Spolek Rekola: Růžová jízda

11. října 2015

Rekola.

foto Lukáš Bíba

Na první pohled se může zdát, že to jsou nedbale zaparkované bicykly dívek, které si vyrazily na farmářský trh. Ve skutečnosti jde o důmyslně vyladěný systém, který začíná tikat přesně tak, jak si jeho uživatelé přejí. Růžová kola ze stáje Rekola.cz jsou k vidění už v šesti městech, jejich věhlas pronikl i do zahraničí.

Jdete po ulici a spatříte růžové kolo s nápisem Rekola, případně vám ho aplikace ve vašem mobilu vyhledá na mapě. Jste-li členem Rekoly (v září stálo předplatné 150 korun na měsíc, roční začíná na 700 Kč a v průběhu sezony cena klesá), vyťukáte do mobilu šestimístné číslo, které najdete na rámu pod sedlem. Pak klepnete na ikonku „Půjčit kolo“ a obratem vám na displeji přistane nápis „Tak jedeme!“. A čtyřmístné číslo, s jehož pomocí otevřete zámek, kterým je bicykl připoután…

Když se přemístíte, kam potřebujete, je to ještě triviálnější: zaparkujete u nejbližšího zábradlí, dopravní značky, lampy, obtočíte kolo řetězem, zaposouváte číselníkem, aby v zámku nezůstal nastavený odemykací kód, načež v mobilu ťuknete na ikonu „Vrátit kolo“. A do systému se zanese poloha bicyklu.

Za vývojem aplikace, která umožňuje růžové kolo vyhledat, odemknout a popojet s ním, stojí vášnivý cyklista a programátor Vít Ježek. Osmadvacetiletý absolvent ČVUT (obor manažerská informatika) při cestách po Evropě obdivoval možnost sdílení kol, ale když se o věc začal zajímat důkladněji, zjistil, že za tím jsou dva předpoklady, s nimiž je v Česku pořád ještě potíž: relativně vysoké investice a politická vůle. Rozhodl se proto, že zkusí vymyslet a uvést do provozu vlastní systém.

Zjisti, co lidi chtějí

Mladý vývojář na to šel podle poučky, kterou vyčetl v jednom z manuálů pro rozjezd úspěšné firmy: „Nic netvoř od stolu, nejdřív se běž zeptat, co lidi chtějí a jak to chtějí.“ A vzal to hodně doslova: vyrazil na hlavní nádraží, zamířil k příjezdům mezinárodních rychlíků a vyptával se vystupujících. „Myslel jsem, že to bude zajímat hlavně turisty. Ukázalo se ale, že o ježdění na kole po městě příliš nestojí − brání jim v tom zavazadla, nedostatek mobilních dat v telefonech, někteří se těší na chození pěšky, dobrou pověst mají tramvaje.“ Opustil tedy původní představu a zacílil na vrstevníky, jeho testovacím rajonem se stal vysokoškolský areál v pražských Dejvicích.

Tentokrát však narazil s něčím jiným: „Naivně jsem věřil, že se o ta kola budou chtít lidi sami starat. Že s sebou budou vozit vercajk, a když se něco uvolní, utáhnou to, rozbitou součástku vymění. To se nenaplnilo,“ říká Vít Ježek, kterého jinak živí firma manGoweb, kde pracuje jako hlavní analytik. Uvažování vyčouhlého ajťáka poněkud kontrastuje s dojmem, který „bezprizorní“ stará kola, růžové plečky roztroušené po městě, na první pohled budí: „Zatím jsme ve fázi product market fit. Řešíme, jak tu službu do detailu vychytat.“

Podpořte Reportér sdílením článku