Komentář

ODS: úspěch podceňovaného předsedy

07 / 10 / 2018

Strana si za čtyři roky ve volebních výsledcích významně polepšila. A paradoxně jí může ještě pomoci, když ji soupeři nepustí k řízení Prahy.

Strana si za čtyři roky ve volebních výsledcích významně polepšila. A paradoxně jí může ještě pomoci, když ji soupeři nepustí k řízení Prahy.

Předseda ODS Petr Fiala si může mnout ruce. Stranu, která si ho zvolila do čela ve stádiu blízkém klinické smrti ve chvíli, kdy o to ani nikdo jiný pořádně nestál, otočil směrem vzhůru. Nepodlehl, když ho Andrej Babiš lákal ke spolupráci na vládní úrovni a voliči ho za to odměnili.

Prestižní vítězství v Praze, i když v ní možná nebude jeho strana vládnout. Těsné druhé místo v Plzni. Zlepšení v řadě dalších velkých měst. A k tomu ve druhém kole senátních voleb deset kandidátů vlastních a pět či šest dalších, které ODS podporovala. O takovém výsledku si při komunálních a senátních volbách před čtyřmi lety mohla strana nechat jen zdát. Ti, kdo si pamatují, jak Bémova ODS měla v Praze před dvanácti lety přes padesát procent, mohou dnešní výsledek považovat za hubený. Ale právě (i když nejen) to, jak s těmi více jak padesáti procenty naložili, vedlo k následnému pádu u voličů a k necelým jedenácti procentům v hlavním městě před čtyřmi lety.

Sám Fiala si za léta od svého nástupu vyslechl a přečetl řadu diskusí o tom, jestli není moc slabý předseda a zda by pro ODS nebylo lepší, kdyby jí vedl nějaký hardliner jako je třeba Václav Klaus junior. Takové diskuse asi u části členů ODS neskončí ani po těchto volbách. Pro Fialu ale bude jasně hrát argument, že jeho „měkčí“ působení spojené zároveň s neústupností vůči Andreji Babišovi přineslo prokazatelné zlepšení volebních výsledků.

Na příkladu Ladislava Jakla, někdejšího poradce prezidenta Václava Klause, který svými názory nepochybně k oněm hardlinerům v myšlenkovém světě ODS patřil a nakonec kandidoval do Senátu za Okamurovu SPD, se ukazuje, že voličská poptávka v tomto směru není příliš velká. Na Praze 2, kde ODS získala do obecního zastupitelstva přes třicet procent hlasů pro kandidátku vedenou starostkou Černochovou, skončil ostře protibruselský Ladislav Jakl v senátním souboji s necelými sedmi procenty hluboko v poli poražených.

 

Neuveď nás v pokušení

Pro Fialovu stranu může být z dlouhodobého hlediska paradoxně dobrou zprávou i to, kdyby se jí navzdory vítězství nepodařilo získat podíl na vládě nad Prahou. Ve chvíli, kdy spolupráci s ODS odmítají Piráti i nad očekávání úspěšné seskupení Praha sobě v čele s Janem Čižinským, by jí nezbylo než se dát v nějaké sestavě dohromady s hnutím ANO. Tlak na to by byl uvnitř pražské organizace strany jistě velký – po letech „strádání“ v opozici se zase vrátit k lákavým postům, rozhodování o zakázkách, investicích, ke vlivu na dění ve městě i v zákulisí.

Jenže pokud chce Fiala dotáhnout svou misi do úspěšného konce, musí nutně myslet na to, jak by mohl porazit Babiše i v „hlavních“, tedy sněmovních volbách. Tam je ODS zatím zhruba na polovině preferencí Babišova hnutí. A pokud chce stoupat dál a být pro voliče alternativou k ANO, nesmí se s ním zaplést na tak výrazně viditelném místě, jako je pražská radnice. Taková koalice by sice mohla bý i docela funkční při budování různých dopravních a dalších staveb, ale ODS by rozhodně nepomáhala v cestě k roli skutečného Babišova vyzyvatele.

Stejně jako jí nejspíš nepomáhají občasné záblesky „staré dobré arogantní ODS“, jak je dovede předvést třeba místopředsedkyně Alexandra Udženija.

Pokud by se na pražské vládě skutečně domluvilo trio Zdeněk Hřib, Jan Čižinský a Jiří Pospíšil, byl by to jednak zajímavý experiment a navíc by to pro pražskou ODS znamenalo, že „nebude uvedena v pokušení“.

Jestli by takové důsledně opoziční postavení dokázal Petr Fiala se svým týmem převést v roli skutečného Babišova vyzyvatele na celostátní úrovni, či jej dokonce porazit, to je zatím ve hvězdách. Zátěž minulosti je v očích mnoha voličů nejspíš stále velká. Ale jak známo, čas v politice léčí a voliči často nehlasují z lásky, ale proto, aby „nevyhrál ten druhý“. A právě tady může být šance onoho původně podceňovaného profesora z Brna.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat