně symetrie historické. Počátek, konec, nový počátek…

 

 

5b61ae5c9c401416d9cfedb5 MEDIA_ITEM image
Halka Třešňáková
herečka
Dcera Vlasty Třešňáka a výtvarnice Marcely Třebické vyrostla mezi chartisty, v emigraci byla od jedenácti let.

 


 

Vídeň, Berlín, Hamburk

Nerada bych zůstávala do konce života na jednom místě, ale vzhledem k práci a vztahu to tak poslední roky vypadá. Moje i manželovo povolání je herectví a k tomu potřebujete (až na výjimky) jazyk. Z předrevoluční emigrace mi kromě pozitivního vztahu k odlišnostem zůstala němčina – dovedu si tedy představit, že žiju ve Vídni, Berlíně a Hamburku. Na druhou stranu mě láká také příroda Islandu nebo Severní Ameriky, ale teď jsem v Čechách a měli bychom se starat o to, aby i tady nastávající generace žily v demokracii a mohly rozhodovat o svých osudech.

Galerie (5) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat