Velikán při čtení

29. dubna 2016

, Jaroslav Vrchlický v lese u Veltrus, kolem roku 1907.

foto neznámý autor

Postarší muž leží v trávě s knížkou v ruce. Má mohutný vous, lysinu na hlavě a nožky opřené o strom. Je elegantně oblečen, boty vyleštěné, sako rozhalené. Zdá se, že leží na holé zemi. Kdo je to?

Pro čtení nebyla jeho poloha příliš praktická, nejspíš jen pózuje pro fotografa. Držet čtivo delší dobu nad nepodloženou hlavou by brzy unavilo i mladíka, natožpak seniora s blížícími se šesti křížky!

Oním mužem je totiž neobyčejně pilný spisovatel, básník a překladatel Jaroslav Vrchlický. Jeho totožnost je potvrzena popiskou na rubu, kde je zmíněno rovněž místo tohoto jeho spočinutí: Veltrusy.

Počátkem 20. století fotografie dostoupila již takové popularity, že se mohla stát nástrojem vytváření obrazu osobnosti, dnes bychom řekli image hvězdy. A Vrchlický opravdu byl tehdy českou hvězdou první velikosti.

V prvních dekádách vývoje fotografie bývalo vše přísně strojené. Až s jejím technickým zpřístupněním mohly být významné osobnosti snímány venku a počínat si přitom jakoby nestrojeně a nearanžovaně.

, Jaroslav Vrchlický v lese u Veltrus, kolem roku 1907.

foto neznámý autor

V případě této Vrchlického rozdováděnosti vznikla v podstatě až umělecká fotografie, velmi netradiční portrét osobnosti. Svou roli hraje i rozmlžení motivu, které bylo v soudobé fotografii poměrně časté.

Rozhodně to nebylo tak, že by spisovatel polehával v trávě při čtení a fotograf šel náhodou kolem. Nešlo o momentku, i když se tak snímek tváří. Vrchlický prokázal smysl pro humor, to je zřejmé a sympatické.


Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku