Kouzlo čisté stříkačky

Muž, s nímž právě hovořím, je jedním z mála českých uživatelů drog, o kterých je známo, že se nakazili virem HIV. Za posledních 25 let se přišlo otestovat do střediska Drop In na HIV zhruba šest tisíc lidí, pozitivní test však vyšel pouze dvěma lidem. První z nich byl už v době testu ve zbídačeném stavu a dnes o něm nikdo nic neví – ale druhý je zde a vypráví svůj příběh. Říkejme mu třeba Jirka: dříve sice dělal přednášky a o své závislosti vyprávěl v dokumentech, dnes mě však prosí o zachování anonymity. Stará se o jedenáctiletou dceru, v médiích už se nechce ukazovat. Snaží se žít normálním životem, alespoň do té míry, do jaké jím může žít člověk, který strávil deset let na drogách a dnes funguje díky jejich náhražce.

„To byl nářez,“ vzpomíná, jak krátce před revolucí dostal pervitin poprvé od kamaráda na záchodcích jedné hospody v ulici Na Smetance jako dárek ke čtrnáctým narozeninám. Později se od zkušenějších kamarádů perník naučil i vařit. „Asi po čtyřech letech mně z toho opravdu hodně hráblo. Musel jsem to něčím zarazit, a tak jsem přešel na opiáty, abych se uklidnil.“ Aby měl na heroin, ukradl doma mámě pár cenností a několik dalších let žil ve squatu na Petříně.

Virus HIV chytil v Nizozemsku, kam vezl zásoby kvalitního českého pervitinu, aby je vyměnil za heroin a ten pak propašoval zpátky. Nakonec zůstal čtyři měsíce a užíval si života na hraně. Jednu z divočejších nocí prošpásoval se třemi holkami ze Senegalu. „Všechny byly nemocný. To jsem tehdy nevěděl.“

Drogy u nás nejsou

Jirka je v celé české historii jedním ze 101 nakažených HIV, o nichž je současně známo, že si drogu do těla dostávali stříkačkami. To je mimořádně nízké číslo v relativním srovnání s Evropou i celým světem. Podíl HIV pozitivních problémových uživatelů drog – těch, kteří užívají pervitin nebo opiáty – se u nás dlouhodobě drží pod jedním procentem. Celosvětově přitom z 12 milionů nitrožilních uživatelů drog žije 13 procent s virem HIV. A druhý nejvyšší podíl podle letošní Světové zprávy o drogách zpracované na půdě OSN vykazuje nám vcelku blízký region – východní a jihovýchodní Evropa (24 procent). Více nakažených, 28,5 procenta, už je jen v jihozápadní Asii. Nízko se u nás drží i počet lidí nakažených žloutenkou typu C, dalším častým onemocněním přenosným mimo jiné špinavými jehlami.

Čím to? Zárodky systému, díky kterému se nám daří čísla držet tak nízko, popisuje Jiří Presl, psychiatr a spoluzakladatel centra Drop In: tam si dnes nakažený Jirka a stovky dalších pravidelně chodí pro metadon, pojišťovnou hrazenou náhražku heroinu, která pomáhá drogově závislým normálně fungovat.