V Hamletově brnění. Hrát ve virtuální hře
5. srpna 2018
Reportér 08/2018 · Číslo 48
V Hamletově brnění. Hrát ve virtuální hře
Zvětšitfoto archiv
Nasadila jsem si helmu, do rukou vzala ovladače – a ve virtuální realitě jsem se přenesla na jeviště divadla, kde hraju Shakespearova Hamleta. Ačkoliv možnost sledovat představení z virtuálního hlediště existuje už dlouho, zahrát si v něm je unikátní věc. Tvůrce, designér her Jindřich Skeldal, sklízí s virtuálním Hamletem úspěchy doma i ve světě.
Je to velký kancelářský prostor, v němž pracují různí lidé, sdílený open space, jaký dnes můžete vidět na různých místech – neobvyklý je však jeho konec. Na několika metrech čtverečních tam blikají „majáky“ s infračervenými světly a lasery. Přicházím k nim a nasadím si na hlavu helmu, herní designér Jindřich Skeldal ji utáhne, dá mi do rukou ovladače – a najednou stojím v hledišti Mahenova divadla v Brně a zírám na prázdné pódium.
Virtuální realita mě přenesla daleko od sdílené kanceláře poblíž pražského Kačerova, takže téměř zapomenu na všechny lidi, kteří v ní sedí: přitom původně se mi před nimi nechtělo nic moc zkoušet.
Na sedačce ve virtuálním divadle přede mnou leží vstupenka.
„Seber ji,“ slyším.
„Jako normálně rukou?“
Podpořte Reportér sdílením článku
Její vášní je cestování a jóga.
