Bitva o Aleppo: Porcování syrského medvěda

14. prosince 2016

Aleppo bývalo s 1,8 milionu obyvatel nejlidnatější město Sýrie. Takhle to vypadalo v ulících města 13. prosince 2016.

Profimedia.cz

Zvenčí to může vypadat i takhle: Bašár al-Asad společně s Rusy bombardují opozici, která bojuje proti tyranovi. Novinářka Markéta Kutilová, která tuto oblast opakovaně navštěvuje, nabízí trochu jiný pohled: „Bitvy o Aleppo se účastní i radikální islamistické skupiny, vyzbrojované a placené třetími zeměmi. Současný vývoj pak je výsledkem dohody Turecka a Ruska,“ píše ve svém komentáři.

Radikální islamistické skupiny se nyní stahují z východního Aleppa, které mají pod kontrolou již přes tři roky. Za tu dobu se jim podařilo ovládnout i umírněné skupiny Svobodné syrské armády, což je opozice vůči Asadovi, která měla zejména v počátku války podporu USA a Západu vůbec. Jde o žoldáky, které do Aleppa vyslalo Turecko, Katar a Saudská Arábie – sponzoři, kterým vadí Bašár al-Asad. Tyto sunnitské velmoci Mají totiž v Sýrii svoje plány a Asadův režim jim v tom brání.

Aleppo jejich syrští spojenci nedobyli, tak teď zaveleli k ústupu. Odcházení těchto žoldáků ze strategicky důležitého města přitom rozhodně není výsledkem Asadovy vojenské převahy, ale dohody mezi Ruskem a Tureckem – dvou jinak znepřátelených velmocí, které v syrské válce hrají prim a nyní hledají společnou řeč, jak si mocensky rozdělit Sýrii.

Erdogan a Putin, turecký a ruský vůdce, vyjednali uvolnění Aleppa ve prospěch Asada, respektive Ruska, v polovině října. Desátého prosince se potkali i jejich ministři zahraničí, kteří dohodu potvrdili „Mluvili jsme s Putinem o Aleppu. Vyjádřil přání, aby An Nusra (jedna z oněch islamistických organizací, odnož Ál Kajdy – pozn. red.) opustila město. Už jsme dali nezbytné instrukce našim spojencům a začali na tom pracovat,“ prohlásil Erdogan pro ruskou agenturu RIA Novosti.

Mýdlo z válečné zóny

Realita v Aleppu není černobílá, vedou se tu boje nejen vojenské, ale i propagandistické. Aby bylo jasno: ti, kteří východní Aleppo v roce 2012 obsadili, nejsou žádní beránci. Z velké části jde o džihádistické skupiny typu Ahrar aš-Šám, an-Nusra–Džabhat Fatah aš-Šám či Harakat Núr ad-Dín az-Zenki. Jak už jsem zmínila, mají podporu zejména z Turecka, Kataru a Saudské Arábie, přičemž jejich ideologie často není o nic lepší než v případě ISIS. Nezadají si s Islámským státem ani v brutalitě: známá jsou videa, kde přímo v ulicích brutálně popravují civilisty či Asadovy vojáky. Nyní tyto džihádistické skupiny začaly odcházet na jihovýchod k Idlibu a na sever k turecké hranici. Právě zde zůstává „kapsa“ de facto pod kontrolou Turecka.

V západním Aleppu, které je pod kontrolou Asadova režimu, a kde nyní přebývá i většina civilistů, probíhá život relativně „normálně“, lze-li to tak říci – i tato část města je však ostřelována islámskými radikály, i zde umírají tisícovky civilistů. „Letos v listopadu jsme tam jeli nakoupit zboží. Skoro nepoznáte, že je válka, továrny i obchody normálně fungují,“ vypráví obchodník Mohamad Hasan, se kterým jsem mluvila v severosyrském Kobaní. Z Aleppa je stále zásobována velká část Sýrie, já osobně jsem si na severu země před měsícem koupila mýdlo, sirup na kašel či bundu – to všechno z Aleppa. Hasan odtud vozí i několik kamionů zboží měsíčně. „Cestou musíme platit za průjezd všem skupinám, které kontrolují území,“ říká.

Civilisté na útěku

Podpořte Reportér sdílením článku

Působila jako projektová koordinátorka na zahraničních misích Člověka v tísni, v Demokratické republice Kongo zakládala projekty na pomoc znásilněným ženám a dětem. V posledních letech se snaží dokumentovat válku proti Islámskému státu. Je spoluautorkou televizních reportáží dokumentujících boj proti ISIS v Sýrii a Iráku. Spolu s Lenkou Klicperovou založila sbírku na pomoc lidem v syrském Kobani a vede projekty na pomoc lidem v syrském Kurdistánu.