Chytrá města

Velká městská digitální revoluce

10 / 10 / 2016

Digitální technologie už dávno změnily způsob, jak spolu komunikujeme a jak přijímáme informace. U řady z nás ovlivňují také práci, seznamování, a dokonce sexuální život. Teď začínají měnit i to, jak žijeme.

Digitální technologie už dávno změnily způsob, jak spolu komunikujeme a jak přijímáme informace. U řady z nás ovlivňují také práci, seznamování, a dokonce sexuální život. Teď začínají měnit i to, jak žijeme.

Vašemu synovi jsou dnes právě tři roky. Od městského úřadu jste hned ráno dostali zprávu s gratulací – a zároveň nabídku školek v okolí, kam ho můžete jedním kliknutím přihlásit a dalšími dvěma zaplatit školkovné. Úřad ho má v matrice, takže s ním předem pro nějakou školku počítá, a zároveň má samozřejmě přehled, kde a za jakých podmínek má ve školce volná místa. Je to snadné, podobně jako bylo před pár dny lehké vystavení nového cestovního pasu potom, co vám přišlo upozornění, že starému vyprší platnost. Taky na tři kliknutí.  

Když jste během tří minut zařídili školku, potřebujete zajet na schůzku na druhý konec města. Automatický dopravní systém vám ukáže, že nejlepší kombinací je kus cesty autem a dál pokračovat trolejbusem. Navigace vás dovede k nejvhodnějšímu parkovacímu místu v nejrychlejším čase. Poplatek za parkování se vám sám strhne díky bráně, která pozná váš telefon. Po nastoupení do trolejbusu se ale poplatek sníží na polovinu, protože město kasíruje za parkování méně od těch, kteří využívají MHD. Trolejbus je navíc naprosto logická volba, automaticky dostává na křižovatkách přednost před auty, takže je s ním cesta mnohem rychlejší. Průkazku nepotřebujete, máte ji ve vašem mobilním telefonu.

Až se vrátíte domů, čeká vás ještě vynesení tříděného odpadu. V mobilu vám totiž přistála zpráva o tom, že právě před chvílí kontejnery u vás za rohem vyvezli a že je v nich volno.

To je jen malá ukázka, co by měla umět takzvaná chytrá města neboli Smart Cities. Koncept, o němž se bude v příštích letech hodně mluvit (a do kterého se budou také v několika příštích letech posílat velké peníze z evropských fondů), ale o němž se toho mezi lidmi zatím jen málo ví.

 

Chytré město, co to je?

Podle aktuálního průzkumu pro českou pobočku Mastercard má o tom, co Smart City vlastně je, nějaké povědomí zhruba 14 procent obyvatel Česka, přičemž detailnějšími informacemi disponují jen dvě procenta lidí. Dalších sedmnáct procent někdy slyšelo ten výraz, ale nemají ponětí, co se za ním skrývá. Více než dvě třetiny obyvatel Česka o Smart City v životě neslyšely.

Co to tedy ta chytrá města jsou? Obecně řečeno jde o využívání digitálních technologií a možností pro zlepšení správy a fungování měst. Za nejčastější oblasti, kde by tyto technologie mohly pomoci, jsou považovány doprava, úřední správa, energetika, krizové situace, ale třeba i odpadové hospodářství či řízení městských organizací. Základem konceptu je myšlenka, že pokud bude mít správa města k dispozici co nejpřesnější informace o fungování jednotlivých oblastí a pokud tyto informace dovede správně vyhodnocovat, bude se jí chod města lépe a efektivněji řídit.

„Inteligence města spočívá v tom, že máte data z nejrůznějších zdrojů, vy je správně spojujete dohromady a to vám umožňuje dělat závěry, ke kterým byste se jinak nemohl dostat,“ popisuje  Milan Štěrba z Hewlett Packard Enterprise, jedné z firem, které se v globálním měřítku těmito koncepty zabývají. „Následně jde pak samozřejmě také o přenos rozhodnutí zpět do fungování města a jeho jednotlivých funkcionalit,“ dodává a jako příklad uvádí třeba kombinaci dat o stavu dopravy a znečištění ovzduší v reálném čase, která může vést k automatickému přesměrování dopravních toků ve městě.

 

Inspirace ze Zlína

Technologické firmy v této oblasti pochopitelně cítí příležitost. A to jak v budování infrastruktury na sběr a bezpečné přenosy dat, tak i při jejich následném propojování a analyzování. 

Nemusí se přitom jednat jen o velké světové hráče, jakým je již zmíněná HPE se svými projekty v Singapuru, USA či na pekingské olympiádě. Příkladem menší firmy, která se dovede prosadit při budování chytrých měst po světě, může být česká společnost Cross Zlín. Ta se zabývá zejména dopravními systémy. Nejprve řadu prvků zavedla v domovském moravském městě – Zlín je v tomto směru v oblasti dopravy docela daleko, jen to o sobě jaksi světu i komunitě „Smart City“ příliš neříká. 

Zlínský dopravní podnik například vidí neustále všechny své vozy MHD a ví, jak se drží jízdního řádu. Autobusy a trolejbusy komunikují se semafory na hlavních křižovatkách a ty jim dovedou „přidržet zelenou“, aby měly hladší průjezd a přednost před auty. Obráceně dokáže semafor poslat informaci řidiči, že ještě nemá vyjíždět, protože by musel zase před světly brzdit – což je nepohodlné pro cestující a nevýhodné pro spotřebu.

Firma má svá řešení instalována v desítkách zemí po celém světě. A to i ve městech mnohem větších, než je domovský Zlín. Vlajkovou lodí Crossu je městský řídící systém v téměř třímilionovém tureckém Izmiru. Ten umí nejen řídit městskou dopravu, ale dovede nalézt i volná parkovací místa a řidiče na ně navést. Přes platformu InVipo, jak se produkt zlínských vývojářů jmenuje, je podle marketingového ředitele firmy Libora Sušila možné propojovat informace z různých oborů a využívat ji tak v mnoha situacích. „Vezměme jednoduchý příklad, končí sportovní utkání, my dovedeme po závěrečném hvizdu přenést informaci o konci do systému a ten si automaticky přenastaví semafory tak, aby mohli lidé rychleji a bezpečněji odjet. Tutéž informaci umí předat do MHD, a posílit tak spoje a opět jim usnadnit průjezdnost,“ vysvětluje, k čemu mohou být systémy užitečné. Pro Cross je Izmir šancí, jak se dostat i k dalším světovým megaměstům, proto firma trpělivě snáší i to, že na svůj největší projekt paradoxně doplácí, protože jej bez předchozí tak rozsáhlé zkušenosti dobře nenacenila. Už nyní ale Cross jedná minimálně o dvou dalších velikých projektech, takže mohou být i v tomto směru ve Zlíně optimističtí.

 

Od kontejnerů ke vstupenkám

Na jiný obor, vyvážení odpadů, zaměřila svou pozornost firma O2 IT services, dceřiná firma českého operátora. Ta ve středočeském Kolíně od září zkouší, jak může vypadat sběr dat o „vysypanosti“ sběrných nádob a jak pomoci optimalizovat trasy a frekvenci vyvážení tříděného odpadu. Již po dvou týdnech provozu manažer Petr Žákovec prezentoval na písecké konferenci o chytrých městech, že díky využití dat bude možné uspořit kolem dvaceti až třiceti procent z nákladů na svoz a rozšiřování sítě sběrných nádob. Snadno představitelným vedlejším efektem lepšího vyvážení by pak měl být menší nepořádek u kontejnerů. Na kolínském příkladu je zajímavá koexistence moderní práce s daty a jejich pěšího sběru. Protože by bylo zatím příliš drahé instalovat do kontejnerů čidla, kontrolují je při pochůzkách městští strážníci či – do projektu angažovaní  – občané a data pak za pomoci QR kódů posílají do systému.

Koncept chytrých měst ale není šancí jen pro technologické firmy. Svou příležitost zde cítí i další hráči, například banky či karetní společnosti. Daniel Ryšávka z České spořitelny na už zmíněné konferenci odhadoval, že do inovativních řešení ve městech zamíří jen do roku 2020 až sto miliard korun. Banky proto cítí příležitost při ekonomickém vyhodnocování projektů, jejich zpracování i nacházení vhodných modelů financování. Pro finanční sektor jsou ale technologická řešení zajímavá i po zavedení, mimo jiné i proto, že dále poroste objem bezhotovostních plateb. Možná se k tomu už nebudou používat plastové karty s čipem a všechno bude integrováno do mobilního telefonu, ale nějaký nástroj pro bezhotovostní placení budeme mít u sebe prakticky neustále. 

Šéf českého zastoupení MasterCard Miroslav Lukeš vidí pro karetní firmy příležitost ještě v jedné oblasti – a tou je autentizace, tedy česky poněkud policejně znějící slovo: ztotožnění. Protože platební karty (nebo jejich obdoba v mobilech) by měly být z principu vždy nejlépe zabezpečené, mohly by se využívat k rozeznávání lidí v automaticky fungujících systémech. Pro vstup na koncert nebo fotbalový zápas by  podle Lukeše už nebylo třeba mít vstupenku, ať už v papírové, či elektronické podobě, vstupní brána by měla sama už jen podle karty či mobilu rozeznat, kdo prochází a má zaplacený vstup.  Obdobně by bylo možné postupovat ve veřejné dopravě. A mohlo by dojít i na onu kombinaci uvedenou v úvodu článku, že by se jen samotným vstupem do MHD mohlo člověku zlevnit parkování.

{image3}

 

Být pořád vidět

Všechny uvedené systémy – anebo úvahy směrem do budoucna – založené na čipech, čidlech a hlavně neustálém sběru a shromažďování dat nutně vyvolávají otázky směřující k soukromí lidí a k tomu, jaká data o sobě chceme, nebo budeme muset, s úřady sdílet. Téma ochrany dat před zneužitím tak patří k těm, se kterými se města a firmy pracující na konceptech Smart Cities, budou muset nějak vyrovnat. Všichni oslovení odborníci ale odhadují, že pokud změny povedou k významnému zvýšení pohodlí uživatelů, dá drtivá většina lidí přednost onomu pohodlí před ochranou soukromí. „Už dnes je naše digitální stopa obrovská a neustále roste,“ připomíná Milan Štěrba z HPE. Záleží také na tom, k čemu budou data využívána. Například pro řízení dopravy podle Libora Sušila bohatě stačí data anonymizovaná, tedy bez konkrétních SPZ. Při autentizaci a automatických platbách jsou  pochopitelně potřeba data personalizovaná.

Myšlenka Smart Cities má v českých podmínkách ještě jedno specifické riziko. Vzhledem k tomu, že jsou pro tuto oblast vyčleněny velké peníze v evropských fondech, dá se vedle smysluplných projektů očekávat vznik i řady takových, jejichž hlavním účelem bude právě a pouze „čerpání“. Podobně jako v minulém období, kdy byly pro změnu podporovány projekty v oblasti kmenových buněk či nanotechnologií. To ale neznamená, že by se mělo na chytrá města zanevřít, jen by bylo správné, kdyby se příslušné státní i akademické orgány dovedly v problematice orientovat a dostat projekty pod účinnější kontrolu.

 

Co můžeme čekat

Kdy tedy budeme mít semafory, které nás budou vodit po městě? Ulice, které budou osvětlené, jakmile do nich někdo vstoupí? A školky a pasy na dvě tři kliknutí? Předvídat vývoj v oblasti technologií je vždy poměrně nejisté, v oblasti veřejné správy je to možná ještě nejistější. Přesto se dá s vysokou mírou jistoty předpovědět, že se komunikace měst s obyvateli posune díky technologickým možnostem na novou úroveň. Stejně tak se dá vsadit na masivní změny v systémech řízení dopravy, odpadového hospodářství a dalších oblastí městského provozu.

Pořád  ovšem bude platit, že technologie samy o sobě kvalitu života ve městech nezajistí. Zadání pro sebechytřejší systémy bude vždy přicházet od těch, kteří je objednávají a platí. Proto se nám, obyvatelům měst a obcí, vyplatí vývoj chytrých měst sledovat. Už jen proto, abychom věděli, co můžeme a máme od svých radnic žádat a očekávat.

Galerie (3) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat